Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za práci na „problematice bezpilotních systémů“ dostal 93 100 korun. Za „spisovou službu a administrativní činnost“ 56 700. A „interní projektová činnost“ činila 60 900 korun.
Jde o měsíční příjmy vydělané za poloviční úvazek.
Jejich zveřejněním odkryla Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) další nové detaily o působení švagra bývalého prezidenta Miloše Zemana v jejích službách.
Státní agentura to však neudělala dobrovolně. Bratr Zemanovy manželky Petr Bednarčík pro NAKIT pracoval čtyři a půl roku, Seznam Zprávy to vypátraly před rokem. A od té doby se státní organizace pokoušela utajit, za co přesně dvaašedesátiletého bývalého vojáka z povolání Bednarčíka platila.
Přitom šlo jen o to, aby NAKIT jasnými důkazy vyvrátil podezření, že prezidentův příbuzný dostal ve státním podniku dobře placenou trafiku.
K tomu se neměl ani Bednarčík. „Spolupodílel jsem se na realizaci úkolů pro Ministerstvo vnitra,“ řekl loni v zimě o svém angažmá v rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv a téměř žádné podrobnosti o působení v NAKIT nechtěl sdělit.
Nyní NAKIT informace o Bednarčíkovi poskytl - předcházel tomu však zásah Úřadu pro ochranu osobních údajů, který agentuře pohrozil exekucí a pokutami podle informačního zákona, pakliže bude agentura žádané údaje dál zadržovat.
Podle poskytnutých dokumentů pracoval Bednarčík v agentuře poskytující státu servis v IT oblasti od července 2016 do konce roku 2020. Na takzvanou dohodu o pracovní činnosti, v pozici „procesního analytika“. A s odměnou 400 korun za hodinu (do dubna 2017), kterou mu pak zvýšili na 700.
Pět měsíců proti korupci
V roce 2016 se podle výkazů práce, jež musí vyplňovat každý „dohodář“, věnoval Zemanův švagr například řízení rizik, analýze bezpečnostních rizik, konzultacím, zpracování interních předpisů nebo nastavení interního programu proti korupci.
Například interní program proti korupci Bednarčík nastavoval pět měsíců.
V roce 2017 následovaly činnosti spojené s ochranou státních hranic a žádostmi o dotace. Pak přešel na projekt komunikačního prostředí státní správy, což je nástroj umožňující spolehlivou komunikaci mezi úřady, jemuž se věnoval celý rok 2018.
Pak přišly v roce 2019 na řadu témata jako zmíněné bezpilotní systémy nebo „meziresortní spolupráce“. Od února 2020 přibyla Chytrá karanténa - opatření pro trasování lidí při covidové epidemii.
Podle přehledu NAKIT bral Bednarčík nejvíc v lednu 2019 - 93 100 korun za měsíc. Většinou odpracoval přibližně mezi 70 až 90 hodinami. A chodily mu částky mezi 50 až 60 tisíci.
Výsledky práce? Nejasné
Problém je, že není jasné, jaká reálná práce se skrývá za obecnými pojmy jako „dotační podpora řešených projektů“ nebo „analýza potřeb uživatelské skupiny PČR - mobilní služby“.
Seznam Zprávy už dříve žádaly agenturu o zpřístupnění výsledků Bednarčíkovy práce, ředitel legislativy Vladimír Chrástecký, který Bednarčíka úkoloval, to ale odmítl. Neodpověděl ani na otázku, jestli si je stoprocentně jistý, že Bednarčíkovy pracovní výkony odpovídaly odměně.
Podobně Bednarčík loni Seznam Zprávy odkazoval na to, že v agentuře pracoval na zadáních, která přišla z Ministerstva vnitra a týkala se bezpečnosti - třeba právě ochraně hranic a migrací. Jak ale souvisí zaměření agentury poskytující IT služby, s uprchlíky, nedokázal vysvětlit.
„Dostali jsme od vedoucího něco (za úkol), a když jsme se zajímali, k čemu je to dobré, bylo nám řečeno, že cílový úkol se nedozvíme, protože výsledek byl utajený. My jsme plnili dílčí úkoly,“ říkal Bednarčík v rozhovoru s reportérem.
Ministerstvo vnitra ale zároveň popřelo, že takové úkoly agentuře dávalo.
Švagr hlavy státu Bednarčík nastoupil do NAKIT bez výběrového řízení, jako zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti nemusel projít konkurzem. Oficiálně spadal do oddělení auditu, ve skutečnosti podléhal legislativnímu šéfovi Chrásteckému. Pracoval z domova, z jihočeského Vimperku.
V už připomínaném rozhovoru také Bednarčík popřel, že mu k práci v agentuře jakýmkoli způsobem pomohlo příbuzenství s tehdejším prezidentem Zemanem.
