Úředník získal desítky milionů sekáním trávy. A pak ho zatkla policie

František Sedláček slavil padesátiny – a kamarádi mu přichystali překvapení.

Provozní šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), mohutný muž zodpovědný za miliardy plynoucí do údržby klíčových státních komunikací, dostal jako dárek volhu: auto sovětské výroby, na tehdejší dobu pohodlnou limuzínu, jejíž zadní sedadla nabízela dost místa pro komunistické politiky.

„Protože on je František takový prostorově výraznější. Teď má volhu zaparkovanou doma ve stodole,“ vzpomínal letos před soudem Zdeněk Dvořák, dnes už bývalý ředitel středočeských silničářů, nepravomocně osvobozený v jedné drobnější korupční kauze v souvislosti s veřejnými zakázkami na silnicích.

Těmi kamarády, kteří se Sedláčkovi před čtyřmi lety složili každý 10 tisíci na originální dárek, byli mimo jiné majitelé a manažeři stavebních společností ucházejících se o zakázky na rekonstrukce silnic.

Sedláček je od úterý hlavním obviněným v aktuálním případu údajně zmanipulovaných stamilionových zakázek na Ředitelství silnic a dálnic. Jak Seznam Zprávy jako první popsaly, Sedláček je podezřelý, že dohazoval zakázky na sekání trávy, ořezávání keřů nebo sběr odpadků kolem silnic firmám, které zezadu skrytě ovládal přes rodinu a blízké.

Firmy Ordalium a Poison Pen Projects, na které má Sedláček rodinné vazby, od začátku spolupráce s ŘSD až dodnes získaly zakázky za 132 milionů.

Historka s volhou dokládá, jak – dnes čtyřiapadesátiletý – Sedláček neměl s dodavatelskými firmami vytyčenou jasnou hranici. Tak, aby nevznikalo podezření, že tendry ovládá ve prospěch podnikatelů, s nimiž se přátelí a pořádá oslavy.

Kdo je ale vlastně František Sedláček, do zatčení jen bývalý běžný, ničím zajímavý státní úředník, který však podle vyšetřovatelů vydělával na státních zakázkách pohádkové peníze?

Jeho vazby na silničářský byznys i profesní minulost Seznam Zprávy několik posledních dní podrobně zkoumaly a informace ověřovaly rozhovory s mnoha lidmi, kteří Sedláčka znají.

Ukázalo se, že Sedláčkovo působení v ŘSD provází nejen blízká přátelství s majiteli firem, jimž státní organizace vyplácela stovky a stovky milionů. Ale třeba také bojkot ministerského nařízení, ať na dálnici D1 skončí kritizovaný výnosný monopol několika odtahových firem.

Sedláček se do vedení ŘSD přesunul v roce 2018 ze správy organizace Bernartice, kde měl předtím osm let na starosti desítky kilometrů dálnice D1. Do funkce provozního ředitele nastoupil bez výběrového řízení, osobně ho vybral tehdejší generální ředitel Jan Kroupa.

Seznam Zprávy se snažily Kroupu, který dnes působí ve společnosti Pragoprojekt, opakovaně kontaktovat, aby své zkušenosti se Sedláčkem popsal. Na žádost o rozhovor však neodpověděl.

„Pana Sedláčka jsem prakticky neznal, personální obsazení ŘSD bylo věcí ředitele Kroupy,“ říká dnes bývalý ministr Dan Ťok (za ANO), který v té době vedl rezort dopravy.

Sedláček, navzdory hřmotné postavě aktivní hráč tenisu, se podle kolegů projevoval trochu impulzivně, ale také společensky.

Rok po Sedláčkově nástupu do vysoké funkce si nechalo Ministerstvo dopravy zpracovat audit, který odhalil závažná pochybení. Například že ŘSD dlouhodobě vyzývá k podání nabídek stále stejné firmy, a jiné naopak ignoruje. A také zjistil netransparentnost v malých zakázkách, jež není potřeba podle zákona otevřeně soutěžit.

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík (ve funkci od dubna 2019 do ledna 2020) poukazuje na to, že již v průběhu kontroly na její zjištění „důsledně reagoval“ a uložil ŘSD písemně soubor opatření k větší transparentnosti zakázek malého rozsahu s termínem splnění do konce dubna 2020.

Na Sedláčka také podle lidí, kteří v té době seděli na klíčových místech v rezortu dopravy, začala chodit anonymní oznámení. Týkala se právě jeho propojení s firmami, jež dostávají od ŘSD zakázky.

Seznam Zprávy minulý týden napsaly, že společnosti Ordalium a Poison Pen Projects, s nimiž uzavřelo ŘSD desítky drobnějších smluv (celkem však za 132 milionů) na sekání trávy či úpravu křovin kolem dálnic a silnic první třídy, ovládají jeho blízcí: například jeho dcera a neteř.

