Článek
Tomáš Tesař, náměstek ministra životního prostředí, přirovnal letos na jaře svůj plán na obnovu zničené severočeské krajiny ke Klondiku.
„Na Klondiku, kde jsou obrovské výsypky, to je jedna z lokalit, která by snesla s tím srovnání,“ říkal Tesař, člen širšího vedení strany TOP 09.
Nemyslel tím, že obří vytěžené hnědouhelné lomy na Ústecku jsou stejně výnosné jako kdysi zlatonosné území na Aljašce. Ale že je nutné se inspirovat tamním přístupem a nechat přírodu, ať si s měsíční krajinou poradí sama. A ne – tak jak se to v Česku doposud dělalo – přeměnit rozlehlé jámy v jezera, lesy a pole.
Jak už Seznam Zprávy exkluzivně napsaly zkraje týdne, náměstek Tesař v létě z ministerstva tiše zmizel. Oficiálně dal sám výpověď, ve skutečnosti ho srazila utajená zpráva Bezpečnostní informační služby, která popisovala jeho aktivity právě kolem rekultivace severočeských lomů. Především lomu ČSA ležícího na úpatí Krušných hor.
Co bylo přesným obsahem zprávy, se neví. Ale podle informací Seznam Zpráv z více zdrojů se v nich zmiňovaly právě miliardy určené na rekultivace.
Tesařův plán „nechme to na přírodě“ má podle kritiků z řad místních lidí ušetřit hlavně miliardy těžařům ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. A naopak lidem žijícím celý život v sousedství dolů sebrat naději na lepší prostředí.
Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) i po nuceném Tesařově odchodu projekt obhajuje. S tím, že jeho úřad rozhoduje tak, aby chránil životní prostředí i ekonomické zájmy. „Mohu tedy vyloučit, že by jakékoliv rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vlády bylo konstruováno s cílem poskytnout výhody zájmům soukromých subjektů,“ reagoval Hladík.
Podle Gabriely Sáričkové Benešové mluvčí skupiny Sev.en, plán – vycházející ze zkušeností z Německa – doporučili odborníci z univerzit i státních orgánů. „Takto rozsáhlou a dlouho připravovanou změnu tedy rozhodně nemohl ovlivnit jeden náměstek na Ministerstvu životního prostředí,“ uvedla mluvčí.
Příroda si poradí, experti souhlasí
Podle dosavadních pravidel všichni těžaři ukládali část zisků na speciální účet. Peníze byly určeny právě na zahlazení následků těžby: aby se z pouště, jež zbyla po desítkách let těžby, stala normální krajina. Některé okrajové části lomu ČSA jsou už takto upravené, najdeme zde například mladý les, malá jezera nebo pole.
Dalších 11,5 kilometrů čtverečních je však stále lomem.
Náměstek Tesař začal veřejně před dvěma lety prosazovat, aby se – zjednodušeně – lom nechal osudu. Což podporují i odborníci na biodiverzitu, kteří tvrdí, že přirozený návrat života do takové krajiny je cennější než umělá přeměna.
Například jezero by sice v části lomu mělo vzniknout, bylo by však menší, než se dosud počítalo, a nenapouštělo by se uměle: naplnily by ho vody pronikající z pod povrchu lomu. Protože klimatická změna a vyšší teploty by ho za 50 až 100 let neúměrně vysoušely. „Taková hladina není dlouhodobě udržitelná,“ stojí v jednom z dokumentů vypracovaných loni k rekultivaci lomu ČSA státním podnikem Povodí Ohře.
Tento postup schválila loni i vláda.
„Za mě je velmi správné posoudit nyní rekultivační modely z konce 80. let, které dneska jsou překonány, jsou překonány v zahraničí a je možné k tomu území přistoupit jiným způsobem,“ vysvětloval Tesař jako ministrův náměstek loni v České televizi.
Lidem v okolí však vadí, že by přirozená obnova krajiny trvala 200 až 300 let. A samovolné napouštění jezera přibližně 60 let.
