Tečka za reklamou na Čapím hnízdě. Policista neuvěřil ani znalci či exřediteli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po sedmi letech udělali policisté a žalobci definitivní tečku za prověřováním případu reklamy na Čapím hnízdě.

Seznam Zprávy získaly dokument, v němž pražský policista Pavel Mikšovský na 188 stranách popsal, proč podle něho nebyl spáchán trestný čin, a proč tedy případ odložil.

Jak známo, zabýval se podezřením, že společnosti spadající pod Agrofert bývalého premiéra a poslance ANO Andreje Babiše platily účelově Farmě Čapí hnízdo nadhodnocené částky za reklamu a tím si záměrně snižovaly daňový základ – takže se dopustily daňových úniků.

Z usnesení o odložení případu, které Mikšovský vypracoval, mimo jiné plyne, že policisté vyslechli okolo stovky svědků, prostudovali přes osm tisíc faktur nebo si nechali vypracovat pět znaleckých posudků.

A dospěli k tomu, že reklama, kterou si firmy z holdingu Agrofert za 272 milionů na Čapím hnízdě objednaly, nebyla fiktivní. „Policejní orgán dospěl k závěru, že vzhledem ke složení faktur přijatých ve zkoumaném období lze dovodit, že areál Farma Čapí hnízdo byl již v době od svého otevření přístupný veřejnosti, ze strany tohoto subjektu byla vedena vlastní propagace v rámci mediálního prostředí České republiky,“ uvedl policista Mikšovský jeden ze svých závěrů.

V policejním spise je přitom celkem 8383 faktur, které byly vystaveny mezi roky 2009 až 2013. U 154 z nich nebylo podle vyšetřovatelů jasné, za co vlastně firmy z holdingu Agrofert platily.

Například podle faktury číslo 109072 se však nakoupilo 10 tisíc reklamních letáků nebo 800 kusů firemních katalogů s logy partnerů a stálo to přes 1,05 milionu korun. Podle dalších faktur se platilo za zhotovení a montáž reklamních ploch, potisk reklamních plachet, brožur, plakátů, vizitek, výrobu filmu o farmě Čapí hnízdo, leteckých fotografií nebo webovou prezentaci.

To, že skutečně reklama nebyla fiktivní, dokládá policie také na základě výslechů. Vyslechla řadu zaměstnanců Agrofertu a také sedmačtyřicet lidí, co přímo na farmě pracovali. Vyšetřovatelům potvrdili, že reklamu na Čapím hnízdě skutečně viděli. Třeba finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková uvedla, že mezi roky 2010 až 2013 jezdila na tuto farmu třikrát až čtyřikrát ročně. „Propagační prostředky byly v celém areálu,“ řekla policistům Procházková.

Jedním z těch, kdo na policii vypovídali, byl také bývalý šéf Čapího hnízda Tomáš Rak. Ten však policistům řekl, že reklamu si firmy z Babišova holdingu platily účelově.

„Provádění reklamy ze strany Farma Čapí hnízdo bylo čistě účelové, a to s jasným cílem dofinancovat potřebné finanční krytí pro dokončení výstavby, vybavení před samotným provozem a spuštění provozu, a to včetně provozních nákladů,“ uvedl Rak v červenci 2021 při výslechu na policii.

Jenže policista jeho slovům neuvěřil. „Úvahy o způsobu financování Farmy Čapí hnízdo nebyly z jeho strany ničím podloženy,“ uvedl vyšetřovatel Mikšovský a zároveň v usnesení připomněl, že Rak řešil v minulosti s Agrofertem spor kvůli údajnému nedoplacení části svého platu.

Policista Pavel Mikšovský se v tomto dokumentu opřel rovněž do znalce Vítězslava Hálka. Ve svém znaleckém posudku například Hálek popsal, že část reklamy na Čapím hnízdě byla nadhodnocena. Dospěl také k závěru, že ani nebyla pro firmy z holdingu z efektivní.

Mezi roky 2010 až 2013 zaplatily za oslovení jednoho návštěvníka Farmy Čapí hnízdo v průměru 2832 korun. Hálek vypočítal, že by firmy spadající pod Agrofert stejná reklama stála v televizi šestkrát méně, v novinách desetkrát, a v rádiu dokonce čtyřicetkrát. „Reálný přínos je sporný,“ konstatoval Hálek v jednom ze svých posudků.

Policista Mikšovský ale uvedl, že Hálek vytváří účelové konstrukce. „Závěry znalce v posudku uvedené mají značné rozpory, které nebyly ani po provedení výslechu ani po vyhodnocení znalcem vyhotovovaného dodatku zcela odstraněny,“ doplnil Mikšovský.

Hálek byl jako znalec také v pozici svědka u pražského městského soudu, který se zabýval tím, zda Andrej Babiš v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo nepomáhal k dotačnímu podvodu. Přímo Babiše pak Hálek svými závěry, když mluvil o reklamě na farmě, rozčílil. Po konci jednání Babiš označil Hálka za podvodníka. Na což poté Hálek reagoval slovy, že bývalý premiér je obžalován, a tak si může tvrdit, co chce.

Kvůli zadání reklamy na Čapím hnízdě však Odvolací finanční ředitelství loni čtyřem firmám z holdingu - Preol, Precheza a Primagra a také samotný Agrofert - doměřilo daň ve výši 1,2 milionu. Důvodem bylo to, že se jim nepodařilo jednoznačně prokázat, že by se objednaná reklama skutečně na farmě objevila. Všechny firmy se obrátily se žalobou na soud. Dvě z nich - Agrofert a Preol - ale neuspěly.

Podle policisty Mikšovského však to, že jim byla doměřena daň, nemělo na trestní řízení žádný vliv. „Jestliže tedy správně daně neuznal daňovému subjektu předložené důkazní prostředky a doměřil mu daň, není tento závěr pro orgány činné v trestním řízení závazný a nelze z něho bez dalšího dovozovat, že došlo ke spáchání trestného činu zkrácení daně,“ uvedl policista Mikšovský.

Zmíněné usnesení také dokládá, že vypovídali na policii zástupci jednotlivých firem z holdingu Agrofert, kteří vypracovali nebo odevzdali jednotlivá daňová přiznání. Policista uvedl, že jim ale nelze prokázat úmyslné zavinění.

„Jednali v souladu s tehdy dostupnými informacemi a současně, že sjednané a fakturované plnění proběhlo, kdy nelze prokázat opak, přičemž jeho hodnotu nelze stanovit a vyčíslit tak možné zkrácení daně, je nutné konstatovat, že nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu,“ doplnil Mikšovský.

Jeho usnesení nakonec přezkoumali i žalobci z Nejvyššího státního zastupitelství. Ti rozhodli, že nezahájí kontrolu, která by mohla vést k dalšímu prověřování této kauzy.

Andrej Babiš je však v souvislosti s Farmou Čapí hnízdo stále obžalován z napomáhání k dotačnímu podvodu. Byl sice dvakrát nepravomocně osvobozen, ale čeká se na verdikt odvolacího soudu, k němuž podal státní zástupce odvolání.