Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve sledované zakázce na stavbu další části pražského metra D začala mezi konkurenty o zakázku padat tvrdá obvinění ze lží a machinací. A to obvinění veřejně vyslovená a podpořená konkrétními důkazy.
Soutěž na část nové podzemní dráhy mezi budoucími stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory vyhrály začátkem září firmy Subterra a Hochtief. S cenou téměř 30 miliard.
O dvě miliardy levnější nabídku podanou sdružením mezinárodních společností Vinci, Porr a Marti pražský dopravní podnik vyloučil s odůvodněním, že nesplnily podmínky zadání.
Vyloučené společnosti kolem Vinci podaly oficiální námitky. A jejich šéfové nadto otevřeně mluví o tom, že Subterra (firma z koncernu Metrostavu) podle nich zvítězila i proto, že ve své nabídce lhala: Například v důležité pasáži, v níž účastníci soutěže dokládali, že mají na extrémně náročnou stavbu metra dost zkušených odborníků - takových, kteří prošli projekty podobnými tomu, který se bude v Praze stavět.
„Subterra se jasně snaží zadavatele oklamat. Buď ti lidé na stavbách vůbec nebyli, nebo stavby nemají takovou velikost, jakou dopravní podnik požaduje,“ řekl Martin Borovka, ředitel společnosti Vinci, která napadá osm klíčových referencí svého konkurenta.
Stavbyvedoucí bez diplomu?
Dvaapadesátistránkový text stížnosti proti vyloučení Vinci, Porru a spol. z tendru Seznam Zprávy získaly a pročetly.
Za prvé v něm firmy napadají post zástupce stavbyvedoucího.
Dopravní podnik na tuhle funkci vyžadoval člověka, který má mimo jiné pětiletou zkušenost s řízením staveb, je autorizovaným inženýrem v oboru geotechniky a řídil alespoň jedno miliardové ražení tunelů takzvanou metodou NRTM – to je rakouská metoda, díky níž je stavba rychlejší a levnější než starými postupy.
Na tuto dosadila Subterra v rámci své nabídky Radka K. S odkazem na to, že požadované zkušenosti načerpal při budování nového železničního tunelu pod pražským vrchem Vítkov.
Konkurenční sdružení Vinci – s odkazem na veřejné zdroje - ale tvrdí, že Radek K. rozhodně nemohl řídit tuto stavbu: ražba severního tunelu skončila podle dobových dokumentů v červnu roku 2006. Měsíc předtím Radek K. do Subterry teprve nastoupil - dokládá to podle profilu na profesní síti Linkedin.
V roce 2006 ukončil Radek K. studia, v červenci stejného roku nastoupil jako čerstvý absolvent do společnosti Subterra.
Konkurence upozorňuje také na to, že ve stejném roce Subterrou deklarovaný odborník teprve dokončil vysokou školu. „Navíc si lze těžko představit, že by Ing. K., jakožto úplně čerstvému absolventovi vysoké školy, bylo ihned po jeho nástupu svěřeno řízení tak významné stavby,“ poznamenalo v dokumentu o námitkách sdružení firem kolem společnosti Vinci.
Sdružení také zpochybňuje, že tento inženýr splňuje i další podmínku zadavatele – že by řídil stavbu tunelu rakouskou metodou nejméně v miliardové hodnotě.
Železniční propojení libeňského a Masarykova nádraží, které Subterra jako zkušenost svého odborníka uvádí, stálo v rámci této části stavby 880 milionů – jak zní veřejně dostupná smlouva o dílo plus náklady na práci navíc.
Firma Vinci, dnes stěžovatel, se na téhle stavbě tehdy podílela, takže mohla čerpat i z dobových interních dokumentů uložených v archivech.
Zkušenosti manažerů – klíč k vítězství
Napadané zkušenosti manažerů a jejich referenční zakázky se mohou zdát jako spíš drobnější problém třicetimiliardové zakázky na další etapu metra D. Ale podle podmínek soutěže hrály značnou roli. Při rozpitvání ukazují, že 80 procent váhy měla v soutěži nabídnutá cena, 20 procent nesly zkušenosti expertů.
Kdyby dopravní podnik neuznal - nyní napadané - reference konkrétních stavbyvedoucích a dalších pozic, podle sdružení firem Vinci by to zásadně promluvilo do výsledku soutěže. Subterra by totiž přišla o body za nesplnění jednotlivých manažerských a stavebních referencí.
Vinci by tak podle svých výpočtů, vepsaných do textu stížnosti proti zakázce, získalo plných 100 bodů. Na druhé místo by se s 92,3 body posunulo sdružení kolem společnosti Strabag a až třetí by skončila dnes vítězná Subterra z rodiny Metrostavu.
Na další části trasy metra D jsou součástí zakázky tři nové stanice.
Ředitel Vinci Martin Borovka říká, že některé referenční zakázky Subterry ho hned uhodily do očí.
„Říkal jsem našemu právníkovi: Ukažte mi ty stavby, to snad není možné. My jsme ty stavby historicky prováděli ve sdružení se společností Subterra nebo Metrostav. Takže disponujeme dodatky ke smlouvám, cenami objektů, vším…“ vysvětlil Borovka, proč má jeho firma detailní informace.
Společnost Subterra nechtěla žádné z tvrzení o nesprávných referencích komentovat.
„Neuzavřené zakázky nekomentujeme,“ reagoval mluvčí Subterry Vladislav Beneš. Dodal, že k námitkám konkurence se jeho firma vyjádří, až ji k tomu v rámci oficiálního řízení vyzve dopravní podnik jako zadavatel zakázky.
