Upozornil na podezření kolem Blažkova náměstka. Vláda mu zrušila místo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jan Benýšek se stal historicky prvním známým oznamovatelem podezření na korupci, který využil nového zákona na ochranu whistleblowerů.

Zákon má oznamovatele chránit před mstou mocných. Avšak Fialova vláda, přestože má v programovém prohlášení boj proti korupci, s Benýškem obratem zametla.

V úterý ředitel insolvenčního odboru ministerstva Benýšek oficiálně upozornil, že miliardovou insolvenční agendu se podle něho na ministerstvu pokouší ovládnout náměstek Pavla Blažka a že Antonín Stanislav už jednou musel ministerstvo opustit kvůli manipulacím zkoušek insolvenčních správců. Zároveň Jan Benýšek upozornil, že jeho samého se náměstek Stanislav pokouší účelově odstranit.

Vláda přesto na středečním jednání posvětila – v rámci takzvané systemizace státní správy – rozdělení Benýškova odboru, a Benýšek tak přijde o místo. Přesně tak, jak si to přál právě náměstek Stanislav, který předtím na Benýška vyvíjel nátlak, aby na své místo „dobrovolně“ rezignoval.

Ministerstvo si po odstranění Jana Benýška z cesty bude moci pod vedením náměstka Stanislava (ODS) a ministra Blažka (ODS) jako hlavního dohlížitele na insolvence dosadit jiného člověka.

Že byla systemizace navržená Blažkem schválena, sdělil po dvou dnech od vládního rozhodnutí a opakovaných dotazech reportérů mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. V tiskové zprávě zveřejněné na webu ministerstva se však o Janu Benýškovi vůbec nezmiňuje – ačkoli Seznam Zprávy se opakovaně ptaly konkrétně na to, jak s jeho místem ministři naložili a zda řešili, že jde o whistleblowera žádajícího o ochranu podle protikorupčního zákona.

„Rozhodnutím vlády se ruší odbor insolvenční a soudních znalců, kdy se zřizuje nově odbor insolvenční a odbor soudních znalců a tlumočníků. Z jednoho ředitelského místa tak vznikají dvě místa,“ sepsal pouze mluvčí Řepka.

Dále tvrdí, že změna vychází z analýzy firmy Ernst & Young, kterou si ministerstvo za více než milion korun nechalo udělat. Seznam Zprávy ji však mají k dispozici a analýza nic takového nedoporučuje.

Že na návrh ministerstva přijde Jan Benýšek o místo, znamená podle protikorupčních expertů možný střet s už zmíněným zákonem, který vláda schválila až pod hrozbou pokut od EU. Postoj vlády totiž podle expertů lze označit za takzvané odvetné opatření, které zákon proti oznamovatelům potenciální korupce zakazuje.

„Určitě to odvetnému opatření dost nasvědčuje,“ komentoval to právník a člen Správní rady Transparency International Petr Leyer.

Informace o tom, jak s Benýškem naložili, odmítla poskytnout také samotná vláda.

Její mluvčí Václav Smolka od středy opakovaně reportérům nezvedal telefon a ani přes devět písemných urgencí odpovědi neposkytl. Nakonec odepsal v SMS, že se kvůli podrobnostem systemizace reportéři mají obrátit na Ministerstvo spravedlnosti.

Na prosbu o reakci premiéra na Benýškův případ mluvčí vlády pouze obecně napsal, že celá systemizace, v níž vláda ruší některá úřednická tabulková místa, je dle premiéra „důležitý krok k efektivnímu fungování státní správy“. Později ještě Smolka zopakoval tvrzení, která v prohlášení rozeslalo Ministerstvo spravedlnosti.

Sám předseda vlády na písemné dotazy s prosbou o komentář ke zrušení místa whistleblowera také nereagoval.

Od pátečního rána na dotazy k případu whistleblowera nereagoval ani první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který byl předkladatelem systemizace.

Nekomunikují ani další místopředsedové vlády – ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ani ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), kterého jeho spolustraníci v září vyzvali, aby ve vládě navrhl odvolání ministra Pavla Blažka.

Mlčí i sám ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Reportéry informující o Benýškově kauze pouze kritizoval na sociální síti X za to, že protikorupční oznámení šéfa insolvenčního odboru na jeho náměstka zveřejnili.

Otázky ohledně systemizace nezodpověděl ani náměstek Stanislav. A ač mluvčí Řepka původně reportérům sliboval se Stanislavem schůzku (potom, co na něj v úterý dvě hodiny čekali na ministerstvu), žádnou nakonec nenabídl.

Co se týče Benýškova oznámení, Ministerstvo spravedlnosti se ocitlo v komplikované situaci.

Podle zákona o ochraně oznamovatelů musel totiž Jan Benýšek své protikorupční oznámení podat právě tomuto resortu, kde ho má prošetřit šéf odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras. Ten byl však ještě do čtvrtka podřízeným náměstka Stanislava, proti němuž oznámení směřuje.

Pavel Blažek sice v reakci na to podřadil Jiřího Kaprase pod jiného náměstka – Karla Dvořáka (STAN) –, ale ministerstvo svoji důvěryhodnost v této věci poškodilo jinak.

Přestože Jiří Kapras zatím nic z Benýškova oznámení nemohl stihnout prověřit, ministerstvo už (ve středu v podvečer) zveřejnilo na svém oficiálním webu prohlášení, v němž mluví o nepravdách.

„Dehonestující informace ohledně osoby Antonína Stanislava v článku jsou zcela nepravdivé, ať již jde o jeho odchod v roce 2016, nebo údajné manipulace,“ píše se v textu na webu resortu, který je podepsán pouze jako „Tiskové oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR“.

Prohlášením se navíc Blažkovo ministerstvo rozchází se zjištěnými skutečnostmi. Reportéři Seznam Zpráv už totiž odhalili, že ministerští kontroloři manipulace zkoušek insolvenčních správců v době, kdy za ně zodpovídal Stanislav, zjistili. I když konkrétního viníka neusvědčili.

Tehdejší případ dokládá nejen nynější protikorupční oznámení Benýška, který se před lety podílel na odhalení manipulací. Reportéři SZ mají i dobové dokumenty.

Minimálně jedna insolvenční správkyně pak oprávnění profesi vykonávat následně pozbyla. Ukázalo se, že část jejích odpovědí ze zkoušky se slovo od slova shoduje se vzorovým řešením, které vůbec neměla mít k dispozici.

Výroky a postup ministerstva v Benýškově případu kritizují protikorupční experti. Poukazují na to, že se ministerstvo zpronevěřuje legislativě na ochranu oznamovatelů.

„Mám za to, že je zveřejněným prohlášením ohrožena důvěra v nezávislost vyšetřování. Politické vedení má jasno, ale příslušný úředník má za těchto okolností nezávisle vyšetřovat? Chtě nechtě už je nyní pod politickým a společenským tlakem,“ řekl právník a člen Správní rady Transparency International Petr Leyer.

„Ukazuje se znovu slabina systému, kdy ministerstvo je ústředním orgánem pro řešení whistleblowerských oznámení. Mohla by nastat i absurdní situace, kdy by prošetřovatel se sám stal oznamovatelem, protože by na něj mohl být vyvíjen nezákonný nátlak ze strany politického vedení,“ dodal Leyer.