Státní podnik přihlížel, jak roste obří černá skládka. Někdo vydělal stamiliony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na okraji Ostravy doutná kauza s hrozbou nebývalé ekologické havárie. A také s podezřením, že se někdo – s tichým souhlasem státního podniku – obohatil o stamiliony.

To „doutná“ není jen slovní obrat: ústředním místem je obří halda prohořívající hlušiny, která se rozkládá na 100 hektarech u bývalého dolu Heřmanice, pouhé čtyři kilometry od centra města. Její odstranění naplánoval v roce 2013 státní podnik Diamo, který se stará o likvidaci těžebních území, a nechal si ho i úředně schválit.

Jelikož v sousedství haldy, jedné z největších ve střední Evropě, leží ještě vysoce nebezpečná skládka chemického odpadu, měla obě tělesa z bezpečnostních důvodů protnout stovky metrů dlouhá rokle. Měla zabránit, aby se oheň v hloubi tělesa odvalu rozšířil i na skládku, jejíhož vzplanutí se všichni odborníci obávají.

Příkop – 440 metrů dlouhý, 40 metrů hluboký a široký až 150 metrů – se začal skutečně hloubit, avšak v dalších letech ho stavební firma najatá podnikem Diamo začala zavážet stavebním odpadem – zbytky cihel, dřeva, plastů, kabelů… Tedy i tím, co hoří a co by mohlo podle nejčernějších scénářů způsobit vzplanutí chemické skládky.

Na to, že firma do příkopu během let navezla bez povolení a za přihlížení pracovníků Diama celkem 580 tisíc metrů krychlových stavebního i jiného odpadu, se přišlo loni. „Došlo k fatálnímu selhání kontrolované osoby,“ napsali před rokem o roli Diama experti Ministerstva průmyslu a obchodu do oficiálních závěrů prověrky, kterou Seznam Zprávy získaly.

Poté se okamžitě veškeré navážení odpadu muselo zastavit a případ nakonec převzala policie.

Heřmanický odval je vlastně členité černé pohoří s nejvyšším bodem ve výšce 270 metrů, kde ve zasněženém prosincovém dopoledni kloužou po mokrém černém popílku podrážky bot i pneumatiky aut. Cítit je štiplavý zápach linoucí se z vícero ohnisek v útrobách haldy, jejichž teplota dosahuje až několika set stupňů.

V jednom místě jsou pak patrné pozůstatky zasypaného příkopu – na jeho svahu se rýsují viditelné vrstvy navezeného odpadu.

V roce 2014 uzavřel státní podnik Diamo smlouvu s ostravskou stavební společností Ridera Bohemia, aby odtěžila hlušinu. Tak by vznikl už zmíněný průsmyk, odborně takzvaná oddělovací vzdušná stěna, která by odclonila podzemní hoření hlušiny od nebezpečné chemické skládky.

Později vedení ostravského Diama podepsalo ke smlouvě dodatek, podle kterého firma směla oddělovací vzdušnou stěnu zasypat – avšak pouze předepsaným druhem nehořlavého odpadu: kamenivem rozdrceným na malé kousky.

Loňské kontroly Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších institucí ale objevily v zásypu odpad z běžných „bouraček“. „Zjistilo se, že materiál nemá tu kvalitu, kterou by měl mít,“ potvrzuje Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Odra státního podniku Diamo, pod nějž halda spadá. Dudáš je ve funkci právě od loňska, kdy po zdrcujících kontrolách ministerstvo vyměnilo vedení celého odštěpného závodu.

Kvůli zavezení vzdušné stěny nevhodným odpadem podalo Diamo letos v únoru trestní oznámení. „Nevíme, jestli to tam navezl zhotovitel, nebo někdo jiný. Nebo zda bylo pochybení někde jinde,“ vysvětluje ředitel Dudáš, že bylo oznámení podáno na neznámého pachatele.

Z kontextu kauzy i trestního oznámení je však jasné, že pro Diamo je hlavním podezřelým Ridera Bohemia. Její představitelé odmítli věc komentovat. „Do doby uzavření těchto záležitostí, a právě s ohledem na složitost problematiky odvalu Heřmanice a na subjekty účastnící se celého procesu na haldě, které zde dlouhodobě působí či působily, nemůžeme se v tuto chvíli vyjadřovat v médiích,“ odepsal redakci na žádost o rozhovor člen představenstva Roman Rohel.

Zároveň však odmítl, že by jeho firma udělala při zasypávání příkopu cokoli nelegálního. „Naše zapojení do činnosti na haldě probíhalo po několik let vždy v souladu s našimi smluvními závazky a pod dohledem a kontrolou jak zadavatele prací, tak veřejnoprávních orgánů,“ dodal.

Trestní oznámení podané podnikem Diamo formuluje podezření na podvod, obecné ohrožení a neoprávněné nakládání s odpady. Nezmiňuje, jak velká škoda státu vznikla tím, že má podle výsledků prověrky na svém území fakticky skládku. Ani kolik by teoreticky mohla stát její likvidace.

V Heřmanicích je v rokli skoro 600 tisíc metrů krychlových výplňového materiálu. Ředitel oderského závodu Diama opatrně připouští, že se takhle firma mohla snadno zbavit odpadu a ještě výrazně ušetřit, protože ukládání odpadu je drahé. „Asi tak nějak…,“ reagoval Dudáš na otázku, jestli právě to mohl být důvod naplnit oddělovací stěnu odpadem.

„Zákon o odpadech předpokládá jejich likvidaci určeným způsobem, mezi který jistě nepatří návoz do cizích pozemků… Tím mohlo dojít… k obohacení společnosti Ridera,“ vypichuje ostatně také Diamo v trestním oznámení.