Po sérii anonymů začali mít Sedláčkovi nadřízení pochybnosti, ale pomohlo mu i to, že nebyl tolik na očích: neseděl v hlavní budově ŘSD na pražském Kačerově, ale v Práčské ulici v Záběhlicích.

V srpnu 2021 se šéf ŘSD Radek Mátl nakonec ze dne na den rozhodl Sedláčka zbavit. Oznámil mu reorganizaci jeho sekce a Sedláček kývl na odchod dohodou. „Jsem vázán mlčenlivostí, ale mohu říct, že policii poskytujeme maximální součinnost. Stejně tak, že se jedná o některé historické zakázky a nefiguruje v nich nikdo ze současného nejužšího vedení ŘSD,“ odpovídá Mátl na otázky kolem Sedláčkova působení a jeho trestní stíhání.

V té době už ale podle ověřených informací Seznam Zpráv na Sedláčkovi „viseli“ detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. I když přišel o funkci, rozjetá zakázková mašina pro spřízněné firmy se nezastavila.

Společnosti Ordalium (což česky znamená zkoušku ohněm při středověkém výslechu) a Poison Pen Projects dál vyhrávaly drobnější zakázky, většinou v rozsahu statisíců až dvou milionů. Dnes zdroje z ŘSD tvrdí, že o Sedláčkově propojení s firmami vedení organizace nevědělo. Navíc Sedláček měl v ŘSD stále své lidi, kteří mu pomáhali pokračovat v byznysu – tři zaměstnanci jsou také mezi obviněnými.

V létě 2021 ŘSD vypsalo obří zakázku na sečení po celé republice. Sedláčkova společnost Ordalium se rovněž dostala mezi vyvolené firmy s jistým výdělkem pro další roky.

Podle někdejšího ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO) v ŘSD tenkrát Sedláčkovo propojení s firmami nevyšlo najevo, natož pak tajné policejní prověřování. Proto proti výsledku tohoto velkého tendru za 280 milionů nikdo nevystoupil. „Po dobu více jak dvou let se podařilo vše udržet v tajnosti,“ vysvětluje Havlíček, že o postupu kriminalistů vědělo na ministerstvu jen pár prověřených lidí.

Sedláček mezitím dál pěstoval své vztahy s dodavateli zakázek a společný byznys. Dalším důležitým obviněným v této kauze je Lubomír Lágner, spolumajitel společnosti 3K značky z Říčan u Prahy. Firma v posledních letech načerpala od ŘSD zakázky za 460 milionů. Lágner se podle kriminalistů zároveň podílel se Sedláčkem na machinacích se zakázkami na sekání a ošetřování dřevin.

Sedláčka ani Lágnera se není možné zeptat na jejich stanovisko ke stíhání. Oba zadržela policie a mají od pondělí vypnuté telefony.

Jak také zjistily Seznam Zprávy, manažer ŘSD Sedláček a podnikatel Lágner si v roce 2018 (to byl ještě Sedláček státním zaměstnancem) pořídili chaty v bývalém rekreačním středisku u Vimperku v Pošumaví.

Zpět na dálnice: před třemi lety začal z různých stran sílit odpor proti faktickému monopolu několika odtahových firem na dálnici D1. Zjednodušeně, pár společností mělo při odtazích výsadní postavení a do toho ještě tento byznys chtěli někteří poslanci ANO zabetonovat novelou zákona.

Konkurenční firmy, pojišťovny i některé státní složky (například vedení policie tenhle stav označilo za potenciálně korupční) tlačily na uvolnění trhu. Za ŘSD na jednání na ministerstvo chodil právě Sedláček.

Na jedné schůzce – podle dvou dobře informovaných zdrojů – slíbil náměstkům ministra, že monopol padne. Jenže na následujícím jednání po dvou měsících k překvapení všech aktérů dokonale otočil. Na rozčílené otázky účastníků reagoval sebevědomým, klidným opakováním, že se zkrátka nic měnit nebude.

Tehdy někteří účastníci nabyli dojem, že za Sedláčkem stojí někdo vlivný z vysoké politiky, tvrdí zdroje. Připadalo jim zvláštní, že by obyčejný manažer ŘSD otevřeně odporoval lidem z vedení Ministerstva dopravy.

Další zdroje tvrdí, že Sedláček často chodil do Sněmovny za dnes už bývalým šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem. Faltýnek na žádost o vyjádření a rozhovor o kontaktech se Sedláčkem nereagoval.

„Nevím, koho kdy Sedláček navštívil, pokud byl ve vedení státní organizace, pak logicky musel mluvit s poslanci. Podstatné není, s kým se kdo potká, ale co spolu případně činí. A o tom, jestli je to nekalé jednání, rozhoduje jedině policie,“ říká bývalý ministr Havlíček (ANO).

AKTUALIZACE: Do textu jsme doplnili vyjádření bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.