Hlavní obsah

Uhlobaron Tykač už také mluví do politiky. Ale jinak než Babiš

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pavel Tykač, čtvrtý nejbohatší Čech.

Platí Institut Václava Klause, sponzoruje vysokou školu CEVRO, konzervativní kemp, koupil fotbalovou Slavii, najal marketéry po Babišovi, poohlíží se po médiích…Nové aktivity miliardáře Tykače vyvolávají pozornost. Co chystá?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jeho tepelné elektrárny v Počeradech a ve Chvaleticích patří v řadě ohledů –⁠⁠ třeba co se týče rtutiskleníkových plynů –⁠⁠ k největším znečišťovatelům ovzduší v Česku. Na těžbě severočeského hnědého uhlí v lomech ČSA a Vršany už vydělal desítky miliard, ale i díky tomu, že poplatky státu za vydobyté nerosty zůstávají i přes někdejší proklamace ministrů relativně nízké.

Tyto a mnohé další argumenty zmínili minulou středu zástupci několika českých neziskovek (Hnutí Duha, Arnika a dalších), když před novináři téměř dvě hodiny popisovali podle nich stinné stránky podnikání Pavla Tykače.

Už to, že se tolik prostoru a času věnuje jednomu z českých miliardářů, naznačuje, jak Tykačovo jméno část veřejnosti dráždí.

Ale zdá se také, že oč více má majitel energetické skupiny SEV.EN kritiků mezi stoupenci „zelené transformace“, o to více roste jeho vliv v „konzervativních“ kruzích, které projevují vůči fosilní energetice větší shovívavost a boj se změnou klimatu nevidí jako hlavní prioritu.

Sám Pavel Tykač nezastírá, že dělá vše pro to, aby tyto kruhy v Česku posílil. Teď oznámil, že bude místo končící skupiny PPF podporovat činnost konzervativně orientovaného Institutu Václava Klause (IVK).

Podobných aktivit kvapem přibývá a čtvrtý nejbohatší Čech s majetkem přes 170 miliard korun tím vyvolává značnou nervozitu v politických kruzích, zda se sám nechystá na toto kolbiště vstoupit. Tykač to sveřepě popírá.

Peníze do školy i do novin

„Lidé z IVK – Václav Klaus, Jiří Weigl a další – reprezentují svým hlasem důležitý názorový proud v mnoha soudobých debatách, ať již jde o klimatickou agendu, konsolidaci veřejných financí či Evropskou unii,“ vysvětlil Tykač na svých webových stránkách, co jej vede k tomu, že chce skupinu kolem exprezidenta Klause, jež ostře kritizuje EU za její zelenou politiku, sponzorovat.

„Diskuze, které se vedou na půdě IVK, jsou otevřené a racionální. Nemusíte s názory a závěry Václava Klause vždy souhlasit, ale nemůžete popřít, že diskutovat s ním je podnětné a že jeho texty a vystoupení nabízejí pečlivě vyargumentované postoje,“ dodal Tykač.

Z podobných důvodů už posílá své „fosilní“ peníze do pražské vysoké školy CEVRO nebo Alianci pro rodinu, Konzervativním novinám či finančně podporuje Letní školu Občanského institutu.

Foto: Seznam Zprávy

Struktura firem Pavla Tykače. Časopis Forbes jej v žebříčku nejbohatších Čechů aktuálně řadí na čtvrté místo s majetkem v objemu 174 miliard korun. Rodák ze Staré Boleslavi má dnes trvalé bydliště ve švýcarském Svatém Mořici.

„Vítáme hříšníky, kteří se obrátili“

Seznam Zprávy se ptaly ředitele Občanského institutu Romana Jocha, zda nemá problém přijímat sponzorské peníze od muže, který je spojen s divokou privatizací z 90. let, finanční skupinou Motoinvest a také s vytunelovanými CS Fondy –⁠⁠ Pavel Tykač v této kauze hned dvakrát čelil trestnímu stíhání, které ale bylo pro nedostatek důkazů zastaveno.

„Jsou lidé, kteří měli divoké mládí, zbohatli a na stará kolena mají rozum a rozhodli se podporovat něco konzervativního. Zaplaťpánbůh za ně,“ uvedl k dotazu Joch.

