Úspory lidí šly do ruské propagandy, směrovali je tam finanční poradci

Vladimír Juračák „bydlí“ na virtuální adrese. Předtím měl sedm let trvalou adresu na úřadě. Ještě loni po něm šel exekutor, protože dlužil od roku 2016 desítky tisíc korun zdravotní pojišťovně.

Přesto do tří firem, které podle rejstříku vlastnil, do firem bez majetku a bez zaměstnanců, naposílali Češi na radu finančních poradců stovky milionů korun.

Nyní sny o výhodné investici skončily. Vladimír Juračák poslal „své“ firmy do insolvence. S tím, že nemají na to, aby lidem investované úspory vrátily.

Podnikatel „bez adresy“ však za pádem firem a nadějemi drobných investorů tak úplně nestojí. Seznam Zprávy už dříve rozkryly, že byl podle všech indicií jen bílým koněm skupiny Invest & Property Consulting (IPC), přestože to lidé ze skupiny to popírají. Ale právě IPC, jak plyne z dokumentů o bankrotu, dluží Juračákovým prázdným akciovkám na 1,3 miliardy korun a také na ni byl podán insolvenční návrh.

Její zástupci podle dosavadních zjištění vybírali úspory investorů po velkých částkách v hotovosti nebo utráceli v luxusních buticích pražské Pařížské ulice. Případně z nich financovali proruskou propagandu, s níž podnikal někdejší mluvčí Václava Klause Petr Hájek.

Seznam Zprávy nyní rozkrývají, jak zásadní roli v případu mají desítky finančních poradců, díky nimž drobní investoři své úspory do složitého řetězce firem kolem Juračáka a IPC vložili.

Například u jména ředitele poradenské firmy Richway Matěje Lukucze listiny z insolvenčního rejstříku uvádějí, že od klientů získal více než 20 milionů korun investic. Že vás „udělá bohatšími a pomůže udělat z neurčitých představ a nevyčíslených snů zcela konkrétní cíle“, nabízí web společnosti Richway doteď.

Teď je však Matěj Lukucz z vývoje rozladěn. „Samozřejmě jsem hrozně nas**ný,“ říká. „Ukazovali, že dělají. Měli výsledky dokládané různými projekty. Do jaké míry to byla pravda, těžko říct,“ uvedl na adresu IPC.

Poradce Lukucz vypráví, že původně klienti investovali přímo do IPC, a když firma přesměrovala toky peněz k Juračákovi, neměl prý investiční poradce důvod o tom pochybovat a neřešil to. „Bylo to takové komplikované,“ dodává.

I když Seznam Zprávy dokázaly, že za IPC reálně stojí opakovaně odsouzený podvodník v exekucích Ladislav Vaněček, finanční poradce Lukucz prý lidem z vedení společnosti věřil. Jaké provize od IPC za klienty dostával, nechce prozradit – stejně jako další finanční poradci, kteří se v systému angažovali.

„Byly přiměřené k jakýmkoliv jiným investicím, které klientům spravujeme. V normě,“ odbývá dotaz Matěj Lukucz.

Po vydání tohoto textu se ozvala majitelka firmy Richway, které Lukucz šéfuje. „Tato firma nemá fakticky s IPC absolutně nic společného,“ tvrdí Anna Trhlínová. „Pan Lukucz sice zprostředkovával v minulosti investice do firmy IPC, ale to ještě neexistovala firma Richway,“ dodala.

Ředitel firmy Lukucz však dodnes klientům peníze, už spíše dluhy vůči IPC, spravuje. Na doplňující dotaz, zda má ředitel firmy stále její důvěru, už Anna Trhlínová nedopověděla.

Podle seznamů, které zástupce zkrachovalých firem Vladimír Juračák poskytl soudu, však Matěj Lukucz nepatří mezi finančními poradci k rekordmanům. Těmi jsou Pavel Nosek a Jiří Pihera.

Desítky Piherových klientů poslaly Juračákovým společnostem 70 milionů korun. A Noskovi klienti zhruba o polovinu méně.

Podle not od IPC poradci lidem doporučovali, aby si (například po vzoru Andreje Babiše) založili takzvané svěřenské fondy a vložili do nich své peníze. Sami finanční poradci se pak nechali jmenovat správci fondů. A peníze z nich následně putovaly k Juračákovi.

Poradci Pihera i Nosek úřadovali ze společné kanceláře v centru Prahy. Na svých webech dokonce provozují finanční poradnu. A nabírají další zájemce o zhodnocení peněz.

„Hlavním cílem této firmy je navyšovat majetek a finanční prostředky klienta nejen v dobách příznivých, ale hlavně v dobách problémových (krize) s využitím diverzifikace,“ píše o sobě například na webu Pihera.

