Úplatky za byty jsem dával Vaňkové i místostarostovi ODS, vypověděl svědek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Brněnský městský soud se začal zabývat takzvanou bytovou kauzou v Brně. V první části případu, která se už dostala až před soudní senát, je obžalováno pět lidí. Podle dozorové žalobkyně Petry Lastovecké minimálně v letech 2013 a 2014 podvodně kšeftovali s městským majetkem.

„Snažili se neoprávněně obohatit a neoprávněně disponovat s byty v domě v ulici Hlinky,“ shrnula v obžalobě státní zástupkyně Lastovecká.

Obžaloba se týká Moniky Janoškové, Denisy Hlubocké a Pavla Hubálka, kteří podle obžaloby městské byty nelegálně za úplatu nabízeli. A dvou lékařů –⁠⁠⁠ Petra Hýži a Renaty Marečkové, kteří podle obžaloby za městské prostory zaplatili téměř čtyřmilionový úplatek.

Všichni obžalovaní vinu odmítají. Až na Pavla Hubálka, který začal s policií spolupracovat a dnes před soudem vypovídal jako svědek –⁠⁠⁠ jeho obžaloba se bude řešit v jiném řízení. Zopakoval to, co již několik let tvrdí policistům –⁠⁠⁠ tedy že byl součástí organizované skupiny složené z politiků ODS, podnikatelů a úředníků, kteří podle něho dlouhodobě manipulovali s majetkem města Brna.

Případ má hlubší přesah do systému nakládání s brněnským městským majetkem, kde detektivové už několik let vyšetřují podezření z manipulací. V souvislosti s tím už padly více než dvě desítky obvinění.

Ve vyšetřování také zaznívají jména předních brněnských politiků. Upozorňuje na ně právě spolupracující obviněný Hubálek. Také reportéři Seznam Zpráv už dříve popsali i okolnosti a souvislosti, jak se k bytům v ulici Hlinky dostali i rodinní příslušníci primátorky Brna Markéty Vaňkové.

Politiky ODS dnes svědek Hubálek jmenoval i před soudem. Nikdo ze jmenovaných však –⁠⁠⁠ s výjimkou Otakara Bradáče, který je obviněn v jiné části bytové kauzy –⁠⁠⁠ mezi obviněnými ani obžalovanými není.

„Moji tehdejší přítelkyni Moniku Janoškovou (jedna z obžalovaných –⁠⁠⁠ pozn. red.) jsem seznámil s mými kamarády Robertem Kerndlem (náměstek primátorky Vaňkové –⁠⁠⁠ pozn. red.), Romanem Kotěrou (místostarosta radnice Brno-střed) a Kamilem Kotěrou (oba nevlastní bratři Kerndla –⁠⁠⁠ pozn. red.) a Pavlem Blažkem, se kterými jsem řešil věci týkající se bytových i nebytových prostor v Brně,“ vypověděl ve čtvrtek mimo jiné Hubálek, který svým svědectvím stále hraje o pozici spolupracujícího obviněného a tedy i o výhled na možný nižší trest.

„Mohl jsem využít těchto svých kontaktů, a proto jsme s Janoškovou zkusili získat byt. Tuto informaci jsem předal Kerndlovi a Kotěrům. Ti mi řekli, že za určitých okolností byt budou schopni zařídit –⁠⁠⁠ za úplatek,“ popsal soudu.

Vypověděl také, že úplatky často předával Romanu Kotěrovi, Otakaru Bradáčovi a Markétě Vaňkové, kteří je poté dál předávali dalším členům skupiny. Od těchto lidí rovněž Hubálek podle svých slov získával neveřejné informace o městských bytech.

„Viděli jsme, že to funguje, že se dá na tom vydělat hodně peněz. Od té doby tedy začalo fungovat přidělování bytů přes lidi, které jsem jmenoval,“ doplnil Hubálek, jehož však jmenovaní politici opakovaně a dlouhodobě označují za lháře a distancují se od něj.

„Ze strany obviněného recidivisty Hubálka (Hubálek dostal v minulosti pouze jedenkrát podmínku - pozn.red.) jde pouze o snahu svalit vinu za své nelegální jednání na jiné,“ napsal redakci Robert Kerndl s tím, že Hubálek je lhář. V roce 2010 ovšem Kerndl Hubálkovi svědčil na jeho svatbě.

Pro Pavla Blažka či pro Markétu Vaňkovou pak Hubálek podle zjištění reportérů mimo jiné nakupoval pozemky za hotové v obci Rojetín, kde byl tehdy starostou.

Některé pozemky pak Hubálek s Blažkem vlastnili společně. Markéta Vaňková si na parcele nedávno dostavila novou vilu, kde žije.

Hubálek také v soudní síni mluvil o bytech v brněnské ulici Hlinky, kterých se týká obžaloba. „Byty byly určeny pro Vaňkovou, ta od toho ale nakonec ustoupila kvůli nedostatku financí na její straně,“ vypověděl.

Řekl také, že pro ni byty připravoval. Což už rovněž dříve redaktoři Seznam Zpráv popsali –⁠⁠⁠ mimo jiné jeho slova doložili získanou komunikací mezi ním a úřady nebo architektem.

To, že v městských prostorech určených k privatizaci měli bydlet i Vaňková s manželem, potvrdila i další svědkyně - bývalá přítelkyně švagra Vaňkové, na kterou byl nájem za jeden z bytů napsán.

