Děkan stahoval e-maily elitního chemika. Unikla citlivá data armády USA

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podstatu kauzy už Seznam Zprávy popsaly. Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Martin Kubala si opatřil archiv e-mailové schránky Radka Zbořila, jednoho z nejcitovanějších českých vědců v zahraničí.

Stažená data mají velikost 40 gigabytů a neví se, jak je s materiály zacházeno. Děkan odmítl vedení školy disk odevzdat.

Seznam Zprávy nyní zjistily, jak citlivé informace se ve staženém archivu nacházely. Chemik Zbořil patří nejen ke špičkám české vědy, ale i té světové. Díky tomu komunikoval a jednal pracovně nejen s velkými průmyslovými korporacemi, ale i zahraničními ambasádami či složkami americké armády. E-maily obsahovaly informace podléhající utajení, důležitá know-how, čítaly údaje o patentových záležitostech.

Případ již rozplétá policie. Seznam Zprávy nahlédly do spisu, ze kterého vyplývá, že Oddělení hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje zahájilo úkony trestního řízení „ve věci Kubala – porušení tajemství dopravovaných zpráv Olomouc“.

Vedení univerzity informaci potvrdilo. „Mohu potvrdit, že byly zahájeny úkony v trestním řízení,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí školy Egon Havrlant.

Vedoucí vysokoškolského ústavu Catrin Pavel Banáš označil únik dat ze schránky chemika Zbořila, který je jedním za zakladatelů ústavu, za jeden z největších problémů univerzity v novodobé historii. Mimo jiné kvůli sankcím ve výši desítek a v horším případě i stovek milionů korun, které škole hrozí.

„Je to velice citlivý únik dat. Je třeba si uvědomit, že pracovně přicházíme do kontaktu mimo jiné s partnery ze zahraničních univerzit a výzkumných organizací, ale i ambasád, bezpečnostních složek, grantových agentur a samozřejmě také soukromých firem. Je pro mě nepředstavitelné, že děkan Kubala odmítá data vrátit,“ uvedl Banáš. „Bezesporu by věc měla být řešena v plné součinnosti s policií,“ dodal ředitel vysokoškolského ústavu.

Kriminalisté se případem zabývají na základě trestního oznámení, jehož spoluautorem je i předseda odborové organizace Catrin Jakub Navařík, jehož e-maily jsou součástí uniklé komunikace.

„Je to šílené, protože jde zrovna o schránku profesora Zbořila. Obsahuje extrémně citlivé údaje k patentům a know-how osob a institucí z celého světa. Před nějakou dobou jsme například diskutovali potenciální společné výzkumné projekty s americkou armádou,“ řekl Seznam Zprávám Navařík.

Podle něho je celá záležitost velice choulostivá bezpečnostně. „Vezměte si, kolik peněz zahraniční tajné služby vynakládají na různé špionáže – tady v tom případě to máte jak na stříbrném podnose, když tu máme disk s daty, o kterém přesně nevím, kde a jak je zabezpečený, kdo a jak s ním nakládá. Takové citlivé údaje jsou navíc často chráněny smlouvou o mlčenlivosti a nesmí být zpřístupněny dalším osobám. Doufám, že policie disk zajistí,“ řekl Seznam Zprávám vědecký odborář Navařík.

Rektor univerzity Martin Procházka dle něho děkana Kubalu nejméně dvakrát požádal, aby disk s daty odevzdal. Děkan výzvy nevyslyšel, což se ukázalo i na jednání akademického senátu univerzity v polovině října. Děkan Kubala se hájí, že e-maily získal s cílem využít je v soudním případu, ve kterém zastupoval univerzitu ve sporu s Zbořilem o ušlou mzdu.

„Je třeba si uvědomit, že na univerzitu padá případná trestní odpovědnost, protože děkan soudu e-maily předložil jménem univerzity a univerzita teď není schopná ta citlivá data zpět zabezpečit. Děkan Kubala tak vědomě maří snahu univerzity dát věci alespoň částečně do pořádku a minimalizovat škody. Tohle všechno se navíc děje veřejně jako reality show, což dělá univerzitě opravdu výbornou reklamu. A Přírodovědecká fakulta stále nechápe, že je to špatně a diví se, proč děkan dostal výpověď,“ dodal Navařík.

Chemik Zbořil vysvětlil, že ve svém pracovním e-mailu měl korespondenci za tři roky práce pro řadu zahraničních společností, univerzit či grantových agentur.

„Jsou tam návrhy grantových projektů třetích stran, jde o know-how, průmyslové vlastnictví, duševní vlastnictví mnoha univerzit v různých zemích světa, s nimiž sdílíme některé patenty, jde o různé licenční smlouvy a exkluzivní výzkum pro firmy a průmyslové partnery. Čili ten dopad by mohl být fatální, kdyby se data dostala do jiných rukou, než kterým jsou určena,“ uvedl Seznam Zprávám.

„A je třeba si uvědomit, že jsem v rámci vědecké práce komunikoval i s ambasádami a vládními agenturami nejen v Evropě, ale i USA,“ dodal Zbořil.

Šlo například o setkání špičkových vědců z Česka a USA na americké ambasádě a komunikaci týkající se výzkumu v oblasti nanotechnologií a chemie, který zajímal i struktury americké armády. Zbořil potvrdil, že součástí jeho schránky byly i detaily společného chemického a bezpečnostního výzkumu s americkými partnery. Akce probíhala na americké ambasádě v Praze a setkání doprovázela přísná bezpečnostní opatření.

