Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Loni 6. června dorazil do vedení Institutu pro klinickou a experimentální medicíny (IKEM) e-mail podepsaný jako „Kolektiv zaměstnanců“.
Anonym naznačoval: na kardiochirurgické klinice se údajně provádějí podivné experimenty s pacienty – sedm z devíti lidí s implantovaným umělým srdcem zemřelo.
Stejný dopis, i s tabulkou pacientů, pak před Vánoci odešel i do schránek ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nebo prozatímní ředitelky IKEM Heleny Rögnerové.
Jak zjistily Seznam Zprávy, policejní vyšetřovatelé nyní vypátrali, kdo za e-maily stojí: je to dnes už bývalý náměstek nemocnice Jiří Malý, obviněný z vydírání dvou kolegů. Anonymy o zemřelých pacientech byly podle policie součástí údajného vyděračského plánu, jak zničit kariéru i pověst lékařům Ivanu Netukovi a Janu Pirkovi, jinak také senátorovi za TOP 09.
Právě šéf kardiochirurgie Netuka projekt umělých srdcí vedl, Pirk pak některé pacienty operoval.
Že se Malý podílel na vytváření kompromitujícího anonymu, vyšetřovatelé dokládají zprávami v mobilu, které si přes aplikace Signal a WhatsApp vyměňoval s dalšími aktéry případu.
„Z výše uvedené komunikace vyplývá, že profesor Jiří Malý připravoval podklady pro sepsání anonymu a později i trestní oznámení na profesora Ivana Netuku (zřejmě i profesora Jana Pirka),“ stojí v policejním vyhodnocení zabavené komunikace, kterou Seznam Zprávy prostudovaly.
„Nemohu se vyjadřovat k obsahu policejního spisu,“ reagoval Malý na žádost o vyjádření, jestli má na vzniku anonymů podíl.
„Smázneme ho“
Podle kriminalistů z Generální inspekce bezpečnostních sborů se náměstek Malý loni kvůli anonymům spojil s advokátkou Pavlou Činátlovou.
„Valil bych to na první na ty mrtvoly, co za ním jsou,“ napsal Malý své kamarádce Činátlové v červnu, jak postupovat vůči Netukovi. Řešili také, že do finální podoby anonymní dopis učeše konkrétní advokát.
„Klid, já s tím nemám problém!!! Naopak jsem ráda, že ho smáznem… Jen chci po elitním právníkovi anonym,“ napsala advokátka Činátlová v jedné z desítek zpráv. A opět: tím „smáznutým“ má být podle policie kardiochirurg Netuka.
Kauza vydírání v IKEM
V kauze údajného vydírání v IKEM je kromě Malého obviněný také někdejší ředitel Michal Stiborek, který rezignoval loni v srpnu po článcích Seznam Zpráv o jeho úvěrovém byznysu. Třetím obviněným je pak už zmíněný šéf IT Raška, jenž podle policie tajně stáhl z mobilu lékaře Pirka citlivé zprávy.
Podle kriminalistů byly motivem pro vydírání vnitřní konflikty v prestižní nemocnici. Ředitel Stiborek usiloval v loňském konkurzu o obhajobu postu. Naopak lékaři Netuka a Pirk vystupovali proti jeho stylu řízení nemocnice.
Pirkovi a Netukovi měl ředitel Stiborek hrozit zveřejněním kompromitujících informací a policejním vyšetřováním. S tím, že než se vše vysvětlí, budou mít zničenou kariéru i pověst.
Ředitel Michal Stiborek (vpravo) a šéf kardiochirurgie Ivan Netuka (uprostřed) provedli loni v červnu po IKEM premiéra Petra Fialu.
Kromě toho policisté zachytili, jak si Malý s Činátlovou přeposílali i tabulku pacientů, která se pak objevila právě v obou anonymech. A kterou, jak vyplynulo opět ze zpráv, sestavil ředitel nemocničního IT Petr Raška.
Advokátka Činátlová odmítla žádost o vyjádření. „Důrazně se ohrazuji proti jakémukoliv zatahování do této pseudokauzy a již mne nekontaktujte,“ reagovala esemeskou. Ani Raška nechtěl o svém angažmá mluvit. „Promiňte, prosím, nebudeme to zatím nijak komentovat,“ odpověděl jeho advokát Miroslav Krutina.
Malý: Byla to závažná informace
Podle lékaře Netuky bylo do projektu umělých srdcí od francouzské firmy Carmat zařazeno devět lidí s mizivými vyhlídkami na přežití. Šest z devíti pacientů se mohlo s umělých srdcem vrátit k rodinám. Dva lidé nakonec byli schopni podstoupit transplantaci.
„Zbývající pacienti měli implantované srdce jako definitivní řešení a jistě stálo za to, že jsme jim díky tomu poskytli 10 až 26 měsíců kvalitního života v kruhu svých nejbližších,“ řekl Netuka.
Anonymy přitom naznačovaly, že umělá srdce byla poruchová – a kvůli tomu lidé zbytečně zemřeli. A proto by mělo v IKEM nastat vnitřní vyšetřování.
Netuka říká, že pacienti věděli o rizicích umělého srdce – souhlasili, protože to byla jediná šance na prodloužení života. Navíc projekt schválila etická komise při IKEM a Thomayerově nemocnici, probíhal pod dohledem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a mezinárodního expertního panelu.
Výsledkem studie byla pak známka CE, neboli certifikátu pro běžné používání v celé Evropské unii.
Ostatně v zachycených zprávách z loňského června – při dopisování s advokátkou Činátlovou – uznával i náměstek Malý, že projekt umělých srdcí nebyl nějakou divokou, neschválenou akcí. „To nejsou žádné experimenty, to je normální komerční pumpa s CE značkou, prošlo to etickou komisí,“ napsal Malý.
Malý, jak už zaznělo, nechtěl komentovat, že je podle vyšetřovatelů spoluautorem anonymů. Pouze připustil, že v roli náměstka IKEM měl informaci, že v některých případech mohla úmrtí pacientů souviset se selháním přístroje.
„Jako statutární orgán Institutu klinické a experimentální medicíny jsem pokládal takovou informaci za velice závažnou, proto jsem následný postup konzultoval s několika mně blízkými právníky. Tyto závazné informace jsem samozřejmě sdělil policejnímu orgánu GIBS při mém výslechu,“ dodal Malý.
Anonym psal o akciích
V anonymu se také zmiňuje, že kardiochirurg Netuka v roce 2018 nakoupil akcie společnosti Carmat, výrobce těchto umělých srdcí. A že měl vydělat milion. V podtextu: jednalo by se o střet zájmů, a možná i trestný čin, kdy lékař rozjíždí projekt na pacientech a zároveň z něj má profit.
Netuka potvrzuje, že akcie měl – ale říká, že si je koupil na burze, kde ukládá volné peníze do akcií. Tyhle cenné papíry mu nakonec přinesly „nižší desítky tisíc.“
„Od firmy Carmat jsem nezískával žádné exkluzivní informace (podléhají přísným pravidlům regulace na burze v Paříži), neměl žádné plnění, a to ani například opce na akcie. Když to zjednoduším, je to stejné, jako když si klient ČEZ koupí jeho akcie na burze,“ tvrdí Netuka.
