Česko svěřilo strategickou zakázku firmě, za níž jsou Putinovi prominenti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině pověřila loni vláda Petra Fialy Správu státních hmotných rezerv (SSHR), aby do zásobníků nakoupila ropu za 1,1 miliardy korun. Stát tím sleduje zásadní cíl – aby měl zásobu alespoň na 90 dnů průměrné spotřeby pro případ, že se dodávky ropy do Česka zastaví.

Správa rezerv nakonec dodavatele vysoutěžila až na pošesté, takže smlouvu s nejlevnějším účastníkem podepsala až zhruba po roce – na začátku letošního června. Na nasmlouvanou ropu z ropovodu Družba však stát stále čeká. Na dodání má vítěz tendru dalších sedm měsíců.

Strategickou surovinu se Česku zavázala dodat společnost Normeston Trading Limited.

Jde o kyperskou firmu s netransparentními vlastníky, z pátrání Seznam Zpráv však plyne, že za ní stojí prominenti blízcí režimu Vladimíra Putina. Jeden z nich například figuruje na britském sankčním seznamu kvůli tomu, že v daňových rájích spravuje majetky Putinova přítele.

Stát se tak s naplněním nouzových zásob fakticky spoléhá na představitele režimu, který Českou republiku vede na seznamu nepřátel, a nelze tak vyloučit, že jí může utnout řádné dodávky. Firma má podle zjištění redakce vazby na ruský gigant Lukoil, který před lety například státu nedodal nasmlouvaný petrolej a skončilo to dlouhým soudním sporem.

Tehdy byl zástupcem této mocné ruské firmy bývalý prezidentský poradce Martin Nejedlý, do jehož byznysu přišly přímo z Lukoilu peníze. Nejedlý prosazoval dlouhodobě zájmy Ruska a odposlouchávala ho kontrarozvědka BIS.

A z pátrání reportérů také plyne, že z předchůdkyně dnešní Normeston Trading Limited, registrované tehdy ještě v Belize, v minulosti pocházely desítky milionů, za něž si pořídil vilu Nejedlého obchodní partner.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr trvá přes zjištění redakce na tom, že si jeho organizace firmu Normeston Trading Limited prověřila a zákon neporušila.

„Vlastníky jsme ověřovali, jak nám ukládá zákon o zadávání veřejných zakázek. Vedle toho jsme v tomto ohledu požádali o spolupráci i některé státní orgány, aby se vyloučilo, že by někdo z vlastníků byl například na sankčních seznamech,“ uvedl předseda Švagr.

Přestože má Pavel Švagr na mysli instituce, které jednotlivé kauzy veřejně nekomentují, konzultovaly podle zdrojů Seznam Zpráv hmotné rezervy věc s Finančním analytickým úřadem. Například kontrarozvědku BIS však podle zjištění redakce Státní správa hmotných rezerv kvůli výběru neoslovila.

Říci s jistotou, kdo reálně za Normeston Trading Limited stojí, není jednoduché.

Společnost je totiž v současné době ovládána sítí dalších devíti společností a fondů z Kypru, Maďarska, Hong Kongu a Britských panenských ostrovů. V průběhu posledních let se přitom struktura opakovaně přeskupovala, a měnili se tak i deklarovaní vlastníci firem z daňových rájů.

Vodítko pro rozkrytí struktury poskytují dokumenty, které spřízněné firmy vložily do slovenských a maďarských rejstříků. Seznam Zprávám se nakonec ve spolupráci s protikorupční organizací Transparency International podařilo identifikovat čtveřici papírových vlastníků a jejich vazby.

Správa státních hmotných rezerv nakonec Seznam Zprávám potvrdila, že ona zmíněné čtyři lidi považuje za ty, kteří ve vlastnické struktuře figurují.

„Pokud vlastnická struktura vede nejen přes jeden, ale rovnou přes tři státy, ve kterých není problém schovat skutečného majitele, pak lze jen těžko předpokládat, že deklarované osoby jsou skutečně ty, které firmu doopravdy řídí,“ varuje vedoucí analytik české pobočky Transparency International Marek Chromý.

„Naopak je téměř jisté, že se jedná o profesionální bílé koně řídící soukromou společnost s cílem skrýt identitu fyzických osob, které nechtějí být za žádnou cenu vidět,“ domnívá se expert.

