„Utajená“ změna zákona. Zakázky získají i firmy potrestané za korupci

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Od poloviny března leží na vládě rozsáhlá změna zákona o veřejných zakázkách.

Dokument o 104 stranách podrobně vypisuje, které části zákona je potřeba změnit a proč. Mezi desítkami paragrafů se přitom skrývá jeden, do něhož jsou doplněny jen tři nové věty. Ale podle zjištění Seznam Zpráv stačí na to, aby znamenaly velkou změnu ve prospěch firem, které dostaly od soudu trest za machinace, korupci nebo daňové podvody.

Dnes totiž platí, že odsouzené firmy nesmí chodit do veřejných soutěží – zákon požaduje, aby vítězové tendrů byli bezúhonní. Podle chystané novely by však odsouzené společnosti mohly do soutěže přihlásit jinou společnost spadající do stejného koncernu. Pak se za ni skrýt a ve skutečnosti – i přes odsouzení a trest – například budovat dálnice nebo stavět nové nemocniční pavilony.

Jde o paragraf 105, v němž navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj doplnit nenápadnou pasáž, která říká, že si zadavatel zakázky může vymínit, že vítěz soutěže musí provést sám také tu nejdůležitější část zakázky – nikoli s pomocí takzvaných subdodavatelů.

V praxi to tedy může vypadat takto: Nemocnice dá do podmínek soutěže, že nové operační sály musí postavit vybraná firma. Ale naopak parkoviště u pavilonu už může vybudovat jiný dodavatel, který s vítěznou firmou na zakázce spolupracuje. Je to logické – nemocnice zkrátka má mít kontrolu nad tím, kdo jí dodá klíčovou část celé investice.

Novela zákona ale říká, že tím hlavním dodavatelem, který bude pracovat na operačních sálech, nemusí být jen vítěz soutěže. Nýbrž i jiná firma ze stejného koncernu.

Podle právníků se tím elegantně obejde zákon nařizující, že firma plnící veřejnou zakázku musí být bezúhonná.

Nabízí se přitom příklad společnosti Metrostav, která dostala předloni tříletý trest zákazu veřejných zakázek za úplatky v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha z ČSSD.

Pokud odvolací soud tento týden trest potvrdí, a zároveň se změní zákon, největší stavební firma v zemi by mohla do soutěží vysílat své menší sesterské společnosti, poskytnout jim potřebné reference (tedy například seznam dřívějších staveb nebo dost odborníků, kteří zvládnou specializované stavby), a pak i fakticky na zakázce pracovat.

Protože, jak bylo řečeno, by sice tendr vyhrála jiná koncernová firma, ale podle zákona bude v pořádku, pokud na hlavní části stavby bude v pozadí pracovat odsouzený Metrostav.

„Takové rozvolnění omezuje kontrolu zadavatele nad tím, které firmy z koncernů na zakázce budou skutečně pracovat, a mohly by tak jimi být například i firmy, které byly pravomocně odsouzeny k zákazu plnění veřejných zakázek,“ potvrdil Jan Dupák, právník protikorupční organizace Transparency International.

Stejně to vidí i Miroslav Cák, partner advokátní kanceláře AGM Partners, který se specializuje na veřejné zakázky: Novela podle něj otvírá cestu potrestaným firmám, jak si – zcela legálně – pojistit další byznys bez ohledu na odsouzení.

Podle advokáta Cáka by se muselo do novely zákona dopsat, že i koncernová firma musí splňovat takzvanou způsobilost, tedy v tomhle případě bezúhonnost. „Do novely se musí vysloveně uvést, že na člena koncernu se z pohledu způsobilosti kladou stejné podmínky jako pro vybraného dodavatele,“ doporučil Cák, který v minulosti pracoval jako právník ve stavební společnosti Skanska.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které změnu zákona připravilo ještě za Babišovy vlády, namítá, že nejde o žádnou kličku. Jen chtělo dát podle mluvčího Viléma Frčka koncernovým firmám možnost, aby mohly také na zakázce spolupracovat a prokazovat, že na ně mají kvalifikaci. Mluvčí doplnil, že odsouzené firmy se ani nadále k zakázkám nedostanou. Podmínka, že kdo pracuje na veřejné zakázce, musí být bezúhonný, podle mluvčího Frčka platí i pro koncernové firmy.

