Hlavní obsah

Vláda vybrala „důstojníky“ pro výstup z postsovětských bank

Foto: Mezinárodní investiční banka, Seznam Zprávy

Zástupci Mezinárodní investiční banky podepisují memorandum o financování elektrárny ve Vietnamu. ČR v bance má podíl od r. 1970 (tehdy ČSSR).

Fialův kabinet odvolal ze struktur ruských bank exnáměstkyni Aleny Schillerové. Na její místo povolal zástupce ministra Zbyňka Stanjury. Legislativně je Česko již připravené na ukončení členství v domech z dob studené války.

Článek

Vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v procesu vystoupení ze dvou ruských bank, ve kterých má Česká republika podíl z dob studené války v rámci tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Seznam Zprávy zjistily, že Fialův kabinet na konci června vybral nové styčné důstojníky, kteří mají dohlédnout na proces odchodu z Mezinárodní investiční banky (MIB) a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS).

Úkolu se zhostí političtí náměstci ministra financí Roman Binder (ODS), jenž se stane vedoucím delegace a členem bankovní rady v MBHS, a Jiří Valenta (Piráti), který se stane alternátem (jakýmsi náhradníkem) guvernéra (tím je z titulu své funkce ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS) v MIB.

Binder s Valentou zaujmou pozice, jež dosud zastávala někdejší náměstkyně ministryně Aleny Schillerové (ANO) Lenka Dupáková, která za Česko ve strukturách ruských bank působila od roku 2015.

Náměstek Binder personální rošádu potvrdil. „Kolega Valenta se stal alternátem guvernéra za ČR v MIB, já jsem se stal vedoucím delegace a členem bankovní rady MBHS. Nahradili jsme tak exnáměstkyni, která tuto pozici zastávala za bývalé vlády,“ řekl Seznam Zprávám Binder, kterého vláda jmenovala alternátem guvernéra i ve Skupině Světové banky (WBG).

Češi k opuštění bank, jež pro Rusko mají význam i mocensky a diplomaticky, zaveleli na začátku března. Jde o širší mezinárodní operaci vícero členských států, která činnost bank nabourá. Fialův kabinet si tento exit dal za úkol už při svém vzniku po volbách, vše ale urychlilo zahájení ruské války na Ukrajině dne 24. února.

Postsovětská bankovní rodina

Do Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) vstoupilo Československo v roce 1963. Důvodem vzniku banky bylo zajištění zúčtování vzájemných dodávek zboží a služeb pro členské státy RVHP.

Základní kapitál MBHS činí 400 milionů eur (zhruba 9,7 miliardy korun). ČR v MBHS vlastní podíl ve výši 13,34 procenta, po Rusku jde o největší podíl.

Členy jsou: Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Slovensko a ČR. Sídlí v Moskvě.

Do Mezinárodní investiční banky (MIB) vstoupilo Československo v roce 1970. Základní kapitál MIB činí dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun). ČR v MIB vlastní podíl ve výši 8,89 procenta.

Členy jsou: Bulharsko, Kuba, ČR, Maďarsko, Mongolsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Vietnam. Sídlí v Budapešti.

Po čtyřech měsících má česká vláda splněné legislativní kolečko, nyní se čeká na to, aby tak učinily i další země. Nejblíže jsou nám Polsko a Slovensko, u ostatních zemí je vnitrostátní proces zdlouhavější.

„V našem legislativním procesu již vše proběhlo, teď čekáme na ostatní země, abychom mohli podat společnou žádost o vystoupení z daných bank. Čeká nás období vyjednávání, zároveň však musíme řešit úkoly spojené s předsednictvím EU a je důležité, aby byl jmenován alternát ministra,“ dodal náměstek Binder k náplni své nové mise.

Výstraha z NATO

Klíčová jednání českého ministerstva financí se zahraničními představiteli z partnerských zemí se uskutečnila už den po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS,“ řekl tehdy Seznam Zprávám ministr financí Stanjura.

Na vystoupení České republiky z daných bank apelovali v diplomatických kruzích i spojenci z NATO.

Doporučované