Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Letos má desetileté výročí. Nalily se do něj miliardy. Nikdo ale nedokáže spočítat, kolik přesně. Dva lidé kvůli němu skončili před soudem, jeden i ve vězení. A stále není ani náznakem vyřešený.
Od roku 2012 řeší na Ministerstvu práce největší IT průšvih českého státu: zakázky na strategické aplikace, přes které se mimo jiné lidem vyplácí podpora v nezaměstnanosti nebo sociální dávky. Spustit je za ty roky nedokázalo sedm ministrů.
Nyní, pět měsíců po nástupu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), se rýsuje jedno z možných řešení. Ve hře je, že by ministerstvo hodilo za hlavu vše, co na problémovém projektu doteď udělalo. A začalo by znovu, i za cenu vyhozených peněz.
Od března má na Ministerstvu práce IT na starosti nový náměstek Karel Trpkoš, který jako jediný zájemce vyhrál výběrové řízení a před příchodem na ministerstvo působil v ČEZu.
Trpkoš zadal poradenské firmě Ernst & Young, aby zpracovala analýzu co dál. Tedy jak to udělat, aby nové aplikace vznikly co nejrychleji a zároveň za rozumnou cenu. A jednou z možností právě je, že se všechny běžící zakázky a práce zastaví.
Je to reálná varianta?
„Ano, pokud zjistíme, že taková cesta nás dovede k cíli mnohem lépe než jiné,“ potvrzuje náměstek Trpkoš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Smutný příběh, říká nováček
Nastíněné možnosti nahrává, že ministerstvo nemá po letech hotovu ani jednu ze dvou klíčových aplikací, navíc provázaných s ostatními systémy. Zjednodušeně řečeno: není-li hotova jedna, neběží ani ostatní součásti.
Systém na vyplácení dávek v nezaměstnanosti měl za ministryně Michaely Marksové (ČSSD) stát původně 106 milionů, spuštěný měl být v roce 2017. Nestalo se. Firmě Atos Solutions, vítězi výběrového řízení z roku 2015, ministerstvo postupně vyplatilo 270 milionů.
To ale není všechno. Na úplné dokončení aplikace ministerstvo na podzim vypsalo další zakázku: celkem by tak podle odhadovaných cen vyšel systém na dalších 430 milionů. Navíc s nejistým termínem spuštění, protože aktuálně tendr zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a výběr vítěze se tak opět protahuje.
Druhá důležitá soutěž, ta na výplatu sociálních dávek, je už roky zabetonovaná – od roku 2016 o ni vedly uchazečské firmy s ministerstvem spor nejen u Úřadu pro hospodářskou soutěž, ale také před soudy. „Je to velmi smutný příběh. Za šest let se neudělalo nic, nevyhrabali jsme se z právních sporů,“ uznává náměstek Trpkoš.
Jedno vězení, jedna dohoda
Jan Baláč se přiznal a dostal podmínku.
IT zakázky na ministerstvu práce už dostaly před soud dva vysoké úředníky. Prvním byl Vladimír Šiška, který v roce 2012 – pod svým šéfem, ministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) – spustil velký plán: chtěli nahradit dosavadní firmu OKsystem novým, levnějším dodavatelem. Šiška ale zakázky rozdal bez soutěže, za manipulace s tendry dostal čtyři roky vězení.
Jan Baláč, náměstek ministryně Jany Maláčové (ČSSD), dostal letos u soudu podmínku, opět za machinace. Baláč se přiznal a uzavřel se soudem takzvanou dohodu o vině a trestu. Soud uznal, že se Baláč nešikovně snažil odblokovat stamilionovou zakázku na výplatu dávek. Navrhl jedné z IT firem, že když ustoupí od sporu o tento tendr, dostane šanci v jiných zakázkách. To je však trestný čin pletich ve veřejné soutěži.
I proto je možné, že ministerstvo udělá – pakliže to doporučí poradenská firma – za touto érou tlustou čáru. Bez ohledu na utracené miliardy.
„Nemůžeme se dívat, kolik už to stálo. To jsou spálené náklady. My musíme sledovat péči řádného hospodáře,“ vysvětluje Trpkoš. Neboli: lepší je podle náměstka obětovat dřívější výdaje než utrácet další a další peníze s nejistým výsledkem.
Také Nejvyšší kontrolní úřad ostatně před pěti lety tvrdě kritizoval stav, kdy ministerstvo roky vynakládá peníze za stávající systémy a ještě do toho nekonečně dlouho soutěží a platí ty nové. Kontroloři tehdy spočítali, že to stojí 30 milionů měsíčně – a označili takový postup za nehospodárný.
