Vězení pro hvězdného bankéře. Okradl nemocnou ženu o 90 milionů

Životopis Petra Vitáska by mohl sloužit jako vzor superúspěšného manažera.

Po maturitě rok v Německu – jako dělník v továrně. Pak tři vysokoškolské diplomy, mimo jiné z Ameriky. Osmnáct let práce pro poradenské a finanční společnosti v celé Evropě. Pět světových jazyků. Byt ve Švýcarsku a další majetek za 130 milionů.

Nepříjemnou skvrnu na jeho skvělé kariéře udělal ve středu Vrchní soud v Praze, když finančníka poslal pravomocně na šest let do vězení.

A to v případu, který Seznam Zprávy exkluzivně vypátraly a podrobně popsaly loni na podzim: v roce 2015, tehdy v roli top manažera české pobočky Raiffeisenbank, okradl bohatou italskou farmářku téměř o 90 milionů.

Peníze téhle šestaosmdesátileté dámy, která trpěla demencí, odlétly přes nastrčené firmy a banky na ostrově Mauriciu a v Dubaji.

„Nebyla schopna pochopit povahu takové transakce,“ řekla ve středu při vyhlašování rozsudku Jana Kantorová, předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze.

„Je to spíš trest velmi mírný,“ dodala soudkyně při vyhlašování rozsudku, k němuž kromě vězení patří také to, že Petr Vitásek musí ještě zaplatit 20 milionů pokutu a 10 let nesmí pracovat v bankovnictví.

Petr Vitásek začal v roce 2010 pracovat pro Raiffeisenbank jako šéf sekce pro nejmovitější evropské klienty. A právě na téhle pozici s platem 1,6 milionu měsíčně se seznámil s lidmi kolem bezdětné farmářky M. P. z italského San Benedetta.

Žena, která vlastnila 350 hektarů polí, šest domů v Římě a vilu, měla ve švýcarské bance dědictví po strýci ve výši 3,1 milionu eur, tedy 87 milionů korun.

Podle obžaloby přišel Vitásek jako bankéř jednoho únorového rána roku 2015 na návštěvu do bytu M. P. a tam jí dal podepsat dokumenty, že se peníze převedou ke zhodnocení na účty do Prahy.

Ve skutečnosti ale M. P. svými podpisy odsouhlasila, že peníze mohou – přes další konta – odejít na účet firmy založené v Hongkongu a napsané evidentního bílého koně: rybáře z Makedonie, který několik let pracoval v Praze na stavbách.

Paní M. P. by přitom podle svědků k takové transakci nikdy nedala svolení. O majetek se jí staral správce, měla i vlastní pečovatelku.

„Nebyla schopna se soustředit déle než 20 vteřin,“ prohlásil například Luciano Barbaresi, bývalý správce farmářčina majetku, kterého soud už dříve vyslechl jako svědka pomocí telekonference.

Čeští kriminalisté zmapovali, jak se peníze paní P. daly krátce po připsání na účty do pohybu. Nejprve odešly do banky na ostrově Mauricius, na účet firmy založené v Hongkongu a napsané na už zmíněného rybáře z Makedonie.

Odtud putovaly do Saúdské Arábie, kde byly vybrány v hotovosti a uloženy na jiné účty. Odtud se rozletěly do různých firem a zemí – do středoamerického Belize, ale hlavně do Česka a na Slovensko. Kde je někdo vybral z bankomatů.

Při vyšetřování předložil dokumenty podepsané paní M. P., ze kterých podle něho vyplývalo, že farmářka investovala peníze záměrně – a že věděla, že skončí na Mauriciu. Ukázalo se však, že jde o podvrh: úřednice v San Benedettu, která byla na dokumentech uvedena jako ověřovatelka podpisu paní M. P., v té době ještě vůbec na úřadu nepracovala.

Podle obžalovaného chtěla paní M. P. vědomě přes offshorovou firmu investovat do nemovitostí v Dubaji. Soud to označil za nelogické: podle smlouvy by totiž první výnos z investice čerpala až téměř ve 100 letech - není podle soudu pravděpodobné, že by takovou dohodu podepsala.

Navíc se soud přiklonil k tomu, že M. P. byla konzervativní stará dáma, která podnikala výhradně v Itálii.

Petr Vitásek také argumentoval, že neměl důvod spáchat takový podvod – poukazoval na to, že nadstandardně vydělává, naposled jako headhunter, a jeho majetek čítá hodnotu okolo 130 milionů.

Šest let vězení dostal ve středu také advokát Vratislav Urbášek, který se podílel na založení firmy, přes niž pak peníze putovaly do daňových rájů. Urbášek už dříve Seznam Zprávám řekl, že pouze na žádost bankéře Vitáska, svého dlouholetého známého, založil offshorovou firmu a napsal ji na makedonského občana.

„Myslím, že můj případ bude sloužit všem kolegům jako varování, kam je může i drobné zanedbání dovést,“ řekl Urbášek.

Vitáska v roce 2016, kdy podvod prasknul, Raiffeisenbank vyhodila. A později farmářku M. P. odškodnila 2,1 miliony eur. O zbytek peněz se má podle vrchního soudu s bankou soudit v civilním sporu.