Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Úřady podezírají státní podnik Diamo, že roky tajil informace o vážném ekologickém problému: o velkém množství jedovatých odpadů po dobývání uhlí v Ostravě.
Dlouho se mělo za to, že se už v areálu Heřmanice nenacházejí kaly s obsahem rakovinotvorných látek. A že byly dávno odvezeny a bezpečně zlikvidovány. Podle zjištění Seznam Zpráv ale aktuální šetření úřadů ukázalo, že v areálu stohektarové haldy kaly nadále leží. Včetně asi čtyř tisíc tun těch, které jsou oficiálně prohlášené za rakovinotvorné. Materiál z kalů se navíc používal například pro stavbu silnic. A už tehdy se objevily vážné pochybnosti, zda není kontaminovaný.
Případ řeší Česká inspekce životního prostředí i Moravskoslezský kraj.
Úřady: Jedy jsou, je to jasné
Kalové nádrže jsou na obří heřmanické haldě pozůstatkem odpadů z koksovny, která v 70. a 80. letech produkovala vodu znečištěnou fenolem. V nádržích s hrázemi vysokými až 30 metrů se jedy přirozeně odbourávaly: Uhelný odpad se usazoval, přečištěná voda odtékala dál.
Kaly, které v takových nádržích zůstávají, jsou podle odborníků takzvaně ekotoxické - to znamená, že představují nepopiratelné riziko pro životní prostřední. V minulosti se do nádrží vypouštěly také ropné produkty nebo kyanidy. Proto se také dlouhodobě sledovala kvalita podzemních vod.
Stamilionová kauza na obří haldě
Seznam Zprávy před Vánoci exkluzivně popsaly velkou kauzu, která dříme na 100hektarové haldě Heřmanice. A kterou dnes vyšetřuje ostravská hospodářská kriminálka pro podezření z rozsáhlého podvodu.
Heřmanický odval uvnitř už desítky let hoří. Aby se oheň nerozšířil i na nedalekou starou chemickou skládku, rozhodlo se vedení ostravské pobočky Diama prorazit odvalem stovky metrů dlouhou rokli a vysypat ji kamennou drtí.
Kontroloři z Ministerstva průmyslu a obchodu však zjistili, že někdo navezl do areálu odvalu stovky tisíc tun odpadu - včetně cihel, skla, dřeva nebo plastů. A zbavil se tak patrně levně odpadů, za něž by musel zaplatit (podle odhadů odborníků) nejméně stovky milionů. Závážení kamennou drtí svěřilo Diamo firmě Ridera Bohemia, která však popírá, že do rokle navezla hořlavý odpad.
Diamo každopádně podalo trestní oznámení, které ukazuje, že podezírá Rideru Bohemia. A rovněž své bývalé zaměstnance, že porušení smlouvy neodhalili.
Státní podnik Diamo zhruba od roku 2010 tvrdil, že toxický materiál z nádrže o rozloze pět hektarů nazvané K-1 byl odtěžen, tudíž je místo bezpečné.
Česká inspekce životního prostředí však loni - po kontrole na místě i prověrkou dokumentů - zjistila, to není pravda. „V prostoru kalové nádrže K-1 jsou stále deponovány uhelné kaly… Celkový objem zbytkových kalů v nádrži K- 1 byl vypočten na cca 96 000 metrů krychlových,“ stojí v rozhodnutí České inspekce životního prostředí z 11. října loňského roku.
Podle inspektorů nedokázalo Diamo předložit dokumenty prokazující odtěžení kalů.
Inspekce tento závěr postoupila na krajský úřad, pod který ukončení provozu bývalé čistírny uhelných odpadů spadalo.
Halda Heřmanice nedaleko centra Ostravy hoří. To je další důvod, proč místní politici začali volat po rychlé likvidaci, která byla schválena už v roce 2012.
Krajský úřad rozhodnutí inspektorů letos v lednu potvrdil.
Přidal navíc odkazy na dokumenty z minulosti, kdy státní podnik předkládal úřadům černé na bílém, že kaly už v nádrži nejsou. Zatímco v těch novějších, starých dva tři roky, už Diamo neodtěžení kalů nerozporuje.
„Skutečnost, že kaly z nádrže K1 nebyly zcela odtěženy a odvezeny… potvrzuje i samotné Diamo,“ napsali krajští úředníci.
Přitom například v roce 2012 Diamo napsalo krajskému úřadu, že kaly už v nádrži K-1 nejsou - to když státní podnik žádal úřady o svolení, aby už nemusel monitorovat znečištění podzemních vod.
Nyní už Diamo souhlasí, že kaly dál existují. „Významná část kalů se stále nachází v nádrži,“ potvrdil mluvčí podniku Tomáš Indrei.