Provoz aplikací, přes něž proteče na dávkách a podpoře kolem 100 miliard ročně, zajišťuje pomocí obnovovaných smluv společnost OKsystem, pro stát takhle pracuje už od 90. let.
Jednou z možností je, že výplaty dávek dál poběží na aplikacích OKsystemu. Ale ministerstvo před tím v otevřené soutěži najde firmu, která provoz zajistí a bude aplikace udržovat. Což technicky může být OKsystem, ale i další zájemci vzešlí z výběrového řízení, protože ministerstvo vlastní k programům všechny kódy a další náležitosti, které dá vítězi zakázky k dispozici.
Smyšlený příběh o IT
S první myšlenkou na přebudování dávkového IT přišel v roce 2012 ministr Jaromír Drábek z TOP 09. Kvůli následnému skandálu a zatčení spolupracovníka tím skončila jeho politická kariéra.
Dnešní, nepříliš úspěšný, plán na přesoutěžení aplikací pak vznikl za Sobotkovy vlády. Zodpovědná za něj byla ministryně Marksová, která hlavní architektem změny určila svého náměstka Roberta Baxu.
Baxa podle kritiků nasliboval nesplnitelné: během čtyř let mít vše hotové a za bezkonkurenčně výhodné ceny.
Ukazuje to už zmíněná zakázka na výplatu podpory, která se z původních 106 milionů prodražuje pětinásobně. Baxa rovněž na jaře roku 2017 tvrdil poslancům, že stačí už jen systém vyladit a od listopadu se pustí od ostrého provozu.
Nebyla to pravda, žádná aplikace ještě neexistovala – a na světě není dodnes. „Vyrobil nereálné termíny. Celé to byl smyšlený příběh,“ prohlásil loni na podzim Robin Povšík (ČSSD), který ministerskému IT šéfoval za působení ministryně Maláčové.
Marksová je nevinná, řekla policie
Nejvyšší kontrolní úřad se v roce 2017 zaměřil na IT zakázky Ministerstva práce. Následně vydal zdrcující stostránkovou zprávu. Shrnuto: zakázky se – aniž to dovoluje zákon – prodražují, ministerstvo zbytečně vyhazuje stamiliony, v některých případech se objevily podezřelé, předražené platby externím poradcům.
Kontroloři podali dvě trestní oznámení. Fakticky mířila na ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD) a IT náměstka Roberta Baxu. Obě skončila odložením, podle policie se nic trestného nestalo.
Podobný názor má na cenu téhle aplikace také současný náměstek Trpkoš. „No jasně. Rozsah systému je takový, že to za tyto peníze nešlo udělat,“ souhlasí.
Seznam Zprávy opakovaně žádaly Baxu o vyjádření, ale neúspěšně.
Po Marksové si i její nástupkyně Maláčová dala jasný cíl pro vyřešení vleklých problémů s IT: rok 2022. Nepovedlo se. Náměstek Trpkoš se nyní brání říct jakékoli datum dokončení. „Kdybych vám teď tady začal házet termíny, budu popírat realitu,“ říká.
Platy jako ve firmě
Když Nejvyšší kontrolní úřad IT zakázky před pěti lety prověřoval, auditory zarazilo, jak málo má ministerstvo na tuhle oblast odborníků (celý tým připravující složité zakázky sestával jen ze dvou zaměstnanců).
A že si musí kvůli tomu najímat velmi drahé poradce – nadto s podezřením, že mu takhle utíkají miliony přes různé malé domů. Externí smlouvu měl na ministerstvu například i bratr tehdejšího náměstka Baxy.
Úřad namítal, že nedokáže IT odborníky přilákat, protože mu brání zastropované úřednické platy. Opět to nebyla pravda, podle zákona mohlo ministerstvo už tenkrát použít výjimky z platových tabulek a experty ohodnotit podobně jako v byznysové sféře.
Náměstek Trpkoš nyní říká, že se mu tohle povedlo prolomit a týmu deseti expertů, který nyní sestavuje, vyjednal platy běžné pro IT branži.
„U stolu bude sedět náš architekt IT za 70 tisíc a naproti němu člověk ve stejné funkci ve firmě, kde bere 120 tisíc. Tak ten náš bude moci tomu druhému maximálně leštit boty. A to je špatně. Na naší straně musí sedět taky dobře placený člověk,“ řekl Trpkoš.