„Když člověk pochopí, že má podpořit správnou věc, tak v tomto ohledu je můj názor stejný jako katolické církve. To znamená, že vítáme hříšníky, kteří se obrátili na pravou víru v kterémkoliv momentu svého života,“ popsal, jak vítá nápravu lidí.

Motoinvest a štiky v rybníce

  • Motoinvest byla finanční skupina, která v 90. letech výrazně zasáhla do chodu ekonomiky. Pavel Tykač byl její ústřední postavou, s ním i Jan Dientsl.
  • V době největšího rozmachu kontrolovala významné podíly ve více než deseti investičních společnostech, řadě podniků a ovládala několik bank včetně Agrobanky, svého času největšího privátního ústavu.
  • V roce 1995 na sebe upozornila tzv. třetí vlnou kuponové privatizace. Pod heslem „Drobní akcionáři, plačte!“ začala masivně vykupovat akcie od drobných akcionářů.

Sám Roman Joch byl prý překvapen, když se Pavel Tykač před více jak dvěma lety nabídl, že bude Občanský institut finančně podporovat. „To on oslovil nás, my jsme jej o peníze nepožádali,“ vysvětlil Roman Joch okolnosti sblížení.

Právě někdy před dvěma lety –⁠⁠ patrně po začátku války na Ukrajině –⁠⁠ přišla u Tykače nepřehlédnutelná změna, aniž by bylo zřejmé, co bylo jejím hlavním spouštěčem.

Muž, který se dlouhá léta držel stranou a veřejně nevystupoval, začal náhle prezentovat své postoje k nejrůznějším otázkám. Třeba právě k válce, kterou považuje (z globálního hlediska) za „tuctovou“. Do Česka „přivezl“ česko-kanadského vědce Václava Smila, který říká, že klimatické změny jsou globálním problémem, který nemá lokální řešení.

Své vidění světa od té doby Tykač vykresluje –⁠⁠ byť nepravidelně –⁠⁠ právě na svém webu. Přečíst si tyto stránky k pochopení Tykačových postojů redakci už začátkem srpna doporučil jeho dlouholetý blízký spolupracovník Jan Chudomel, když Seznam Zprávy žádaly, zda by na toto téma nemohly s podnikatelem přímo hovořit.

Tykačovo vidění světa

O „ukrajinské válce“ z globálního pohledu:

„Ukrajinská válka se z pohledu evropských politiků a médií zdá být konfliktem globálního významu… Zkuste ale otevřít téma rusko-ukrajinského konfliktu s někým v Indii, na Filipínách, v Austrálii, Nigérii, Saudské Arábii či Brazílii. Dozvíte se, že jde o lokální příhraniční konflikt, jakých bylo, je a bude ve světě mnoho. A lidi v Indii, na Filipínách, v Austrálii, Nigérii, Saudské Arábii či Brazílii to nezajímá.“

O protiruských sankcích:

„Jaký je primární důsledek evropských sankcí vůči Putinovu Rusku? Hroutí se ruské hospodářství a politická pozice Putina? Nikoli. Sankce ale evidentně přinesly ekonomické oslabení Evropy a posílení USA, Indie, Číny a dalších zemí, které buď s Ruskem nadále přímo obchodují, nebo mají potřebné suroviny z vlastních zdrojů a do EU je dodávají za výrazně vyšší ceny. V Americe i v Asii kroutí nechápavě hlavou, proč to Evropa dělá, ale jsou s tím spokojeni. Říkají, držte ty ruské sankce co nejdéle, nám to bezvadně vyhovuje.“

V politice, ale jinak než Babiš

Před dvěma týdny –⁠⁠ v sobotu 12. října –⁠⁠ se Pavel Tykač po boku několika známých politiků (především opozičních) zúčastnil „konzervativního kempu“, který v hotelu Samechov u břehu Sázavy a nedaleko Chocerad zorganizovala Společnost na obranu svobody projevu. I tu Tykač finančně podporuje.

„Náš průmysl soutěží s někým, kdo má plyn za sedminu a elektřinu za čtvrtinu,“ prohlásil tam v debatě o energetice Tykač.

Čím více se ale takto angažuje a kriticky vyjadřuje k aktuální situaci v republice, tím víc přiživuje spekulace, že chce vstoupit do politiky. Podobně jako před 13 lety miliardář Andrej Babiš, zakladatel hnutí ANO.

