Udal nadřízené, dostal výpověď. Teď se chce zaměstnanec státní firmy soudit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední lednový den může být pro Romana Strečka i posledním dnem jeho pracovní kariéry. Jak ale tento pětašedesátník uvedl pro Seznam Zprávy, takto si jej rozhodně nepředstavoval. Chtěl prý chodit do práce i po překročení hranice důchodového věku, ovšem od svého zaměstnavatele, kterým je státní organizace Správa železnic, dostal v listopadu výpověď pro „nadbytečnost“.

Podobně „postižen“ byl jako jediný ze 17 lidí v jeho oddělení. A z celého úseku, jenž má kolem čtyř stovek lidí, dostali vyhazov čtyři kolegové.

U Správy železnic byl Roman Strečko více jak 13 let. Nejdříve u hasičů, nyní pracuje jako systémový specialista v Centru techniky a diagnostiky. Za svým nuceným odchodem vidí odplatu ze strany vedení státní firmy. Upozornil na možné protiprávní jednání některých nadřízených při zadávání veřejných zakázek, jeho podnět převzaly i orgány činné v trestním řízení.

Roman Strečko je přesvědčen, že se na něj vztahuje zákon na ochranu oznamovatelů, který podobné lidi - tzv. whistleblowery - má chránit před odplatou zaměstnavatele.

V ruce má i papír z Ministerstva spravedlnosti, na které se už předloni obrátil a podle něhož se této ochrany skutečně může domáhat. Obdobné garance vyplývají i z interních předpisů Správy železnic. „Oni to všichni vědí, že jsem pod ochranou toho zákona. Své nadřízené jsem na to upozorňoval,“ říká Strečko.

Jestli Správa železnic výpověď v hodině dvanácté nestáhne - což nevypadá - je Strečko připraven se s ní soudit. „Minimálně první kolo chci absolvovat, byť mě to bude stát spoustu peněz za advokáta,“ říká odhodlaně zaměstnanec, jenž byl v minulosti i policistou a za misi v Iráku získal osvědčení pro válečné veterány.

Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda je o Strečkově případu dobře informován. Jmenovaný zaměstnanec bude podle něho propuštěn v rámci probíhající organizační změny, přičemž ta byla podle něj „řádně projednána i s odborovými centrálami“. Že by šlo ze strany firmy o mstu, Svoboda vylučuje.

„Předvídat vývoj soudních sporů je samozřejmě nereálné. My jsme ale přesvědčeni, že vše, co se týče jeho osoby, bylo řádné zaprotokolováno, a dokonce i vyšetřováno. A to, že se pan Strečko rozhodl zvolit tento trend, včetně - myslím - i spojení s policií, je jeho volba. Ale naši podnikoví právníci jsou přesvědčeni, že jsme nikde nic neporušili,“ uvedl pro Seznam Zprávy nejvyšší šéf státní organizace.

Redakci zajímalo, podle jakého klíče rozhodli, že ze stovek zaměstnanců zmíněného útvaru bude propuštěn právě Strečko. „Co mi předloží ředitel příslušné organizační jednotky, já ctím,“ tvrdí Svoboda, že návrh přišel odspoda.

Zákon na ochranu oznamovatelů dává whistleblowerům jistou výhodu v tom, že zde platí obrácené důkazní břemeno. Zaměstnavatel bude muset soudu prokázat, že k žádným odvetným opatřením z jeho strany nedošlo.

Oznámení o protiprávním jednání zaměstnanců Správy železnic, které Roman Strečko do vnějšího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti zaslal v říjnu 2023, se týkalo zejména firem Roll CS a Allon, jimž Správa železnic v minulých letech poskytla opakovaně zakázky v řádu několika milionů korun.

Na jisté pochybnosti ohledně těchto firem upozornil už v roce 2021 server iRozhlas, kdy popsal, že firma Roll CS se sídlem v pražském paneláku má dle smlouvy pro drážní hasiče zajišťovat propagaci a ekonomické poradenství, přičemž ale příslušné oprávnění si zařídila až dva týdny před podpisem kontraktu. Navíc železničáři na tuto práci měli vlastní lidi, nepotřebovali externisty. Ještě méně informací bylo možné dohledat o zakázkách s vlastnicky propojenou firmou Allon, která by měla poskytovat železničářům služby v oblasti IT.

„My jsme tam ale normálně pracovali a fungovali. Všechny ty věci tam byly odvedeny v pořádku,“ odmítá Alexandr Šmíd - majitel Roll CS a spolumajitel firmy Allon -, že by šlo o fiktivní plnění. Jak na dotaz Seznam Zpráv dodal, pro drážní hasiče pracují obě jeho firmy stále. „Policie to vyšetřila a neshledala tam nic špatného,“ tvrdí.

Strečko v návaznosti na zmíněné zprávy iRozhlasu došel k závěru, že nehrají ani některá publikovaná čísla. Když porovnával několik desítek faktur, které Správa železnic firmám Roll CS a Allon v minulých letech proplatila, zjistil prý výrazný rozdíl oproti částkám, které jsou zapsány v Registru smluv. Celkem podle jeho propočtu bylo „navíc“ proplaceno „bez právního podkladu“ 7,5 milionu korun. Toto číslo uvedl ve zmíněném podání pro Ministerstvo spravedlnosti.

