Stát se zbavil pozemků, které brzy budou mít stamilionovou hodnotu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na severozápadním okraji Stráže pod Ralskem, čtyřtisícového městečka na Liberecku, má do roku 2031 vyrůst rozlehlá průmyslová zóna. Zabere zhruba 50 hektarů a podle plánů dá práci až 1800 lidem.

Za záměrem s rozpočtem v řádu stovek milionů stojí Petr Syrovátko mladší, syn zakladatele liberecké stavební společnosti Syner, jehož firma dnes území ovládá.

A právě způsob, jakým lidé spojení se Synerem získali zdejší pozemky od státu, napadají místní odpůrci průmyslové zóny. Ve zkratce: Podnikatelé směnili se státem pozemky pod chystaným projektem za jiné - své - pozemky.

Oficiálně šlo o směnu orné půdy za jinou ornou půdu, avšak pole pod budoucí průmyslovou zónou jsou v územním plánu už roky vedena v takzvané rezervě. Jsou tedy ornou půdou, ale počítá se s jejich přeměnou na pozemky stavební, to znamená mnohem cennější.

Státní úředníci však tohle při směně pozemků se Syrovátkem mladším nezohlednili. Místní iniciativa vystupující proti průmyslové zóně spočítala, že stát se zbavil pozemků, které po chystané přeměně na zastavitelné budou mít cenu kolem 370 milionů.

„Když se podíváme, jak se celá směna uskutečnila, můžeme jednoznačně říct, že byla pro stát nevýhodná. A naopak velmi výhodná pro investora, který se dostal k pozemkům za zlomek jejich hodnoty,“ namítá Rudolf Sikora, jeden ze zakladatelů této iniciativy.

Petr Syrovátko mladší tvrdí, že mu úředníci rozhodně nešli na ruku. „Mohu vás ubezpečit, že v našem případě se něco takového nedělo,“ ujišťuje Syrovátko junior.

Vše začalo tak, že mezi lety 2008 a 2018 nakupovali majitelé Syneru Petr Syrovátko starší a Jiří Urban louky a pole u polských hranic na severním okraji Liberecka. Zároveň jejich firma vlastnila ve Stráži pod Ralskem část polí pod uvažovanou průmyslovou zónou: Ze 46 hektarů plochy patřily tři čtvrtiny státu, zbytek právě firmě Syrovátka a Urbana a několika dalším drobným vlastníkům.

V roce 2020 převádí Syrovátko starší pozemky na svého podnikatelského partnera Urbana. A ten (protože byl registrovaným zemědělským podnikatelem a jako takový na to měl oprávnění) zažádal Státní pozemkový úřad o směnu - už zmíněných luk za pozemky ve Stráži pod Ralskem.

A to tak, aby společně s těmi pozemky, jež už ve Stráži synerovská firma vlastnila, mohla vzniknout jedna velká plocha pro byznysové využití. Tato plocha se stala majetkem společnosti Derventare, za niž vystupuje Petr Syrovátko mladší.

„Řekli jsme si: Máme zbytné pozemky ve Stráži pod Ralskem v územní rezervě, pojďme je scelit a pojďme se snažit o změnu územního plánu. A pojďme tam udělat průmyslovou zónu,“ vzpomíná Petr Syrovátko mladší.

Státní pozemkový úřad má pro podobné směny, kdy vydává státní půdu a bere si od soukromníka jinou, jasná pravidla. Požaduje, aby směnou získal víc půdy, než kolik jí vydává.

Soukromník také musí uhradit rozdíl mezi znaleckým oceněním jeho pozemků a těch, které chce od státu. To se i stalo: „Synerovská“ společnost Derventare doplatila státu 64 tisíc.

Nutné je také dodat, že směna soukromník versus stát je podle pravidel Státního pozemkového řadu takzvaně nenároková. Znamená to, že úřad není povinnen žádosti o směnu vyhovět. Zkrátka je čistě na jeho rozhodnutí, zda vyjde soukromníkovi vstříc.

Podle kritiků stát na transakci s firmou Syrovátka mladšího nevydělal: Dostal ornou půdu při polských hranicích, ale přišel o pozemky ve Stráži pod Ralskem, kde město v oficiálních dokumentech počítá, že z nich při změně územního plánu udělá parcely stavební.

