Zálesáci měli domy za desítky milionů. Náčelník je převedl na sebe

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rostislav Zabloudil sedí na verandě svého srubu v jižních Čechách, vypráví a ukazuje staré fotografie, knížky a listiny.

Je jasné, co stále tvoří středobod jeho života: Je to spolek Zálesák, který pod vedením zakladatele Zabloudila pořádal tábory a tisíce dětí učil, jak se chovat v přírodě. Čtyřiaosmdesátiletý náčelník Zabloudil je ale dnes také značně zámožným člověkem. A má to souvislost právě se Zálesákem.

Spolek získal v 90. letech několik nemovitostí po jiných zaniklých komunistických organizacích. Například domy v centru Českých Budějovic a v Brně nebo budovu v atraktivní lokalitě Krkonoš, na kterou čerpal i státní dotace.

V posledních letech se však klub Zálesák souboru nemovitostí vzdal. Dnes patří výhradně Zabloudilově soukromé firmě a slouží například jako penzion či kanceláře.

Někteří členové spolku jsou přesvědčeni, že tahle transakce balancuje na hraně skrytého tunelování spolku. Už jen proto, že náčelník Zabloudil stál na obou stranách obchodu: Jako nejvyšší představitel Zálesáka i jako ten, na něhož nemovitosti přešly.

„Skoro třicet let jsem Zálesáka dotoval,“ objasňuje dnes Zabloudil, proč si myslí, že má na majetek spolku nárok.

Zabloudil založil Zálesáka v roce 1966, oficiálně jej zastřešoval takzvaný Svazarm, dobrovolná branná organizace, která měla komunistickému režimu mimo jiné sloužit jako zásobárna lidí využitelných pro obranu země.

Když po roce 1989 Svazarm zanikal a oddělovaly se z něj různé sportovní a jiné kluby, Zálesák dostal z jeho majetku nemovitosti a milion korun.

Zabloudil tenkrát založil dva nezávislé spolky: Zálesák - Svaz pro pobyt v přírodě a Zálesák - 326. středisko. Tohle je důležité vypíchnout pro pochopení následujících událostí.

Organizací, která nemovitosti získala, byla ta první zmíněná, tedy Zálesák - Svaz pro pobyt v přírodě. Konkrétně šlo o vilu v Janských Lázních v Krkonoších, činžovní dům v Brně, administrativní budovu v Táboře (bývalou svazarmovskou autoškolu) a dům s byty a obchody v historické části Českých Budějovic.

V dalších letech oba spolky pod Zabloudilovým vedením roky normálně fungovaly a přinášely vyžití tisícovkám dětí a mladých lidí. Vše se dalo znovu do pohybu, jak ukazují dokumenty z katastru nemovitostí, v roce 2015.

V tomto roce oba spolky Zálesák nejprve písemně uznaly, že svému náčelníkovi a zakladateli dluží peníze. A pak tři ze čtyř nemovitostí od roku 2016 do roku 2022 převedly na Zabloudilovu firmu.

Proč? Náčelník Zabloudil říká, že fungování obou organizací dlouhodobě dotoval ze svého - až 250 tisíci ročně. Byly to peníze, které mu, jak vysvětluje, vydělala cestovní kancelář, vydavatelství a další podnikatelské aktivity. Tyhle soukromé dotace měly jít Zálesákům na různé akce, administrativu, právníky nebo půjčování aut.

Zabloudil tvrdí, že do jím vedených spolků nasypal dohromady 25 milionů. A za to si pak vzal jejich budovy. Dluhy se prvně sloučily pod Zálesáka - 326. středisko, a to rozhodlo o převodu domů na Zabloudila. „Tím jsme umázli dluhy. Peníze mezi námi neprobíhaly,“ vysvětluje Zabloudil.

Zálesácký náčelník argumentuje, že převod majetků i uznání dluhů odsouhlasily orgány spolků. Má to však dva háčky.

