Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Loni v červnu soud rozdal tvrdé tresty za systematickou korupci v Nemocnici Na Homolce. Nejznámější postava kauzy, bývalý ředitel Vladimír Dbalý, dostal deset let vězení a současně mu stát zkonfiskoval veškerý majetek.
Kromě mnohaletých trestů soudci nařídili, že většina obžalovaných musí tunelované nemocnici zaplatit škodu – dohromady 62,5 milionu.
Peníze nemocnici loni na podzim skutečně přišly. Ale jak zjistily Seznam Zprávy, překvapivě nedoputovaly od odsouzených.
Poslali jí je miliardář René Holeček, majitel Colt CZ Group, dříve České zbrojovky. A pak jistý Zdeněk Beran, který se sice kolem korupčních zakázek pohyboval, jenže pouze jako svědek – obviněn nikdy nebyl.
Podle ověřených informací Seznam Zpráv dorazilo 62 milionů na účet Homolky dvěma cestami.
Miliardář Holeček vzal 52 milionů ze své společnosti European Holding Company a přes advokátní kancelář Havel & Partners peníze loni v říjnu nasměroval na konto nemocnice. Svědek Beran ve stejný čas poslal 10,5 milionu.
Zaplacení škody – ovšem bez jmen odesílatelů peněz – potvrdily soud a nemocnice. „Škoda způsobená poškozené Nemocnici Na Homolce byla tedy v plném rozsahu uhrazena,“ řekl Adam Wenig z Městského soudu v Praze.
„Nemocnice Na Homolce v této věci učinila a činí spousty procesních kroků a dosud obdržela finanční prostředky v souhrnné výši 62 552 169 korun. Tato suma odpovídá částce, kterou byli odsouzení povinni uhradit na základě rozsudku,“ spočítala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.
Rozhodly „přátelské vztahy“
Uhrazení škody znamenalo, že soud mohl na podzim odblokovat majetek dvěma odsouzeným: bývalému náměstku nemocnice Michalu Toběrnému a Pavlu Kocourkovi, někdejšímu šéfu odboru na Ministerstvu zdravotnictví.
Podle informací Seznam Zpráv to byl právě náměstek Toběrný, jemuž se rozhodl miliardář Holeček pomoci. Holečkův mediální zástupce Vladimir Bystrov to nepotvrdil, jméno nesdělil.
„Pan Holeček poskytl rodině jednoho z odsouzených (nejednalo se však o pana Dbalého) v citované věci půjčku určenou na zaplacení peněžitého trestu a způsobené škody. Půjčka byla poskytnuta za obvyklých podmínek a se standardním zajištěním a byla administrována renomovanou právní kanceláří působící v České republice. Motivací byly dlouholeté přátelské vztahy mezi rodinami,“ uvedl Bystrov.
„Z důvodů advokátní mlčenlivosti se nemůžeme k této věci detailně vyjadřovat, nicméně šlo o zcela běžnou transakci za naprosto standardních podmínek, kterou jsme zpracovali v souladu se všemi právními i stavovskými předpisy,“ uvedl David Neveselý, partner advokátní kanceláře Havel & Partners, která podnikatele Holečka zastupuje.
Toběrného advokát Roman Lamka nechtěl o zaplacení škody mluvit. „Nemám souhlas klienta,“ zdůvodnil.
10,5 milionu od svědka
Se Zdeňkem Beranem, který na škodu obžalovaných přispěl 10,5 milionu, se Seznam Zprávám nepodařilo spojit. Společnost Virmil, kterou Beran v letech 2009 až 2012 vlastnil a která podle policie posloužila k proprání milionů ze zmanipulované nemocniční zakázky, je dnes přejmenovaná a patří občanovi Rumunska.
Beran spoluvlastní dům v Kojčicích u Pelhřimova, kam ale podle svědectví místních lidí jezdí jen občas na víkendy. Není tak možné zjistit, komu z odsouzených Beran na vyrovnání škody poskytl peníze.
Fakticky ale miliardář Holeček a svědek Beran pomohli všem šesti odsouzeným. Náhrada škody funguje tak, že po výroku soudu je na potrestaných, jestli se na celkovou částku složí rovným dílem, nebo ji zaplatí třeba jen jeden z nich. A pak se s ostatními vyrovná.
Tím, že nemocnice dostala svých 62 milionů, odsouzení splnili, co jim soud nařídil.
Svědek Beran a jeho role v tunelářské kauze – ve spojením se zaplacením části škody – každopádně i tak stojí za pozornost.
Podle rozsudku hledala Nemocnice Na Homolce v roce 2009 firmu, která převede papírové chorobopisy do digitální podoby. Zakázku nakonec zadala firmě Disol, která nabídla výrazně přemrštěnou cenu 150 milionů.
Právě z firmy Disol se později 17 milionů ze zakázky přelilo do Beranovy firmy s názvem Virmil (podle Dbalého deníku jde o zkratku sousloví Virtuální milionáři). A poté peníze odešly na Beranův soukromý účel. Detektivové měli za to, že tímhle způsobem se skupina snažila zakrýt původ peněz, aby je nakonec mohla vybrat v hotovosti. A mohly tak následně posloužit jako úplatek pro ředitele nemocnice Dbalého a další aktéry.
Ředitel Dbalý ostatně u soudu ostře napadal, že Beran s ním a ostatními nesedí na lavici obžalovaných. „Prokazatelně u něj skončilo 17 milionů, koupil si například auto, dovolenou,“ vysvětloval Dbalý.
Beran při policejních výsleších převody peněz přiznal, navíc označil za jejich strůjce dalšího, později odsouzeného Petra Kutila, majitele firmy, která se na digitalizaci podílela. A tím kriminalistům pomohl.
Proto došlo i na pěsti: Kutil se na Berana v práci vyřítil, dal mu pár ran a Beran před ním musel prchat pražskými ulicemi.