Utajený spojenec korupční aféry v Lánech: šéfochranář přistižen na jachtě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když šéf Lesní správy Lány Miloš Balák prosadil zmanipulovanou zakázku za čtvrt miliardy v lánské oboře, dohlížel na provedení prací i ředitel Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla.

Jak plyne z policejního vyšetřování, vrchní ochranář nařídil zadavateli zakázky přesně ty stavební postupy, které Balák se svými komplici k uskutečnění plánu potřebovali.

Seznam Zprávy při dalším prověřování okolností zakázky zjistily, že Petr Hůla se jako ředitel státní ochranářské instituce ocitl ve střetu zájmů. S lidmi, kteří se kvůli zakázkám v Lánské oboře dostali před soud nebo je kvůli nim stíhala policie, ho totiž pojí blízké přátelské vztahy.

Petr Hůla dodnes tvrdí, že si nevšiml nejen žádné korupce kolem zakázky na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava, ale ani toho, že Miloš Balák kvůli tomu v přísně chráněné přírodě otevřel kamenolom a vytěžil tam načerno více než tři tisíce tater kamene.

Těžbu přitom zajišťoval Balákův známý Michal Krejčík, s nímž si ředitel Hůla opakovaně pronajímal jachtu v Chorvatsku.

Michal Krejčík byl v případu těžby kamene stíhán, policie později jeho případ zastavila. Z odposlechů však ví, že pro hlavního obviněného Miloše Baláka to byl důležitý člověk. Balák o něm na odposleších mluvil jako o své pravé ruce, co mu „otevřela oči“.

Petr Hůla si s Michalek Krejčíkem pronajali například jachtu San Clemente v chorvatském Zadaru. Redakce má k dispozici fotografii, na níž se oba muži na palubě San Clemente objímají a v ruce drží láhev alkoholu. Krejčík si fotku vyvěsil na svůj facebook, později snímek smazal.

Petr Hůla reportérům nejprve tvrdil, že se s Krejčíkem znají pouze pracovně. Společné dovolené na lodi připustil až po přímé konfrontaci. A také to, že jich bylo více. „Já jezdím jako kapitán na lodi. Oni jednu dovolenou, nebo dvě, nevím teď přesně… Já si to teď nematuji. Se mnou jezdí spoustu lidí,“ uvedl šéf křivoklátských ochranářů. Po opakovaném dotazu sdělil, že s ním Krejčík „na té lodi párkrát byl“.

Kdy společně na chorvatské jachtě vyplouvali, není jasné. Ze snímků na facebooku to vyčíst nelze a Hůla to na novinářské dotazy neupřesňuje.

Popsal jen, že se s Krejčíkem seznámili před mnoha lety. „První můj kontakt s ním byl rozhodně někdy po roce 2008,“ řekl Hůla. Na dotaz, zdali jejich první dovolená následovala krátce po jejich seznámení, odpověděl, že si nepamatuje.

Reportérům slíbil, že kolikrát a kdy s Krejčíkem vyjel, dohledá v lodním deníku. Slíbená data ale už, ani po urgencích, nedodal. Tvrdil ale, že plavby si platil sám a na osobu to není drahé. A nevidí na tom nic špatného. „Pochopitelně když s lidmi spolupracujete, tak se s nimi bavíte,“ dodal Hůla.

Jaký názor má na spojení spolupráce a zábavy Michal Krejčík, nevíme. Na telefonické pokusy redakce zeptat se, nereagoval. Bez odpovědi zůstaly i dotazy reportérů zaslané přes SMS, které si přitom jejich adresát přečetl.

Michala Krejčíka původně policie stíhala společně s ředitelem lánské lesní správy Milošem Balákem za to, že prodávali kamenivo z Lánské obory pod cenou.

I když tvrdili, že desítky tisíc tun kamene získali z rozšíření cesty při povolených pracích, policie zjistila něco jiného – v dokumentu o zahájení trestního stíhání podložila, že ve skutečnosti provozovali načerno kamenolom. Krejčíkovo stíhání bylo kvůli rekvalifikaci trestného činu zastaveno. Že se však v lomu skutečně načerno těžilo, potvrdilo několik svědků i u soudu.

Ředitel chráněné krajinné oblasti Hůla si něčeho takového v přírodní lokalitě s přísnou ochranou nevšiml. Ani když v lánské oboře přitom dělal pravidelné inspekce.

„My jsme posuzovali to, co nám bylo předloženo. Co se týče rozsahu, ten rozhodně nepřesáhl to, o co nás žádali v nějaké projektové dokumentaci,“ řekl nyní Seznam Zprávám ochranář Hůla s tím, že nezjistili, že by činnost negativně ovlivňovala rostliny nebo živočichy.

Práci Hůly ovšem tvrdě kritizuje starosta obce Běleč. Do jejího katastru nelegální lom spadá. „O tom, že se v Lánech načerno těží kámen, musel vědět, nebo je opravdu velmi špatný ředitel CHKO,“ říká starosta Lukáš Kocman.