Těmto úvahám napomohla i Tykačova manželka Ivana Tykač, která začátkem října na síti LinkedIn oznámila, že v rámci svého think tanku Solvo, řešícího postavení žen ve společnosti, začala spolupracovat s experty na strategii a (politický) marketing Markem Prchalem a Alexandrem Braunem, kteří dříve oba dělali pro Babiše.

O politiku prý ale nejde.

Manžel Pavel pak politické ambice důrazně popírá, je dokonce ochoten uzavřít vysokou sázku, že do politiky nikdy nevstoupí. „Dlouhodobě a opakovaně na každou otázku na své politické angažmá odpovídám negativně. Nikdy jsem neměl chuť vstoupit do politiky a s přibývajícím věkem tato averze jen vzrůstá. Vědí to snad všichni, ale přesto se tyto spekulace vracejí znovu a znovu,“ uvádí velkopodnikatel Tykač. Nutno dodat, že přímý vstup do politiky kdysi vylučoval i Andrej Babiš.

Lidé z Tykačova okolí nicméně tvrdí, že miliardář touží hlavně po větším respektu. Už nechce být otloukánkem, o němž se píše převážně v negativních souvislostech. Chce ovlivňovat politiku, ale jinými prostředky. Nehodlá jako Babiš politice obětovat veškerý čas.

Podobnost mezi Tykačem a Babišem nevidí ani místopředseda ODS Alexandr Vondra, jenž se rovněž zúčastnil zmíněného konzervativního kempu a v ekonomických otázkách s Tykačem téměř souzní. „S Babišem bych to fakt nesrovnával. Ten se v politice angažuje sám. Tam je to fakt problém,“ vidí mezi miliardáři rozdíl.

Na Tykačově veřejném angažmá nespatřuje nic závadného. „Různí byznysmeni se objevují na různých akcích, ať už na nich převažují konzervativci, liberálové nebo socani. U nás doma nebo v EU. Na tom nevidím nic zvláštního ani odsouzeníhodného, když je to normálně transparentní,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vondra.

Foto: SK Slavia Praha, Seznam Zprávy

Svůj vliv Pavel Tykač (60) loni posílil i tím, že za zhruba dvě miliardy korun koupil pražskou fotbalovou Slavii. V ochozech stadionu v Edenu se kolem něj dnes pohybují mnohé VIP osobnosti. Včetně politiků.

Radní ČT na rodinné oslavě v Karibiku?

Ačkoliv Vondra vypichuje Tykačovu transparentnost, jako nepříliš transparentní se jeví vztah uhlobarona s někdejším předsedou Rady České televize a nyní členem rady Pavlem Matochou.

Jde o bývalého novináře, nyní šachového činovníka, který se do funkce dostal v éře Babišovy vlády. Sám nijak neskrývá, že se velmi zasazoval o to, aby se loni novým šéfem ČT stal Jan Souček místo jím kritizovaného Petra Dvořáka.

Matocha bývá označován za jakéhosi Tykačova styčného důstojníka do veřejnoprávního média. Naposledy jej takto před volbami na své „Mapě rizikových vlivů v ČT“ vykreslil dnes už bývalý senátor Marek Hilšer, ale tak jako mnozí jiní před ním nedodal hmatatelné důkazy.

Když měl letos v květnu Tykač šedesátiny, oslavil je podle vícero zdrojů Seznam Zpráv se svými nejbližšími na neupřesněném místě v dalekém Karibiku. Uzavřené akce rodinného charakteru se podle stejných zdrojů účastnil i Matocha, což by stvrzovalo informace, že mezi Tykačem a jím je nebývalá důvěra a intenzivní vztahy.

Matochově účasti nasvědčuje série jeho vlastních příspěvků na facebooku z květnového víkendu, kdy se oslava podle zdrojů konala. I fotografiemi na sociální síti tehdy vylíčil krásy „tropického ráje“ –⁠⁠ malinkého karibského ostrůvku Svatý Bartoloměj v souostroví Malé Antily. V té době byl Matocha místopředsedou Rady ČT, dnes už „jen“ řadovým členem.