Islandský důkaz z facebooku
Další příklad, který konkurence v námitkách uvedla, se týká postu stavbyvedoucího druhé etapy metra D, kam Subterra najmenovala Štefana I.
Subterra v dokumentech pro veřejnou soutěž uvedla, že získal potřebné reference - opět šlo o jednu miliardovou stavbu tunelu předepsanou metodou - na zakázce „Přeložka trati Březno u Chomutova – Chomutov“. A také na železničním tunelu v Praze.
Fotografie z článku v odborném magazínu, Štefan I. je zde uveden jako stavbyvedoucí tunelu na Islandu.
Konkurenční sdružení Vinci ale tvrdí, že zmapovalo, že v té době působil odborník Subterry na Islandu, kam ho vyslal tehdejší zaměstnavatel Metrostav na ražení tunelů. Jako důkaz pro toto tvrzení předložilo Vinci mimo jiné reportáž serveru iDnes z roku 2010 o budování jedenáctikilometrového tunelu v drsné oblasti Nordurland.
„Pamatuju si na svůj první dojem, když jsme přistáli na letišti v Keflavíku,“ vzpomínal stavbyvedoucí Štefan I. v článku na rok 2006, kdy ho tento tunel poprvé zavedl na Island.
„Začínalo být šero, rozhlédli jsme se a všude holé kopce, nikde stromy. Hned jsem si řekl: Tady bych nemohl žít,“ vyprávěl. Fotografie z pobytu na Islandu z té doby si dával i na facebookový profil.
„Nepředpokládám, že můžete ze země, která je na severu Evropy, manažersky řídit obrovskou stavbu v centru Prahy,“ podotkl k tomu šéf Vinci Martin Borovka.
Facebookový profil - jeden z důkazů, že Štefan I. podle společnosti Vinci nemohl pracovat zároveň na Islandu i v Česku.
Podezření, že Subterra v nabídkách zalhala, provází podle Vinci i další dvě reference.
Subterrou předpokládaný hlavní manažer výstavby metra D Jindřich H. má mít - podle soutěžní nabídky firmy za sebou - několik důležitých staveb během posledních 20 let.
Jindřich H. byl mezi lety 2000 až 2015 náměstkem Metrostavu a vedoucím „provozu tunely“ (jde zase o údaje získané z profesní sítě Linkedin). Vedoucí provozu je však podle Vinci člověk, který se nepohybuje fyzicky na staveništi ani neřídí dělníky. Ale organizačně zabezpečuje provoz staveb po personální stránce.
Vinci při téhle námitce odkazuje na manažerskou strukturu Metrostavu vyvěšenou na webu společnosti.
U funkce hlavního manažera stavby požadoval dopravní podnik také zkušenosti se zakázkou rakouskou razící metodou – alespoň v miliardové hodnotě. Subterra to doložila už zmíněným tunelem na trati na Chomutovsku.
Jenže tato stavba stála podle Vinci a spol. 714 milionů, ne miliardu. A k tomu se kvůli závalu použila rakouská ražba jen na několika desítkách metrů tunelu, další část se klasicky kopala.
Důkazem, který k tomu Vinci předložilo, je veřejná smlouva o dílo a také bakalářská práce popisující technické okolnosti závalu.
Takhle bude vypadat pražské metro po dokončení nové linky D.
„A na nás byli přísní“
Vinci se rovněž v dokumentu pozastavuje nad tím, že u referenčních zakázek a minulosti manažerů dopravní podnik vůbec neověřoval, jestli jsou údaje pravdivé. Zatímco u jeho nabídky si dal podle ředitele Borovky velkou práci - dokonce žádal zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, kde firmy z mezinárodního sdružení působily, aby reference prověřily.
„Žádali naše investory v Bulharsku, v Kataru, v Londýně, aby jim sdělili, jestli opravdu tyto konkrétní osoby na stavbách byly. Museli jsme dokládat i stavební deníky nebo fotografie těchto lidí ze staveb. A to se bavíme o stavbách deset až patnáct let zpátky. Zatímco tady zadavatel nezkoumal vůbec nic,“ kritizoval Borovka.
Ředitel komunikace dopravního podniku Daniel Šabík na konkrétní námitky Vinci, Porru a dalších společností nereagoval. „Je nám to líto, ale podle zákona o zadávání veřejných zakázek nemůžeme u jakéhokoliv probíhajícího zadávacího řízení sdělovat konkrétní detaily z podaných nabídek ani k osobám, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,“ řekl Šabík.
Podle Šabíka se dopravní podnik bude námitkami zabývat a rozhodne o nich. „Námitky jsme obdrželi, budeme se jimi zabývat a ve stanovené lhůtě je řádně vypořádáme,“ dodal Šabík.
V zákulisí zakázky o metro D, která je zřejmě největší stavební soutěží v české historii, probíhají dlouhodobé spory. Ředitel Vinci Borovka dokonce říká, že za celou svou kariéru nezažil podivnější tendr.
Seznam Zprávy už v září napsaly, že se Vinci, Porr a další společnosti obrátily oficiálním dopisem na pražské radní. Předpověděly, že jejich o dvě miliardy levnější nabídku dopravní podnik vyloučí - podle Vinci nespravedlivě a přísně. A že vyhraje Subterra.
Tento týden Seznam Zprávy doložily podezření, že Subterra svůj postup v zakázce skrytě koordinovala se sesterskou společností Metrostav DIZ. Prostřednictvím napadení podmínek soutěže u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pomohl Metrostav DIZ vytvořit podle odborníků tlak na dopravní podnik, aby o výsledcích soutěže urychleně rozhodl.