O tom, jak citlivými daty a komunikacemi elitní vědci ve svých emailem disponují, ví své i přední český biochemik Jan Konvalinka.

„V pracovním e-mailu se běžně vyřizují velmi citlivé záležitosti týkající se patentovatelných výsledků nebo probíhajících licenčních řízení. Představa, že se něco tak citlivého dostává ke třetím osobám, je velmi znepokojivá,“ řekl Seznam Zprávám ředitel pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

„Mě na celé věci ale hlavně zaráží ten lidský rozměr. Jako ředitel velkého vědeckého ústavu si neumím představit, že bych kolegům procházel pracovní mail a pak to používal proti nim. V takové atmosféře se nejen nedá pracovat, ale hlavně se v ní nedá žít,“ dodal Konvalinka.

Seznam Zprávy opakovaně nabízely děkanovi Kubalovi osobní setkání a rozhovor, pokaždé odmítl, přistoupil jen na komunikaci po e-mailu. V jednom z nich uvedl, ať se již s dalšími dotazy obracíme na jeho právního zástupce Jakuba Hlínu z advokátní kanceláře Clay & Partners.

Mimochodem: jeho otec Květoslav Hlína patří k nejbližším lidem bývalého 1. místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a společně v jednu chvíli za éry vlády ANO na pražské radnici působili v dopravním podniku hlavního města.

Děkan Přírodovědecké fakulty Martin Kubala, kterému dal rektor kvůli kauze výpověď ke konci roku (Kubala se brání žalobou), nechtěl na dotaz redakce vysvětlit, proč odmítá disk s daty vrátit.

„Otázku přesunů dat uvnitř univerzity považuji za interní záležitost univerzity a nebudu ji veřejně komentovat, avšak rád bych se vymezil proti jakýmkoliv nařčením o špatném nakládání se soukromím nebo osobními údaji našich zaměstnanců,“ napsal Seznam Zprávám s tím, že vždy jednal v zájmu univerzity a s péčí řádného hospodáře.

Na tom, kde a jak disk Kubala uchovává, však vyvstávají otazníky. Reportér Seznam Zpráv se účastnil zasedání velkého akademického senátu Univerzity Palackého, na němž Kubala pronesl, že data bezpečně uchovává.

„Tvrzení o jakémsi masivním úniku dat je pouze neprokázaná spekulace. K žádnému úniku dat z mé strany nedošlo, pokud by tomu tak bylo, musel bych se stát obětí trestného činu, neboť všechna citlivá data mám řádně zabezpečená,“ uvedl děkan před senátory.

Jenže v září před soudem, kde se celý problém s opatřením archivu Zbořilovy e-mailové schránky provalil, Kubala hovořil jinak.

„Nevím, jestli mám tyto e-maily ještě k dispozici. E-maily jsem dostal v elektronické podobě, měl jsem je na nějaké flashce. Nevím, kde jsem tu flashku uchovával nebo kde ji uchovávám. Nejsem schopen tuto flashku poskytnout, nevím, zda tam tato data ještě jsou, jsou tam jiná data,“ řekl Kubala u soudu dle protokolu, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Děkanova stanoviska zmátla i rektora univerzity Martina Procházku, který v říjnu na jednání akademického senátu vysvětloval, že i to je jedním z důvodů, proč dal Kubalovi výpověď.

„Jde o odmítnutí poskytnutí informací o způsobu nakládání s e-mailovou komunikací za více než 2,5 roku (Kubala požádal o archiv do září 2020, kdy Zbořil přestal pracovat pro Přírodovědeckou fakultu, pozn. red.) u zaměstnance univerzity a bývalého zaměstnance fakulty, a uvádění odlišné verze o existenci flash disku před soudem a akademickým senátem fakulty. Přičemž minimálně jedno z těchto tvrzení není pravdivé,“ uvedl rektor před senátory.

Děkan Kubala trvá na tom, že tvrzení u soudu a před členy akademického senátu nejsou v rozporu. „V rámci soudního sporu, kde zastupuji UP, vycházela má výpověď z toho, že v danou chvíli (v rámci probíhajícího řízení) u sebe předmětný flash disk nemám a nejsem schopen jednoznačně vyjmenovat veškerá data, která jsou na flash disku uložena (logicky a mimo jiné také proto, aby byla naplněna zásada přiměřenosti a šetrnosti zpracování plně v souladu s GDPR), což se nijak nevylučuje s mým prohlášením učiněným na půdě akademického senátu,“ řekl Seznam Zprávám Kubala. Ubezpečil, že disk má řádně zabezpečený.

Za Kubalou stojí jím vedená Přírodovědecká fakulta, která je v dlouhodobém sporu o finance a majetek s vysokoškolským ústavem Catrin, který se od fakulty oddělil (je však součástí univerzity). Tím se zažehly ostré osobní spory mezi jednotlivými akademiky, což vyústilo v aktuální kauzu s e-mailovou schránkou.

Předseda odborů Přírodovědecké fakulty Miloš Fňukal považuje rektorovu výpověď za chybnou, obrátil se proto na příslušné úřady, aby postup prověřily.

„Bylo to velmi nestandardní jak po právní, tak lidské stránce. Předpokládám, že výpověď panu děkanovi byla sestavena velice rychle, právní důvody jsou sporné. Pokud se děkanovi vytýkají věci, které mají být trestné, musí to rozhodnout soud, ne rektor. Výpověď byla projednána s odbory skandálním způsobem, děkan nedostal možnost vybrat si zastupující odborovou organizaci,“ řekl Fňukal Seznam Zprávám.