Foto: Facebook Pavla Matochy

Člen Rady ČT Pavel Matocha (v první řadě uprostřed v brýlích a světlé košili) a o dvě místa vpravo miliardář Pavel Tykač. Sestava z nedávného „konzervativního kempu“ u Sázavy. Zúčastnili se jej třeba také předseda Motoristů Petr Macinka, europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál, poslanec Okamurovy SPD Jiří Kobza, poslanci ANO Radek Vondráček, Patrik Nacher a Aleš Juchelka, za ODS europoslanec Alexandr Vondra a bývalý Jan Zahradil.

Přímou odpověď, jak to bylo s Karibikem, se ale Seznam Zprávám získat nepodařilo.

Tykačův spolupracovník a mluvčí Jan Chudomel se nechtěl vyjadřovat –⁠⁠ s tím, že jde o ryze privátní záležitost, s kým kdo slaví narozeniny.

Pavel Matocha informaci, že jako člen instituce usměrňující veřejnoprávní médium pobýval v luxusní destinaci za miliardářovy peníze, nepopřel, ale odpovědět odmítl. „Nebudu se k tomu vyjadřovat. Je to moje soukromá věc a nemá to žádný vztah k České televizi. A pokud vím, tak pan Tykač žádná média nevlastní,“ reagoval Matocha na opakované dotazy Seznam Zpráv.

Každopádně stejně jako uhlobaron Tykač se v minulých dnech Matocha účastnil už opakovaně zmíněného konzervativního kempu. Na facebooku v průběhu týdne zveřejnil příspěvek, v němž jízlivě glosuje, jak veřejnoprávní televize „opět prohrála“ a z rozhodnutí soudu se bude muset Pavlu Tykačovi omluvit za reportáž, kterou v červnu 2022 odvysílala o jeho uhelném byznysu. A sdílel také další z řady fotografií ze zápasu pražské fotbalové Slavie, která od loňska patří Tykačovi.

Tykač zatím skutečně žádné médium, které by podporovalo jeho vidění světa, nevlastní, ale patrně by si to přál.

Od Andreje Babiše plánoval odkoupit vydavatelství Mafra, jak Seznam Zprávy loni popisovaly, ovšem firmu nakonec získal miliardář Karel Pražák. Ten přitom chtěl původně jen pardubickou chemičku Synthesia, noviny získal od Babišova Agrofertu jako jakýsi přívažek v jednom balíku.

O tom, že tento obchodní případ nemusí být definitivně u konce a Tykač by při dohodě s Pražákem mohl ještě vydavatelství získat, svědčí i to, že v dozorčí radě Mafry sedí jeho člověk. Jde o Jana Dienstla, dlouholetého Tykačova souputníka, jenž ještě pamatuje, jak v 90. letech v dresech dravého Motoinvestu společně útočili na banky a akcie drobných investorů (viz box výše„Motoinvest a štiky v rybníce“).

Je třeba demokratizace a decentralizace

Když ve středu končil v úvodu popsaný mediální brífink, kde neziskovky sčítaly „hříchy“ majitele uhelných elektráren a dolů Pavla Tykače, mluvilo se třeba i o nově chystaném zákoně nazývaném „Lex Tykač“. Jak už Seznam Zprávy popisovaly, jednodušeně znamená, že stát by mohl dotovat provoz uhelných elektráren, pokud se je majitelé rozhodnou kvůli ztrátovosti vypnout.

Jde o jeden z příkladů, kdy nejen ekologické organizace vyjadřují obavy, zda tento zákon nebude nakonec vychýlen ve prospěch politicky stále vlivnějšího podnikatele.

Padla ale řeč i na to, zda majitel energetické skupiny SEV.EN není tak často napadán pouze proto, že podniká ve „špinavém“ fosilním byznysu.

Změnil by se kritický pohled aktivistů na tohoto miliardáře, pokud by se přeorientoval z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie?

Jiří Koželuh, energetický expert Hnutí Duha, k otázce Seznam Zpráv poznamenal, že miliardář už má do zeleného byznysu také nakročeno, a to svým projektem „Green Mine“, na který mají jít v rámci rozvoje nové ekonomiky po ukončení těžby uhlí v severočeském lomu ČSA stovky milionů korun dotací z evropského Fondu spravedlivé transformace.

„Ale ono jde i o to, aby se energetika demokratizovala a decentralizovala, jinak ta situace ve vztahu k politice může být podobná, jako je dnes,“ nemyslí si Koželuh, že samotná zelená transformace musí nutně znamenat změnu v aktivitách lidí, jako je Pavel Tykač.

Doporučované