Zaprvé: Zabloudil je nejvyšším šéfem obou spolků a ve vedení obou organizací sedí jeho blízcí. V roce 2015 Zálesák - 326. středisko oficiálně odsouhlasilo, že Zabloudilovi jako svému hlavnímu představiteli dluží 22,5 milionu. V šestičlenném vedení tehdy kromě náčelníka byla i jeho manželka, syn a dcera (dokument z jednání poskytl Seznam Zprávám sám Zabloudil).

Stejně tak když pře tím Zálesák - Svaz pro pobyt v případě uznával svůj dluh vůči náčelníkovi, vedení tvořili mimo jiné opět Zabloudil s manželkou a dcerou.

Náčelník dnes argumentuje, že uznání dluhů odsouhlasili v roce 2015 i hospodáři spolků, tedy členové zodpovědní za ekonomiku. Jedním z nich byl i Zdeněk Semián, jenž však svou tehdejší roli popisuje jako spíš formální.

„Řekl jsem: Dobře, tak já toho hospodáře vezmu. Ale v podstatě si pan Zabloudil řídil všechno sám, finance jsem neřešil,“ vybavuje si Semián. Připouští, že o převodech nemovitostí na náčelníkovu firmu tehdy něco slyšel. „Ale podstatu vůbec neznám,“ říká Zdeněk Semián.

Druhý problém: Není jisté, že Zabloudil má k půjčkám přesvědčivé dokumenty. Tedy například smlouvy, podle nichž oběma Zálesákům půjčoval peníze, nebo faktury za zboží a služby, jež podle svých slov pro spolky pořídil.

Náčelník Zabloudil sice poslal Seznam Zprávám desítky listin o hospodaření, historii klubů nebo čerpání státních peněz - ze žádné z nich však není možné dopočítat, kolik (a za jakým účelem) do Zálesáků nalil peněz. Při rozhovoru s reportérem pak Zabloudil ukázal rukou psané tabulky, do nichž, jak říká, zaznamenával všechny své dotace vůči Zálesáku.

Stejné poznámky předložil nedávno i policii. Brněnská hospodářská kriminálka hospodaření Zálesků několik měsíců prověřovala, a to kvůli trestnímu oznámení Šárky Benešové, která vedla děti v jednom ze středisek Zálesáka - Svazu pro pobyt v přírodě.

„Podle mě se Zálesák zbavil majetku naprosto neprůhledně,“ vysvětluje Šárka Benešová, proč se obrátila na policii.

Detektivové případ v únoru odložili s tím, že se nic trestného nestalo. „Bylo prokázáno, že půjčky byly fakticky poskytnuty,“ napsal policejní komisař do závěrečného usnesení (které Zabloudil také Seznam Zprávám poskytl) a vycházel při tom například ze zmíněných rukou psaných poznámek a z toho, že spolky měly dluhy vůči Zabloudilovi zanesené v účetnictví.

Policista se pouze pozastavil nad tím, že na dokumentech o uznání dluhu nebo smlouvách při převodu nemovitostí vystupuje Zabloudil na obou stranách. Označil to v usnesení o odložení případu za „nešťastnou kumulaci funkcí“. „Tato skutečnost může být pro některé členy spolku matoucí,“ podotkl policista.

Z policejního usnesení lze také vyčíst, že komisař vyslechl několik členů obou zálesáckých spolků. Někteří vypověděli, že o převodech majetku nic nevědí. A že Zabloudila považují za řádného hospodáře.

Jak vyplynulo z více než dvouhodinového rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv i z později zaslaných podkladů, odvozuje Zabloudil nárok na majetek ještě od jedné historické okolnosti.

V 70. letech pod Svazarmem rozjel - v mezích komunistického režimu - vlastní byznys. Jeho Zálesák tehdy opravoval auta, prováděl výškové práce, prodával upomínkové předměty. Měl podle Zabloudila až 450 zaměstnanců.

Úřady pak ale na Zálesáka s pomocí tajné policie „zaklekly“ a sebraly mu majetek. V tehdejších korunách podle Zabloudila činil 22 milionů (Zabloudil byl později také obviněný za zneužití služebního auta, ale zachránila ho prezidentská amnestie).

Zabloudil proto říká, že Zálesáka vždy bral jako své dítě - včetně majetku, který v 70. letech spolek nashromáždil.