Argumentuje i tím, že v oblasti je vymezená zóna ochrany ptáků a další přírody – z úředních dokumentů lze vyčíst, že jde o oblast se 150 let starým cenným lesem a 23 typy chráněných druhů.

Po celou dobu, kdy na zakázce u Klíčavy pracovala firma Energie jako vítěz tendru, byl Petr Hůla z pozice ředitele CHKO v komisi, která na stamilionové zpevňovací práce dohlížela.

Když ho však k případu vyslýchala policie nebo pak i soud, jeho svědectví rozkrytí případu nepomohlo. „Policie u nás byla. Poskytli jsme jim veškerou součinnost. Jinak já o tom nic nevím,“ uvedl Hůla.

U soudu, který za tendr uznal vinným Miloše Baláka a manažera Energie Libora Tkadlece, se však opět nabídl jiný obrázek. Odsouzený manažer totiž v policisty odposlechnutých hovorech mluvil o tom, jak vše dělá – nakreslí plánek, ten přinese na Lesní správu, nechá si ho schválit a pak ho donese řediteli Hůlovi, aby to také schválil.

Při rozplétání případu se také ukázalo, že postupy, které ředitel Hůla schvaloval, zapadaly do plánu odsouzených. Šlo například o to, že břehy nádrže se musely na pokyn CHKO vyztužovat místním kamenem. Změnil se tak postup zavedený při předchozí etapě prací, kdy se používaly betonové bloky.

„Osobně jsem chtěl, aby se ten kámen těžil v místě, protože ten lom tam historicky byl pro stavbu klíčavské přehrady a z hlediska ochrany přírody to ničemu nevadilo,“ řekl nyní Seznam Zprávám Hůla.

Odsouzený manažer Tkadlec však v odposleších nabízí pro použití místního kamene jinou motivaci. „A teď si ji (zakázku) připravíš na to, vole, že máš kámen, ti ostatní ho nemají, ti si ho budou muset koupit. Teď ještě, že jo, bude vyjádření, že prostě to musí být kámen jakoby místního původu…“

Je třeba také dopovědět skutečnost, že Energie využila načerno vytěžený kámen, který jí podle policie Balákova lánská správa levně prodala. I za prodej kameniva pod cenou byl už Miloš Balák nepravomocně odsouzen.

Ředitel CHKO Křivoklátsko také pro zakázku schválil, aby svahy vodní nádrže Klíčava mohla firma Energie nechat postříkat betonem.

„V tom projektu to mám udělané tak, že vím, že polovina z toho se pak dělat nebude a může se vyfakturovat, aby do toho nikdo neviděl, protože to bude schované pod stříkaným betonem,“ vysvětlil důvod tohoto postupu odsouzený Libor Tkadlec v jednom z tajně pořízených odposlechů z června 2016.

Tkadlec postup podle policejních zjištění koordinoval s Michalem Krejčíkem. V jednom z odposlechů mluvili například o tom, že si s Hůlou musejí sjednat schůzku, „aby do toho nehodil vidle“. A to půl roku předtím, než vůbec Lány zakázku vypsaly a Energie se o ni mohla ucházet.

Petr Hůla přesto odmítá, že by s parťákem z jachty Krejčíkem věci kolem Klíčavy probíral.

„Tyhle věci jsem s ním nikdy neřešil,“ řekl Hůla.

Navzdory všem zjištěním reportérům za ním stojí i jeho nadřízení. „Kdyby došlo v rámci vyšetřování k nějakému podezření vůči našim zaměstnancům, policie by učinila příslušné kroky,“ komentoval případ šéf středočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jaroslav Obermajer.

Hůlovy soukromé vztahy prý nezná a nepříslušní mu je přezkoumávat.

Soukromé vztahy mezi ředitelem Hůlou s Michalem Krejčíkem jsou však hodné pozoru i z dalšího důvodu. Krejčíkova firma Piratex Trading totiž vydělávala na řadě zakázek, které jí Hůlova CHKO přidělovala bez výběrových řízení. Vždy se vešly do limitu, kdy se otevřený tendr vypisovat nemusí. Takže k pracím CHKO mohlo přizvat jen ty, které si vybere a vítěze zvolit podle vlastních pravidel.

Už v roce 2016 dostala takto od ochranářů zakázku za 300 tisíc korun a v dalších letech to pokračovalo. Krejčík třeba úředníkům dodával dřevěné stojany, nebo obnovoval značení.

„U nás to probíhá tak, že se všechny ty věci soutěží. S tím já nemám nic společného,“ tvrdí Hůla s tím, že zakázky nepodepisoval.

A jeho šéf Obermajer opět dává řediteli podporu, když mluví o tom, že za smlouvy ručí různí zaměstnanci, kteří jednotlivé kontrakty připravují.

Text jsme doplnili o další snímky z dovolené v Chorvatsku.