O tom, proč místo toho lidem doporučoval takto vysoce rizikovou investici, se však bavit nechtěl. „Po telefonu vám určitě nic říkat nebudu a osobně se s vámi scházet nebudu,“ řekl Seznam Zprávám, než položil telefon. Pavel Nosek telefon opakovaně nezvedl a na SMS nereagoval.

U mnohých z více než třicítky správců svěřenských fondů, z nichž zmizely peníze k Juračákovi, šlo podle zjištění Seznam Zpráv o finanční poradce registrované u ČNB.

Svou práci totiž dělají pod hlavičkou takzvaných investičních zprostředkovatelů – firem, které mají od ČNB oprávnění. Například Pavel Nosek je vázaným poradcem Swiss Life Select, která se honosí tím, že je součástí švýcarské finanční skupiny s více než 165letou tradicí. A také držitelem certifikátu Etická firma.

Swiss Life Seznam Zprávám potvrdila, že její spolupracovníci mají zakázáno nabízet investice, které nejsou regulované ČNB. Což je však případ IPC, kterou navíc národní banka v minulosti pokutovala.

„Na základě obdržených informací jsme pana Noska požádali o vyjádření. Pokud se ukážou jako pravdivé, jsme připraveni zahájit obratem kroky k ukončení spolupráce,“ uvedl po dotazech Seznam Zpráv mluvčí Swiss Life Select Miroslav Beneš.

Podle ČNB nese však i sama firma zodpovědnost za to, co její finanční poradci lidem nabízejí. „Investiční zprostředkovatelé mají podle zákona zajistit, že jejich vázaní zástupci nebudou vykonávat jiné činnosti než povolené investiční služby způsobem, který by ohrožoval řádný výkon jejich činnosti v oblasti zprostředkování investic,“ uvedla mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.

V praxi se to ale uplatňuje obtížně. Firmy obvykle argumentují tím, že vysoce rizikové investice jejich poradci nabízeli bez jejich vědomí a ony nemají, jak to zjistit. Pokud už s poradcem spolupráci rozvážou, často ho nabere někdo jiný z oboru.

Na seznamu správců svěřenských fondů předložených Juračákem figuruje i Martina Lamprechtová, již policie prověřovala v jiném případu (Growing Way), kde drobní investoři přišli o peníze a který skončil razií NCOZ. Detektivové zjistili, že za směrování peněz tehdy brala provizi i dva miliony korun měsíčně.

Do jednoho z fondů napojených na IPC, kde byla tato poradkyně správkyní, bylo uloženo na 20,5 milionu korun. Na otázku, jak se stalo, že tyto peníze zmizely u Juračáka, poradkyně neodpověděla, ačkoli se reportérům podařilo se jí dovolat. Telefon totiž položila hned poté, co se představili, a pak už nereagovala.

Další finanční poradce s registrací ČNB Vladislav Utíkal zase podle dokumentů uložených u soudu stojí za svěřenskými fondy, do nichž jeho klienti uložili zhruba 30 milionů korun. Jeden z nich například investoval hned 5,1 milionu.

„Nikdo z klientů nepřišel s tím, že by to mělo být špatně. My jsme měli taky pocit, že je to bezpečná investice, protože svěřenské fondy ve světě normálně fungují,“ řekl reportérům Utíkal s tím, že vše konzultoval s právníky.

Právní servis však finančním poradcům poskytovala sesterská firma IPC nazvaná SPC, kterou ovládali lidé ze skupiny. Mimo jiné Ivan Machoň, který zároveň figuruje jako správce desítek svěřenských fondů, v nichž miliony korun investorům zmizely.

Na dotazy Seznam Zpráv nereagoval. Odmlčela se celá finanční skupina - nefunguje jí web a její mluvčí už funkci nevykonává, protože mu neplatili.

Kontaktovat se reportérům nepodařilo ani Vladimíra Juračáka. Naposledy loni sice zastihli alespoň jeho rodiče, i ti ale s redaktory odmítli mluvit s tím, že o jeho aktivitách vědí „kolegové z IPC“.

Insolvenční soudy teď řeší, co se složitou strukturou vzájemně provázaných firem dělat. Dostat z nich alespoň část peněz může trvat roky. Mnozí z lidí přitom ohledně vybojování peněz stále spoléhají na své finanční poradce a správce svých svěřenských fondů v jedné osobě.

Lidé spjatí s IPC se pokoušejí finanční poradce, a tím i jejich klienty, přesvědčit, aby se nechali hromadně zastupovat advokáty, které jim vyberou. Poškozené by tak fakticky reprezentovali lidé, u nichž peníze zmizely. Experti před tím varují. Národní centrála proti organizovanému zločinu mezitím stále rozplétá, kam peníze z IPC a navázaných firem odtekly.