O změnu už teď ostatně usiluje i Petr Syrovátko mladší se svou firmou - tak, aby mohl vybudovat zmíněnou průmyslovou zónu.

„Úředníci Státního pozemkového úřadu vůbec nezohlednili, že pozemky byly v územním plánu jako rezerva určená v budoucnu k zastavění. Teď jde o to, jestli záměrně, anebo udělali chybu, která pomohla investorovi,“ říká Rudolf Sikora z občanské iniciativy proti průmyslové zóně, který kvůli směně podal i trestní oznámení. „Okolnosti, za kterých se ta směna uskutečnila, jsou mimořádně podezřelé,“ myslí si.

Ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová říká, že její lidé neudělali nic špatně: Oslovili při administrování směny město a písemná odpověď zněla, že jsou pozemky podle platného územního plánu v režimu orné půdy. I znalec objednaný Státním pozemkovým fondem půdu ocenil jako pole.

„Takže směna byla z naší strany administrovaná správně. To bychom museli u všech směňovaných pozemků věštit z křišťálové koule, jestli ta lokalita nebude v budoucnu z nějakého důvodu zajímavá,“ je si jista ředitelka Maradová, která nastoupila do vedení úřadu letos v lednu, směna se tudíž odehrála ještě za minulého vedení.

Námitky, že tenhle obchod se státem pomohl plánu na průmyslovou zónu ušetřit velké peníze, podnikatel Petr Syrovátko mladší odmítá. Podle něj nemají pole v chystané průmyslové zóně téměř žádnou cenu.

„Až když je zasíťuju, až se změní územní plán a až budu mít vizi, co tam vznikne, tak získávají hodnotu,“ počítá Syrovátko. Odhaduje, že až bude takhle plocha připravena k investici, cena za metr dosáhne asi 500 korun.

Na druhou stranu: Když Syrovátko mladší zceloval ve Stráži pozemky pro zamýšlenou průmyslovou zónu, prodalo mu město jednu svou parcelu za 1210 korun za metr. Tahle cena je pro kritiky průmyslové zóny důkazem, že území získané Syrovátkem mladším od státu je ve skutečnosti mnohem hodnotnější (byť zatím není změněné na zastavitelné): 305 tisíc metrů krát 1210 korun - dohromady skoro 370 milionů.

Syrovátko mladší navíc přiznává, že i státní Lesy ČR, jimž také v lokalitě patří pozemky, po něm chtěly cenu tisíc korun za metr. Tedy opět výrazně víc, než nakolik si svou půdu ocenil stát.

Podle starosty Stráže pod Ralskem Zdeňka Hlinčíka (Starostové pro Liberecký kraj) se policie na radnici na tuto kauzu ptala. „Doložili jsme všechny dokumenty. A nabyl jsem dojmu, že jsme jim to vysvětlili,“ říká Hlinčík.

Je velmi pravděpodobné, že se pozemky v rezervě skutečně změní na stavební. Vedení města loni podepsalo s firmou Derventare memorandum, že bude vznik průmyslové zóny podporovat.

Dokument říká, že město dostane za každý splněný krok od investora peníze. Například dva miliony za schválení změny územního plánu nebo šest milionů po pravomocném rozhodnutí o umístění první průmyslové haly. Celkem 24 milionů v různých fázích vzniku projektu.

Podnikatel Syrovátko mladší říká, že město na průmyslové zóně jednoznačně vydělá. Největším zaměstnavatelem je dnes ve Stráži státní podnik Diamo, který řeší rekultivace po těžbě uranu, ale postupně propouští. A minimálně 2,5 milionu ročně by měla zóna přinášet do městské poklady na dani z nemovitostí. „To je perpetuum mobile na peníze,“ přirovnává Syrovátko.

Oproti tomu kritici se mimo jiné obávají zvýšené dopravy. Nelíbí se jim ani to, že investor ještě neví, co by chtěl v zóně skladovat nebo vyrábět. Syrovátko mladší říká, že toto ještě nemá vyřešené. Ale že ve hře jsou třeba bateriová úložiště, datová centra nebo depozitáře státních institucí.

V textu jsme doplnili informace o působení Svatavy Maradové v čele Státního pozemkového úřadu.