Majitel firem Alexandr Šmíd ale opakuje, že všechny dílčí zakázky prošly kontrolou a žádné pochybení prý nikdo nenašel. „Vím, že pan Strečko posílal udání na všechny strany, ale absolutně bezdůvodně,“ reagoval podnikatel.

Seznam Zprávy se v minulých týdnech na celou věc ptaly i mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly, nicméně jasnou odpověď, zda orgány činné v trestním řízení nějaké šetření kolem firem Roll CS a Allon nadále provádějí, neposkytl.

Strečkovo podání se ale týkalo i bývalého šéfa drážních hasičů Luďka Eichlera, jenž je podepsán pod kontraktem s firmou Roll CS.

Jak Seznam Zprávy loni upozornily, Eicher byl mezitím pravomocně odsouzen. V době, kdy řídil kancelář generálního ředitele Jiřího Svobody (2018 a 2019), způsobil - v jiném případě - svou nedbalostí státní organizaci škodu přes 1,6 milionu korun. V ředitelově kanceláři docházelo k podvodům s výdaji na občerstvení a reprezentaci.

Avšak Eicher přes pravomocný rozsudek o práci ve Správě železnic nakonec nepřišel. Nyní je poradcem jednoho z náměstků, zůstala mu kancelář i služební auto. Podle vedení šlo pouze o „ojedinělý exces“. Sám Eichler uvedl, že „žádná škoda nevznikla“, a k případu se dále nechtěl vyjadřovat (chybějící peníze se nakonec „podařilo nalézt“ ve skříni).

Generální ředitel Svoboda udržuje s odsouzeným Eichlerem blízké vztahy. Při svědecké výpovědi před soudem jej totiž sám vylíčil jako svého „dlouholetého, až rodinného přítele“.

Právě na tyto skutečnosti teď Roman Strečko také upozorňuje. Vidí v tom hlavní důvod, proč on dostal výpověď, kdežto jeho pravomocně odsouzený bývalý šéf Eichler může zůstat.

Generální ředitel Svoboda tuto konstrukci odmítá. „S panem Eichlerem to nijak nesouvisí. Pan Strečko napadl všechny, včetně mě, psal i na vládu, na správní radu… Tohle všechno jsme si s ním prošli,“ líčí Svoboda propuštěného zaměstnance jako notorického stěžovatele.

Roman Strečko se už o pozastavení výpovědi před soudem domáhal, ale neuspěl. Jako právní laik požádal Obvodní soud pro Prahu 1 o vydání předběžného opatření, přičemž chtěl, aby mu soud jako chráněnému oznamovateli odpustil zaplacení poplatku ve výši 10 tisíc korun. Teprve odvolací Městský soud v Praze začátkem ledna uznal, že peníze složit skutečně nemusí, nicméně návrhu na předběžné opatření stejně (jako prvoinstanční soud) nevyhověl, protože podle soudu nebyl řádně vyspecifikován.

Ministerstvo spravedlnosti, do jehož kompetence tato oblast spadá, se ke konkrétním oznamovatelům prý nemůže vyjadřovat. „Zákon o ochraně oznamovatelů zavádí přísnou ochranu identity oznamujících osob,“ poukázal mluvčí resortu Vladimír Řepka, proč nemohou mluvit o Romanu Strečkovi.

V obecné rovině potom Řepka doplnil, že propuštění oznamovatele z pracovního poměru nelze bez posouzení dalších okolností automaticky považovat za uplatnění odvetného opatření.

Otázku, zda se o odvetné opatření skutečně jednalo, musí dle Řepky případně posoudit místně příslušný soud. Samo ministerstvo prý ani nedisponuje žádnou zákonnou kompetencí, která by mu umožnila „aktivně zasahovat“ proti jednání, které oznamovatel považuje za odvetu.

O Strečkově případu je už informována i protikorupční organizace Transparency International (TI). „Pochybnosti sdílíme, a tak jde především o to, aby je Správa železnic dokázala rozptýlit a doložit, že její kroky vůči oznamovateli nejsou odvetnými opatřeními za to, že na podezřelé zakázky upozornil,“ uvádí vedoucí právník TI Jan Dupák.

Případ podle něj může ukázat, že nejslabším místem teprve nedávno přijaté ochrany oznamovatelů je poměrně omezená pomoc, kterou může whistleblower získat v počátcích případu, který je přitom pro něj z právního i finančního hlediska nejnáročnější. Případný úspěch se dle Dupáka může dostavit teprve po dlouhých soudních řízeních.

Jan Dupák mimo jiné poukazuje i na to, že soud prvního stupně postupoval „vyloženě špatně“, když Strečkovi neprominul složení jistoty 10 tisíc korun k návrhu na vydání předběžného opatření.

„To ukazuje, že na oznamovatele jsou kladeny celkem vysoké nároky, pokud se chce bránit, a bez právní pomoci pro něj může být obtížné splnit všechny nároky, které právní nástroje pro ochranu oznamovatelů vyžadují,“ míní Jan Dupák.

Strečko celou svou situaci teď posuzuje velmi příkře. „Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že ochrana oznamovatelů je u nás jen na papíře, v praxi nefunguje. Je to jen alibismus státu,“ domnívá se zaměstnanec Správy železnic, který patrně bude od 1. února bez práce.