Tajný audit SÚKL: desítky milionů za sporné zakázky i předražený pronájem

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Podezřelé zadávání zakázek, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) „vybíral“ jen z jediné nabídky, kanceláře pronajaté za předraženou cenu, zaměstnávání externích programátorů, u kterých není jasné, zda dělají skutečně práci, za kterou jsou placeni.

To jsou podle informací Seznam Zpráv, ověřených ze dvou důvěryhodných zdrojů, příklady zjištění auditorů, kteří kontrolovali hospodaření ústavu, který nakládá s více než 700 miliony korun ročně. V auditorské zprávě se proto logicky píše i o tom, že mohl být porušen zákon o veřejných zakázkách a nechybí ani podezření, že úředníci nedodrželi pravidla hospodárnosti.

Vypracováním auditu pověřila renomovanou auditorskou firmu KPMG teď už bývalá ředitelka Kateřina Podrazilová loni 12. října, zhruba tři týdny po svém nástupu do funkce. 18. prosince ředitelka seznámila poradu vedení SÚKL s definitivní verzí, s nápravou však už nestihla začít. O dva dny později jí totiž státní tajemník Ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan a první náměstek ministra Jakub Dvořáček osobně předali výpověď.

„Závěry auditu jsem vnímala jako závažné a chtěla jsem připravit nápravná opatření,“ uvedla pro Seznam Zprávy bývalá ředitelka lékového ústavu Kateřina Podrazilová. Tím spíše ji šokovalo, že ji ministr Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal.

Ministr Kateřinu Podrazilovou odvolal ještě ve zkušební době, konkrétní důvod nesdělil jí ani veřejnosti: „Dosavadní výkon paní ředitelky se výrazně rozchází s mými představami,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě neurčitě. Už po třech měsících mu prý bylo jasné, že ředitelka není schopna zajistit „efektivní fungování úřadu a jeho personální stabilizaci“.

Ředitelka Podrazilová dává své odvolání do souvislosti právě s výsledky auditu, který se zabýval hospodařením za posledních pět let. Tedy za dobu, kdy ústav vedla její předchůdkyně Irena Storová. Ministerstvo tvrdí, že to tak nebylo a zdůvodňuje její odvolání například hrozbou „personální destabilizace“ a špatnou komunikací.

„Časově se termín odvolání shoduje s oznámením o výsledku auditu,“ vysvětlila Podrazilová, proč si myslí, že musela odejít kvůli odhalením kontrolorů.

Ministerstvo zdravotnictví ani SÚKL výsledky auditu nezveřejnily. Nelze tak učinit bez souhlasu auditora, který jej prý nedal.

„S ohledem na podmínky vážící se k objednávce s dodavatelem auditu nejsme tedy bez jeho souhlasu oprávněni poskytovat žádné výstupy ani další informace z provedeného auditu,“ napsala Gréta Rakašová z tiskového oddělení ústavu a stejně se vyjádřilo i Ministerstvo zdravotnictví.

Reportéři Seznam Zpráv se s výsledky zprávy seznámili. Auditoři KPMG nekontrolovali veškeré hospodaření v uvedeném období, ale zaměřili se jen na některé případy. Konkrétně prověřili 22 zakázek a zjistili, že v devíti případech úředníci vybírali jen z jediné nabídky. Podle auditorů logicky nemohli ověřit, jestli je cena pro stát výhodná.

K největším zakázkám, u kterých se soutěž nepodařila, patří změny Personálního informačního systému a informačního systému e-Recept, které měla zajistit společnost Seyfor. Kontroloři ve zprávě upozorňují na to, že u jedné ze soutěží bylo po opakovaných dotazech zmíněné společnosti zadávací řízení upravováno v její prospěch do té míry, že to vzbuzuje silné pochybnosti o rovném přístupu ke všem dodavatelům.

Podle auditorů měl ústav kvůli zajištění hospodárného nakládání s veřejnými penězi zvážit, zda soutěž nezrušit a nevypsat novou. Zmíněná společnost v posledních necelých pěti letech ústavu vyfakturovala více než 55 milionů korun.