Pozemky pod odvalem patří z většiny státu. Menší část – a to i pod roklí – však vlastní i firma Cresco&finance. Na jejích parcelách skončilo podle znaleckého posudku 26 100 metrů krychlových navezeného materiálu.

„Prospěch Ridery Bohemia odhadujeme nejméně na vyšší stovky milionů,“ říká advokát Václav Němec, který Cresco&finance zastupuje. Podle posudku, který si firma nechala zpracovat, by jen odtěžení navezeného materiálu z jejích pozemků stálo 117 milionů. Kdyby se mělo odvézt vše, co Ridera Bohemia navezla, náklady by podle dalších propočtů vyšplhaly přes miliardu. „Ale spíš se bavíme o jednotkách miliard,“ myslí si člen představenstva Cresco&finance Petr Gřunděl.

Diamo vyzvalo firmu Ridera Bohemia, ať si materiál odveze – s odkazem na to, že podle smlouvy měla rokli zasypat kamením, a ne odpadem. „Zatím jsme s tím u zhotovitele neuspěli,“ přiznává ředitel Dudáš s tím, že na řadu tak podle něj přijdou občanskoprávní žaloby.

Odpad teď řeší i Česká inspekce životního prostředí. „Probíhá zde několik kontrolních šetření. Tyto kontroly však nebyly doposud ukončeny, proto zatím nemůžeme sdělovat bližší informace,“ říká mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Jak je ale možné, že se od roku 2014 do loňska vozil na haldu pravděpodobně odpad a nikomu ze státního podniku Diamo to nebylo divné? Že nikdo nekontroloval, co vozí na haldu stovky a stovky náklaďáků?

Podle šetření Ministerstva průmyslu a obchodu Diamo jednoznačně selhalo. „Kontrolovaná osoba dlouhodobě přihlížela navážení neupraveného stavebního odpadu, včetně hořlavých materiálů,“ shrnují výsledky prověrky.

A ředitel odštěpného závodu Odra uznává, že pravděpodobně jsou na vině i lidé v Diamu. „Otázky možného pochybení na straně Diama se určitě nezříkáme,“ podotkl Dudáš.

Petr Gřunděl z Cresco&finance je přesvědčen, že navážení odpadu do Heřmanic, z něhož se nyní rýsuje ekologicko-kriminální skandál, bylo od začátku dobře promyšleným plánem. A to od rozhodnutí o stavbě takzvané vzdušené stěny až po navezení odpadů. „Dokonce bych řekl, že to byl byznysplán,“ upřesňuje Gřunděl.

Vede ho k tomu další, dosud nezmíněná linka příběhu: vážné pochybnosti, jestli vůbec státní Diamo smělo v roce 2014 nově vybudovanou rokli nechat zavážet.

Tady je nutné zopakovat, že oddělovací vzdušná stěna měla zabránit prohoření haldy do skládky chemického odpadu. V roce 2012 předložilo Diamo tento záměr Českému báňskému úřadu, který jej schválil. Součástí byla závazná dokumentace (Seznam Zprávy opět všechny dokumenty prostudovaly) obsahující vybudování stěny – jako volné, nezasypané rokle. Což je logické z názvu: vzdušná stěna.

O rok později ale začalo zasypávání. „Takže místo stěny, která zabrání ekologické pohromě, tady vznikla obří černá skládka,“ shrnuje Gřunděl.

Také báňský úřad nyní říká, že zasypávání nebylo v pořádku.

Diamo se totiž v roce 2014 oficiálně dotázalo, jestli je možné vzdušnou stěnu změnit na zasypanou, ale žádný papír na to nikdy nezískalo. „Oznámili jsme Diamu, že je změna možná. Ale že je třeba předložit jinou dokumentaci než tu z roku 2012,“ říká ústřední inspektor Českého báňského úřadu Bohumil Machek. A potvrzuje, že žádnou pozměněnou dokumentaci úřad od té doby nedostal.

„Diamo nám zatím nepředložilo žádnou dokumentaci, ze které by vyplývala změna postupu,“ dodává inspektor Machek. Stále tak z pohledu báňského úřadu platí jeho deset let staré rozhodnutí, že je – kvůli bezpečnosti sousední chemické skládky – možné vybudovat pouze vzdušnou stěnu.

Báňský úřad už také mimochodem začal podle dalších dokumentů získaných Seznam Zprávami vést s Diamem řízení o pokutě – za to, že umožnilo navezení odpadů do míst, kam podle zákona nepatří.

Ředitel odštěpného závodu Dudáš dnes tvrdí, že o zasypání stěny (tehdy ještě nezávadnou kamennou drtí) podnik před lety rozhodl „z bezpečnostních důvodů“. Když se totiž začala rokle bagrovat, podnikoví experti se začali obávat, jestli naopak nevznikne komínový efekt a halda nezačne ještě víc hořet. Tudíž zda nevznikne větší riziko, že se hoření rozšíří i do skládky chemických kalů.

Případ teď prověřují ostravští policisté, zatím podle informací Seznam Zpráv vyslechli některé zaměstnance Diama a shromáždili interní dokumenty podniku, zachycující průběh navážení materiálu do vzdušné stěny.

„V současné době se případem zabýváme, kdy s ohledem na probíhající procesní úkony nelze sdělit bližší informace. Každopádně do současné doby nedošlo k trestnímu stíhání žádné osoby,“ řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.

Diamo nyní zjišťuje, jestli odpad v rokli představuje hrozbu. Má už posudek, podle nějž neohrožuje spodní vody. Ten nejdůležitější, tedy zda může odpadem přeskočit hoření i na skládku chemických kalů, bude dokončen v průběhu příštího roku.