Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
K 1. lednu letošního roku mělo propadnout státu kolem 140 tisíc pozemků a přes 2 tisíce staveb, u kterých se dlouhodobě nedařilo dohledat vlastníka. U některých z nich ale ani po roce k přepisu na stát (na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) nedošlo, protože to dlouhodobě blokují lidé, kteří se domnívají, že jim občanský zákoník v paragrafu 1045 dává právo si tyto „opuštěné věci“ přivlastnit (výňatek ze zákoníku viz níže).
Ani poté, co místně příslušné katastrální úřady odmítly zapsat všechny jimi podané návrhy na vklad vlastnického práva, se nevzdávají.
Jak zjistily Seznam Zprávy, bylo podáno celkem pět žalob, které směřují proti rozhodnutím tří regionálních katastrálních úřadů. A to v Praze (katastrální pracoviště Praha), středních Čechách (pracoviště Praha-západ) a v Moravskoslezském kraji (pracoviště Ostrava).
Tři z těchto žalob podal advokátní koncipient Michal Krajčírovič, dvě pražská nezisková organizace Ruce pro pomoc. Potvrdila to Jarmila Daňková, ředitelka kanceláře předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jak na doplňující dotazy sdělila, žaloby podané organizací Ruce pro pomoc byly v rámci první instance zamítnuty, nicméně v obou případech následovalo odvolání. Krajčírovičovy žaloby zatím projednány nebyly.
Míním pokračovat
Redakce zjistila, že Michal Krajčírovič jednu ze svých tří žalob, kterou měl na konci listopadu projednávat Městský soud v Praze, vzal zpět, což následně sám koncipient potvrdil. Ale jinde se prý vzdávat nechce.
„Minimálně v jedné z těchto věcí míním pokračovat, neboť tam vnímám zajímavou procesní otázku, která dosud není vyřešena a může mít vliv na právní praxi,“ sdělil také Krajčírovič, aniž by zmínil jaký je nyní jeho primární cíl.
Co říká občanský zákoník o přivlastnění věcí
§ 1045
(1) Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří.
(2) Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.
Pomohli jsme dohledat dědice
Seznam Zprávy se ve stejné věci obrátily i na organizaci Ruce pro pomoc. Na aktuální otázky nereagovala. Před časem ale z oficiálního e-mailu této organizace přišlo do redakce nikým nepodepsané vyjádření, které celou tuto aktivitu popisuje tak, že jde vlastně o pomoc lidem a suplování role liknavého státu.
„Díky činnosti naší společnosti se podařilo dohledat desítky, resp. nižší stovky dědiců ‚nedostatečně identifikovaných vlastníků‘, kteří tak nepřišli o své nemovitosti. Velmi často byla při dohledávání nezastupitelná aktivita soudů, které nahrazovaly činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož zákonnou povinností po dobu deseti let bylo vlastníky dohledávat,“ stojí v nepodepsaném stanovisku organizace, kterou od letošního března z pozice ředitele vede pražský advokát Jiří Slováček. Seznam Zprávy před časem popsaly, jakými metodami se Slováčkem řízené Ruce o pomoc souběžně snaží „pomáhat“ lidem, kteří příliš levně prodali své nemovitosti.
„Při naší činnosti jsme se opakovaně setkávali s případy, kdy ÚZSVM sděloval soudu, že o konkrétních vlastnících zapsaných v katastru nemá žádné informace, přitom soud a naše společnost dokázala tyto vlastníky případně jejich dědice dohledat a zachránit tak jejich vlastnictví o které by je jinak připravil stát,“ napsali také do redakce lidé z organizace Ruce pro pomoc.
Někde odblokováno, jinde zablokováno
Celorepublikové aktivity této obecně prospěšné společnosti nicméně vedly k tomu, že se převody nemovitostí na stát v mnohých případech zasekly.
Svou zkušenost s tím má například František Kroupa, který dodnes neví, jak to bude se starou chatou na jeho pozemku ve Všenorech u Prahy (okres Praha-západ), u níž je ve výpisu z katastru stále napsáno „neznámý vlastník, adresa neznámá“.
„Celé to řízení je nyní zmrazené a už dlouho se v té věci nic neděje. Volal jsem na ÚZSVM, ale paní úřednice mi nebyla schopna vysvětlit, proč k tomu převodu na stát ještě nedošlo. Důvody tedy vůbec nevím,“ uvedl Kroupa. Dělá si naději, že až chata státu propadne, nabídne ÚZSVM, že ji odkoupí.
Problémy už v této věci nemá třeba jihomoravská obec Dolní Věstonice, která se také potýkala s aktivitami organizace Ruce pro pomoc. „Ty inkriminované pozemky jsou u nás už odblokované,“ sdělila starostka Jaroslava Rajchlová.
Věří, že se teď podaří uskutečnit převod některých parcel ze státu na obec, aby mohly realizovat dlouho odkládané investiční záměry.