Bezmála 80 milionů korun zaplatil SÚKL v kontrolovaném období i společnosti Simac Technik ČR. I ta soutěžila o jednu z kontrolovaných zakázek v hodnotě více než 16 milionů korun jako jediná. Šlo o zakázku související s užíváním produktů Check Point. Ani tady nelze podle kontrolorů zaručit, že s majetkem státní instituce bylo nakládáno hospodárně.

Obě zmíněné společnosti jsme e-mailem oslovili, aby se ke zjištěním auditorů vyjádřily. Seyfor nereagoval, společnost Simac podle svého obchodního ředitele Michala Poly postupovala korektně. „Předkládáme zákazníkům nabídky za ceny v místě a čase obvyklé a tato zakázka nebyla výjimkou,“ uvedl a připomněl, že Simac pouze přeprodává produkt od jiného výrobce.

Kontroloři ve zprávě podle informací Seznam Zpráv zmiňují i to, že existuje dokonce podezření, že zákon o zadávání veřejných zakázek byl úředníky SÚKL v jednom případě přímo porušen.

Další z problematických smluv, na kterou auditoři upozornili, se týká pronájmu kancelářské budovy v Benešovské ulici v Praze 10, ve které sídlí zaměstnanci dvou sekcí SÚKL. Autoři zprávy spočítali, že ústav za kanceláře platí měsíčně o 227 900 korun více než je průměrné nájemné v dané lokalitě. Tedy ročně o 2,7 milionu korun více. Společnost Archan II, která dům ústavu pronajímá za posledního pět let poslala faktury za více než 65 milionů korun.

Navíc podle zjištění auditorů není jasné, zda je budova efektivně využívána a nestačily by i menší prostory.

Společnost Archan II na otázku Seznam Zpráv, proč je nájemné o tolik vyšší, neodpověděla.

Státní ústav pro kontrolu léčiv uzavřel v roce 2018 tři smlouvy v hodnotě více než 57 milionů korun se společností IBA CZ na služby externího osmičlenného programátorského týmu. Ti se de facto začlenili do ústavního Odboru informačních technologií. Jenže auditoři považují i tyto zakázky za podezřelé.

Upozorňují například na neobvykle nízkou cenu za hodinu práce externích programátorů, díky které firma výběrové řízení vyhrála. Podle dostupných dokumentů však nelze prokázat, jestli pracovníci IBA CZ skutečně odpracovali tolik hodin, kolik slíbili.

Auditoři si všimli i toho, že výkazy práce firma připravovala opožděně a odpovědný pracovník SÚKL je při dodání nepodepsal. Navíc nebylo možné prokázat, jakým způsobem a zda vůbec zaměstnanci SÚKL externím kolegům práci zadávali.

Zeptali jsme se společnosti IBA, co na zjištění auditorů říká, ani ona ale na mailem zaslané dotazy neodpověděla.

Podle auditorů celou zakázku zpochybňuje i fakt, že některé úkoly pro externisty se překrývají s tím, na čem mají pracovat kmenoví zaměstnanci.

Pod podezřelými smlouvami, které auditoři ve zprávě zmiňují, je podepsána někdejší ředitelka Irena Storová. Tu do funkce jmenoval v roce 2018 ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch. Storová pro Seznam Zprávy v SMS zprávě uvedla, že by ráda reagovala, ale nemá audit k dispozici. „Každopádně se závěry, které uvádíte, se určitě nemohu ztotožnit,“ napsala bývalá ředitelka SÚKL.

Na otázku, zda SÚKL nějak postihne manažery, kteří za kritizované zakázky odpovídají, ústav neodpověděl. Podle náměstka ministra zdravotnictví za TOP 09 Jakuba Dvořáčka je odpovědnou osobou právě Irena Storová.

„V zásadě vždycky tou odpovědnou osobou je ředitelka nebo ředitel SÚKL, protože ona to podepisuje,“ uvedl při rozhovoru s reportéry Seznam Zpráv náměstek Dvořáček, ale po sadě dalších otázek nakonec připustil, že pokud se prokáže, že ústav například při soutěži sám neoslovoval další firmy, přestože to bylo možné, a spokojil se s jedinou nabídkou, můžou padat hlavy i mezi pracovníky SÚKL. „Ano, může se to stát,“ odpověděl.