Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když se David K. třikrát pustil do vraždění, třikrát si předtím na zbraně nasadil tlumič hluku výstřelu.
Nikdo neslyšel, když loni 15. prosince pěti ranami zabil otce tlačícího kočárek v Klánovickém lese. V dopise, který po sobě zanechal, vrah popsal, jak před střelbou u dětského hřiště tlumič nasazoval na pistoli Glock.
Policii na místo činu přivolala svědkyně až po dalších dvou výstřelech, které vrah - podle vyšetřovatelů patrně už bez tlumiče - vypálil do kočárku s miminkem. Potom však už ani žena, ani policie nikoho neviděly. Vrah měl čas zmizet.
O šest dní později zavraždil čtyřiadvacetiletý student svého otce. Opět bez pozornosti okolí, ačkoli dům, v jehož obývacím pokoji padly tři výstřely, je v Hostouni u Prahy obklopen dalšími staveními. Vrah střílel z pistole CZ Scorpion 61.S a hluk výstřelů opět ztišil nasazený tlumič.
Následně se David K. vydal bez pozornosti do Prahy vraždit na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. I tam mu pomohly další dva tlumiče snižující i zpětný ráz zbraně. Tentokrát byly nasazeny na pistolích Glock 47 a Sig Sauer a utlumily hluk, který možná mohl varovat vrahovy oběti na chodbách a v učebnách čtvrtého patra budovy. Tentokrát zahynulo dalších 14 lidí.
Co přinesl policejní dokument:
Čtyři tlumiče (stejně jako všechny zbraně) si David K. pořídil v měsících před vraždami naprosto legálně. Umožnil mu to nenápadný přesun paragrafů ve zbraňovém zákoně účinném od roku 2021.
„Všechny své zbraně, včetně vražedné, jsem držel v legálním vlastnictví, zbrojní průkaz jsem si pořídil přímo za účelem vražedné činnosti. Upřímně, navzdory svému technickému neumu jsem shledal zkoušky za účelem pořízení zbrojního průkazu podstatně jednodušší než ty řidičské,“ píše i vrah v dopise zajištěném policií, s nímž se redakce seznámila.
Ačkoli v některých zemích Evropy je to zakázané - v Česku si nyní tlumič může koupit kdokoliv, kdo vlastní zbrojní průkaz. Do roku 2021 zde přitom tlumič také patřil mezi zakázané doplňky zbraně a za jeho držení hrozilo vězení i majitelům zbrojního průkazu.
Seznam Zprávy zmapovaly, kdo změnu inicioval.
Hamáčkův zákon s přílepkem
Tlumiče do rukou civilistů vložili čeští politici zákonem, který vznikl až pod hrozbou sankcí Evropské unie.
Ta však paradoxně i po Česku naopak chtěla, aby v reakci na teroristické útoky v Paříži zbraňové zákony zpřísnilo. Česko vedlo o zavedení tohoto požadavku i soudy, a když je prohrálo, Ministerstvo vnitra vedené tehdy Janem Hamáčkem z ČSSD oživilo ve Sněmovně ležící novelu zbraňového zákona.
V té původně legalizace tlumičů vůbec nebyla, nezmiňuje ji ani důvodová zpráva. Změna legalizující tlumiče se do novely dostala až pozměňovacím návrhem sněmovního výboru pro bezpečnost, který ji odhlasoval.
Vnitro vedené Janem Hamáčkem se chlubilo, že tak na EU vyzrálo. „Zdůrazňuji, že návrh obsahuje pouze minimální implementaci. Komplexní pozměňovací návrh výboru pro bezpečnost navíc dopady novely na držitele zbraní ještě více zmírňuje a předkladatel je podporuje,“ uváděl ve Sněmovně tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), který nepřítomného Hamáčka při schvalování ve Sněmovně zastupoval.
Právě většinou hlasů ANO, ČSSD, ale i lidovců, TOP 09 či STAN pak byla legislativa schválena.
A to přesto, že pro hlasování nebyla od expertů vnitra ani vypracována analýza dopadů, jaké může legalizace tlumičů mít - to nyní Seznam Zprávám Ministerstvo vnitra potvrdilo. Novela neprošla ani běžným připomínkovým řízením, ve které námitky mohou podávat například bezpečnostní instituce.
Exministr se nepamatuje
Proč se tak stalo?
Jan Hamáček, který se po odchodu z politiky stal viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a následně ředitelem pro vnější vztahy zbrojařského holdingu Czechoslovak Group, na dotaz odpovědět nedokáže.
„Na detailní okolnosti si již nevzpomínám, nicméně pokud se na tom shodl výbor pro bezpečnost, chápal jsem to jako vyjádření klíčového odborného výboru Poslanecké sněmovny a jeho politickou prioritu,“ napsal Seznam Zprávám Hamáček.
Nynější ministryně obrany Jana Černochová z ODS, která byla při schvalování ve Sněmovně zpravodajkou zákona, si na rozdíl od Hamáčka na důvod této legalizace tlumičů vzpomíná. Náhled do archivů jednání odhaluje, že při schvalování děkovala na plénu dolní komory členům bezpečnostního výboru, že se právě k jejímu původnímu pozměňovacímu návrhu připojili.
Nyní Jana Černochová reportérům řekla, že se do zákona změna dostala zejména na přání majitelů střelnic. Ti si stěžovali, že musejí kvůli stížnostem na hluk od obyvatel okolí utlumovat svoje podnikání - například za pomocí omezování počtu ran, které jejich zákazníci mohou vypálit.
Přijetí uvítala i další lobby - myslivci. „Mezi tehdy uváděnými argumenty bylo také využití při lovu, když některé z evropských států vyžadují použití tlumiče při lovu. V ČR jsou tlumiče právě s ohledem na hlukové limity běžně využívány i pro sportovní střelbu,“ dodala mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.
Jenom na lov
V řadě zemí Evropy jsou ale tlumiče stále nelegální, případně jsou povoleny právě jen na lov. Na pistole, kterými vraždil, by je tak David K. koupit nemohl.
Vnitro na dotaz, zda po střelbě na filozofické fakultě neuvažuje o změně, konkrétně neodpovědělo. Jen uvedlo, že založilo pracovní skupinu.
„Závěry debaty v rámci této pracovní skupiny nelze předjímat, bude však nepochybně důsledně brát v úvahu okolnosti útoku na filozofické fakultě,“ doplnila mluvčí vnitra Hana Malá.
Samotný ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na dotazy Seznam Zpráv neodpověděl. V minulém volebním období rovněž seděl v bezpečnostním výboru, který se za tlumiče postavil.
Jeho vládní kolegyně Černochová, která změnu prosazovala, ani nyní nevidí důvod na úpravě nic měnit. „Kdyby tam nešel se zbraní s tlumičem, šel by tam s nožem,“ uvedla Černochová k činům masového vraha z filozofické fakulty.
S tím, že dalším podobným tragédiím omezování zbraní nijak nezabrání a jsou třeba jiná opatření.