Během této doby by zřejmě nesměli oficiálně do území chodit na výlety nebo jezdit na kole: stále by bylo úředně lomem. Místní přitom vidí příklady z nedalekého okolí, kde se po těžbě vytvořila krajina příjemná pro obyvatele – například jezero v Mostu, kde po šestiletém napouštění vznikla příjemná rekreační oblast.
Spolku, který Tesařův plán kritizuje, se navíc podařilo odebrat z vody v lomu vzorky – rozbory mimo jiné ukázaly, že ve vodě je osmsetkrát víc nebezpečného arzénu, než povolují normy.
Kdo vydělá? Stát? Tykač?
Pak jsou tady také počty, které podle zmíněného místního spolku Krajina budoucnosti hovoří jasně v neprospěch státu.
Původní záměr náměstka zněl, že v případě lomu ČSA bude stát sanace čtyři až pět miliard, napouštění jezera 800 milionů. To jsou náklady, které má nést těžař, tedy společnost Sev.en. A taky podle zákona musela na budoucí rekultivace odvádět část příjmů na speciální účet. Plus dalších 3,3 miliardy by firma měla platit státu za nájem území po dobu rekultivace.
Schválený záměr náměstka Tesaře to změnil: protože hlavní část rekultivace má odvést sama příroda, úpravy terénu jsou vyčíslené na 1,6 miliardy, nájem pozemků jen 150 milionů a napouštění jezera má v příslušné kolonce nulu – protože by vzniklo samo. Půl miliardu chce dát stát obcím na různé jejich projekty související s životním prostředím.
„Tyto peníze hodlá použít na rozvojové projekty v regionu. Souhlasné stanovisko s tímto postupem vyjádřil mimo jiné Svazek obcí v regionu Krušných hor, včetně města Litvínov nebo obce Horní Jiřetín,“ upozornila mluvčí Sev-en Sáričková Benešová.
Když se všechny položky sečtou, činí to podle spolku Krajina budoucnosti 4,9 až 5,1 miliardy (v původní záměru) proti 2,25 miliardám (Tesařova plánu).
Podle mluvčí Sev-en, jsou tahle čísla „mimo realitu“. Protože přirozená obnova území se má týkat pouze 20 procent rekultivované plochy.
Spolek se bojí budoucnosti
Spolek Krajina budoucnosti dále i v oficiálních podáních na úřady varuje před nejčernějším scénářem: během několika let se podle něj může zjistit, že plán na přirozenou obnovu nevychází. A stát pak bude muset vytáhnout miliardy na rekultivaci ze svého.
„Až vyjde najevo, jaké manipulace a podvodu bylo dopouštěno na základě některých ekologických pseudonesmyslů, bude stát nucen vynaložit obrovské finanční prostředky na provedení skutečné sanace a revitalizace daného území,“ napsal letos v lednu spolek do dokumentu adresovaném Krajskému úřadu Ústeckého kraje.
Pavel Tykač, majitel skupiny Sev.en, už před dvěma lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že území chce rekultivovat přesně tak, jak ukládají předpisy.
Reagoval při tom na informaci České televize, že na rekultivačním účtu firma neměla dost peněz. „Kdyby tam náhodou ty peníze chyběly, což nenastane, zaplatím je osobně já,“ ujistil Tykač.
Podle dřívějšího zjištění Seznam Zpráv urychlila Tesařův konec na ministerstvu předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Přímo ale nepotvrdila, že v pozadí stály zprávy od kontrarozvědky. „Tomáš Tesař už delší dobu zvažoval, zda ho pozice politického náměstka stále naplňuje. Když se k tomu přidaly i další okolnosti, dospěla jsem k názoru, že nastal čas na změnu,“ řekla.
Podle ověřených informací Seznam Zpráv zároveň Tomáše Tesaře prošetřuje policie. Sám bývalý náměstek však pro Seznam Zprávy uvedl, že si není vědom ničeho, co by mělo vyvolat zájem BIS. „Netuším, nevím. Ne, ne, určitě ne,“ prohlásil.
Dodal, že křeslo opustil proto, že nebyl spokojený s tím, jaké pravomoci mají političtí náměstci na ministerstvech.