Kontaminovaný materiál do silnice
Nejde přitom o nějaký administrativní spor, jestli Diamo vykázalo přítomnost kalů správně, nebo ne.
Zaprvé: Likvidace nebezpečného odpadu je velmi drahá - musí se s ním speciálně nakládat a ukládat se smí jen na určitá místa. A za druhé: Kontaminovaný materiál z nádrží se v nedávné době zpracovával, jako by nešlo o nebezpečný odpad. Oficiálně byl jen hlušinou a kamenivem.
V roce 2017 se na haldě rozjela obrovská uhelná pračka třídící hlušinu na kamení a využitelné zbytkové uhlí. Z prvního měl být stavební materiál, z uhlí zase palivo do elektráren. Zařízení za stamiliony patřilo společnosti Ostravská těžební, jež se na spolupráci dohodla se státním Diamem.
Ostravská těžební si ale po čase začala stěžovat na kvalitu dodávané hlušiny - jednalo se právě o materiál z prostoru nádrže K-1. „Protože zápach už byl takový, že bylo evidentní, že je to i něco jiného. Postupem času jsme díky vlastnímu testování přišli na to, že nám dodávají směs hlušiny a nebezpečného odpadu,“ řekl Dalibor Tesař, šéf dozorčí rady Ostravské těžební.
Podle tehdejšího dopisu vedení Diama adresovaného Ostravské těžební žádná potíž s materiálem nebyla: Státní podnik trval na tom, že jde jen o hlušinu, a tudíž nemusejí pracovníci používat žádné ochranné pomůcky.
Zpracovaný materiál končil mimo jiné jako podklad budovaného silničního obchvatu Frýdku-Místku. Ředitelství silnic a dálnice si v roce 2019 opakovaně stěžovalo, že je chemicky znečištěný.
„Byly opět prokázány nevyhovující parametry z důvodu prokázané kontaminace a tím tak (dodávky materiálu) nesplňují požadavky stanovené platnou legislativou,“ uvedlo ŘSD v dopise z dubna roku 2021, který Seznam Zprávy mají.
Podle Tesaře z Ostravské těžební je aktuální rozhodnutí úřadů důkazem, že Diamo roky vědělo, že nádrž K-1 obsahuje jedy - a nic s tím nedělalo. Dokonce schválilo společný projekt s firmou, který se nakonec zhroutil a dnes se kvůli němu vedou soudy.
Oficiální postoj Diama je, že o nezlikvidování problémové nádrže se stovkami tisíci tun kontaminovaných kalů nevědělo.
Nevěděli jsme, říká podnik
Diamo převzalo správu nad heřmanickou haldou kolem roku 2002, do té doby halda patřila do majetku společnosti OKD podnikatele Zdeňka Bakaly. Vedení Diama říká, že z historické dokumentace vyčetlo, že kaly byly odvezeny firmou OKD Doprava - odkazuje například na analýzu rizik tohoto území, kterou si zadalo v roce 2010.
Nástupnická firma OKD Doprava, společnost PKP Cargo International, oponuje, že kaly neodvážela - nic ji k tomu nenutilo. „Nikdy jsme zde nebyli smluvně zavázaní s jakoukoliv společností na těžbu toxických kalů,“ uvedl Lukáš Kresač, mluvčí firmy.
Ostatně i v jednom z dokumentů OKD, které Diamo převzalo i s haldou, společnost OKD píše, že nádrž K-1 zůstává nedotčená, byť se o likvidaci uvažovalo. „Těžba však do současnosti zahájena nebyla,“ píše se ve zprávě o monitoringu kvality podzemní vody z roku 2006. Na jiném místě pak stejná informace zaznívá znovu: „Nádrž K-1 zůstala nevytěžena, byla pokryta souvislou hladinou vody, a tudíž nebylo možné běžným způsobem provést zamýšlené práce.“
Otázkou je, proč Diamo včas samo nezjistilo, jak to s kaly doopravdy je. A místo toho úřadům předkládalo dokumenty, že je vše vyřešené.
Podle mluvčího Indreie komplikovalo zjištění skutečného stavu právě i to, že kaly byly zalité značným množstvím vody. A teprve v roce 2018, když se objevily stížnosti firmy Ostravská těžební na toxicitu materiálu, zahájilo Diamo průzkumné práce. V roce 2021 pak experti potvrdili, že kaly se v nádrži dál nacházejí a její hráze dokonce uvnitř od roku 2020 hoří.
Zároveň ale Diamo neinformovalo úřady, například kraj nebo inspekci životního prostředí, že se znovu objevil nebezpečný odpad. To vyšlo najevo až zmíněným pátráním inspekce a krajského úřadu.