Právní experti však výkladu ministerstva oponují. Podle nich to, co říká mluvčí Frček, z ministerské novely rozhodně nevyplývá. Protože pro zakázkový zákon – zjednodušeně – platí pravidlo, že co není zakázané, je dovolené. Tedy: Když v zákoně není jasně přikázané, že i koncernová firma pracující na zakázce musí být „čistá“, nikdo to nemůže vyžadovat.

A navíc – jako rozvolnění pravidel pro potrestané firmy tuhle novelu hodnotí i sama stavební společnost Metrostav. „Váš výklad není vzhledem k aktuální situaci Metrostavu nikterak chybný,“ potvrdil mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Metrostav ujišťuje, že za tuto novelu nelobboval ani nepodnítil, aby ji na ministerstvu v tomhle znění sepsali. Tvrdí totiž, že zároveň jde proti jeho obchodním zájmům: Konkurenční firmy v Česku často nemají některé špičkové technologie, například na ražbu tunelu – takže se třeba do soutěží na stavbu metra nemohou hlásit.

Ale pokud budou moci v rámci zakázky spolupracovat po změně zákona například se sesterskou zahraniční firmou, která tunely dokáže prorazit, Metrostavu se tím zhorší pozice.

„Takže i když to vlastně vypadá, že je novela vstřícná vůči Metrostavu, je to vlastně opačně. Tím ale nikterak nezastírám, že v aktuální situaci si ji lze interpretovat i tak, jak si ji interpretujete vy, a že by mohla být v případě zákazového trestu pro koncern Metrostavu jistým východiskem,“ řekl mluvčí Kostiha s odkazem na to, že novela by pomohla Metrostavu obejít případný trest v Rathově kauze.

„Máme za to, že tato změna byla spíš iniciována někým z našich kolegů konkurentů,“ dodal mluvčí.

Právník Dupák z Transparency International se podivuje nad tím, že Ministerstvo pro místní rozvoj v doprovodných materiálech k zákonu předložených vládě tuhle změnu vůbec nevysvětlilo – nepopsalo do podrobností, že ji navrhuje, ani neobjasnilo, co má přinést.

„Ministerstvo pro místní rozvoj nedokázalo nikde vysvětlit, proč má k této změně vůbec dojít. Z čeho vychází potřeba pravidlo rozvolnit?“ nechápal Dupák, právník protikorupční organizace Transparency International.

Každopádně se jedná během let už o třetí změnu zákona, která opět pomůže firmám v problémech – bez ohledu na to, zda je psaná pro Metrostav, nebo pro jiné obviněné společnosti.

V roce 2017 prosadila tehdejší poslankyně ČSSD Marie Benešová zmírnění trestního zákoníku. Obviněná firma se od té doby může u soudu vyvinit, jestliže prokáže, že udělala vše pro to, aby trestnému činu svých zaměstnanců nebo manažerů zabránila. Mimo jiné když všechny důkladně a pravidelně školí proti korupci a má interní protiúplatkářské směrnice.

Předloni zase prošla Sněmovnou novela, podle níž je pro firmu výhodné dostat od soudu za úplatky nebo podvody vysokou pokutu – a ne zákaz zakázek. Pakliže firma dostane peněžitý trest a zaplatí ho, z pohledu zakázkového zákona je bezúhonná. A smí se dál hlásit do veřejných soutěží.

Ostatně takhle by rád u soudu s Rathem dopadl i Metrostav. Seznam Zprávy už před dvěma týdny napsaly, že společnost by souhlasila s ostrou pokutou, možná i v řádech stamilionů. Byl by to sice citelný zásah do její ekonomiky, ale zákaz stavět za veřejné peníze by ji poškodil mnohem víc. Byznys Metrostavu totiž tvoří ze 60 procent právě veřejné zakázky.