„Jeden z těch bytů byl určen pro Markétu Vaňkovou a jejího manžela. Bylo mi řečeno, že si máme byty napsat na sebe, že Vaňková tam figurovat nemůže,“ vypověděla žena.

Hubálek v soudní výpovědi řekl, že za to, že se Vaňková bytů vzdala, jí vyplatil 1,2 milionu –⁠⁠⁠ a že o tyto peníze mu řekl Kerndl. Následně Hubálek podle výpovědi předal půl milionu Romanu Kotěrovi –⁠⁠⁠ a to za to, aby s půdami mohl dále manipulovat a nabízet dál.

Poté, co z obchodu sešlo, nevrátili rodinní příslušníci Markéty Vaňkové pronajaté městské byty do bytového fondu, jak je zvykem, ale požádali o přímý přepis na osoby, které podle Hubálka plnily roli bílých koní.

„Jakmile jsem Vaňkové milion zaplatil, slíbila, že byty přepíše na lidi od Janoškové,“ řekl u soudu Hubálek. „Kdybych úplatek nedal, byty bychom k nájmu nezískali,“ dodal.

Dnešní primátorka Markéta Vaňková tehdy byla v pozici radní městské části, přičemž ta následně přepis na zmíněné osoby skutečně schválila.

Hubálkův výklad Vaňková nejdříve jasně odmítla. „Bytový dům pro mě ‚připravován‘ nebyl,“ uvedla už v roce 2020 redaktorům Seznam Zpráv, kteří manipulaci s danými byty odhalili.

Loni to však už nevyloučila „Ani to nepopírám, ani to neschvaluji. Policii jsem se podrobně vyjádřila, jaké bylo moje případné angažování v nebytových prostorách na této adrese. Nechme na policii, aby si to zhodnotila sama,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Potvrdila také, že byla už před zhruba dvěma lety na policii u výslechu, kde svůj vztah k domu v ulici Hlinky vysvětlovala.

Podle obžaloby se pak skupina stojící před soudem byty pokoušela „udat“ dál. Nájem lukrativních prostor, se kterými se počítalo v budoucí privatizaci, obžalovaní Denisa Hlubocká s Monikou Janoškovou a Pavlem Hubálkem nabídli dvojici lékařů –⁠⁠⁠ Petru Hýžovi a Renatě Marečkové. Ti si chtěli v bytech zařídit plastickou chirurgii.

„V prosinci 2014 předali Marečková s Hýžou za byty úplatek 3,9 milionů. Přitom věděli, že tento úplatek nemůže sloužit k legálnímu poskytnutí nájemní smlouvy,“ upozornila žalobkyně Lastovecká.

Jak popsala v obžalobě, byznys v ulici Hlinky sice nakonec nevyšel a Hubálek lékařům peníze vrátil. Přesto oběma lékařům hrozí v případě odsouzení za podplácení až šest let vězení.

Janošková, Hlubocká, Hýža i Marečková s obžalobou nesouhlasí a cítí se nevinni. Advokáti uváděli, že není jasné, komu měla být způsobena škoda a vymezovali se proti postupům orgánů činných v trestním řízení.

Proti jejich slovům stojí Hubálkova výpověď pronesená dnes „pod přísahou“ před soudem, ale i listiny a komunikace, které policisté zajistili.

Hlubocká navíc policistům při výsleších uvedla, že úplatky v souvislosti s městským majetkem v minulosti přebírala. Jako součást své spolupráce s detektivy předala i stohy dokumentů, o nichž uvádí, že je původně skrývala před policisty. Mezi nimi byly i listiny, které následně příbuzní Vaňkové přikládali k žádostem, které se týkaly jim přidělených městských bytů.

Hlubocká policistům vydala i tabulku se seznamem dalších klientů, kteří dostali do nájmu obecní byty. A uvedla, že od nich sama přebírala úplatky, v několika případech to bylo 350 tisíc korun. Tyto lidi policisté prověřují v samostatných případech. Hlubocká měla i kopie jejich žádostí, které posílali na radnici.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se v minulosti obžalovaných Janoškové a Hlubocké v kauze bytů zastával. Janošková se přitom podle výpovědi Hubálka se jím jmenovanými lidmi z ODS setkávala a dojednávala obchody.

„Stýkala se s Kotěry, Kerndlem a dalšími,“ svědčil Hubálek.

Blažek kvůli Janoškové a Hlubocké veřejně vystoupil, když Nejvyšší státní zastupitelství stíhání žen v dané kauze nejdříve zrušilo. Na olomoucké žalobce poté Blažek zaútočil na twitteru a rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) označil za důkaz, že ženy byly nespravedlivě zadrženy a vystaveny veřejnému lynči.

Později Blažek dodal, že „systémové selhání represivních orgánů státu je a bude řešeno vrcholnými orgány veřejné moci“ s tím, že podrobnosti sdělit nemůže.

Olomoučtí žalobci ale ženy opětovně obvinili –⁠⁠⁠ nyní stojí obě před soudem.

Dozorující žalobkyně Petra Lastovecká ve čtvrtek v odpovědi na dotaz novinářů řekla, že tyto zásahy „za standardní nepovažuje“.

Ministr Blažek rovněž poslal na NSZ dokument, v němž žádal o některé informace z případu.

Požadoval původní text sdělení obvinění nebo dokument, kterým žalobkyně soud žádala o uvalení vazby na obviněné ženy. V obou listinách policisté obvykle shrnují některé důkazy, které se jim podařilo nashromáždit, aby své kroky odůvodnili.