Prvním z údajných konečných vlastníků firmy, do níž český stát plánuje poslat více než 52 milionů dolarů, je podle listin z rejstříků kyperský advokát Christodoulos Georgiou Vassiliades, který podle britské vlády ruským oligarchům pomáhal vytvářet offshore struktury a trusty umožňující skrývat jejich majetek a vyhýbat se sankcím.

I proto právník Vassiliades skončil na sankčním seznamu Velké Británie, protože poskytuje služby podnikateli Alisherovi Usmanovi označovanému za nejbližšího Putinova oligarchu.

Na území Evropské unie je však na sankčním seznamu pouze Alisher Usmanov, takže od firmy, v níž má oficiálně podíl jeho advokát Vassiliades, český stát nakupovat může.

Právník Vassiliades na písemné dotazy Seznam Zpráv, zda je skutečně jedním z konečných vlastníků Normeston Trading, či opět jen ve firmě někoho zastupuje, do vydání textu neodpověděl.

Christodoulos Georgiou Vassiliades zároveň podle Britů řídí kyperskou „dceřinku“ Sberbank. Tu vlastní přímo ruské ministerstvo financí a po útoku Rusů na Ukrajinu ji na sankční seznam zařadila i EU.

Pátrání reportérů a další dokument z rejstříku ukázaly, že ještě před několika měsíci se za vlastníka kyperské schránky, přes kterou nyní Vassiliades společnost Normeston Trading Limited ovládá, prohlašoval Valery Subbotin.

Správa hmotných rezerv ho doteď vede jako dalšího vlastníka Normeston Trading Limited a označuje ho za kyperského občana. Kypr je však v EU kritizovaný za to, že je možné si jeho občanství koupit, což bohatí Rusové využívají i k obcházení sankcí.

Také Valery Subbotin je ve skutečnosti Rus. Až do roku 2017 byl viceprezidentem ruské ropné společnosti Lukoil, pak se přesunul řídit dceřinou firmu Litasco, která je zodpovědná právě za zahraniční obchody. Jeho bratr byl taktéž vrcholovým manažerem Lukoilu. Loni ale zahynul za podezřelých okolností, podobně jako další vysoce postavení lidé v Rusku v posledních měsících.

Subbotin podle životopisu svou kariéru začínal v české pobočce Lukoilu, která později zanikla.

Ředitel ruské Transparency International Ilja Shumanov, který vlastnickou strukturu pro Seznam Zprávy dále analyzoval, Subbotinovu přítomnost společně s dalšími okolnostmi považuje za silný náznak toho, kdo je za strukturou reálně.

„Podle mého názoru struktura může sloužit k zakrytí toho, že Česká republika ve skutečnosti dělá tento byznys s Lukoilem,“ uvedl Shumanov.

Ani Lukoil, druhá největší ropná firma v Rusku, která navenek vystupuje jako soukromá společnost, doteď není pod sankcemi EU. USA ho však na sankčním seznamu vedou. A jeho zakladatel Vagit Alekperov, držitel vyznamenání od Putina, zase čelí sankcím Velké Británie, Austrálie či Kanady.

Lukoil už jednou v minulosti svůj závazek vůči Správě hmotných rezerv nesplnil.

Po zaniklé Subbotinově Lukoil Prague vznikla v roce 2007 v Česku nová pobočka firmy, již s Rusy založil už zmíněný pozdější poradce prezidenta Martin Nejedlý. Druhým jednatelem byl Dmitrij Romaněnko.

Nejedlý s Romaněnkem a s Lukoilem společně dělali podobný byznys jako nyní Normeston. Jak vyšlo už najevo, předcházely tomu tajné schůzky vedení Lukoilu s tehdejšími českými vládními představiteli.

Od Správy státních hmotných rezerv pak firma Lukoil Aviation Czech dostala v roce 2009 zakázku na dodávku leteckého petroleje. Tu však nesplnila a následně odmítala zaplatit i smluvní pokutu. Když jí to nakonec přikázal soud, zachránila Nejedlého jako tehdejšího spolumajitele ruská matka firmy Lukoil, která do podnikání poslala zhruba 180 milionů korun.

O propojení Normeston Trading Limited a Lukoilu svědčí i to, že obchodnímu partnerovi Nejedlého Romaněnkovi přišly mezi lety 2008 a 2010 od předchůdkyně této společnosti, ještě registrované v Belize, miliony korun, za něž pořídil vilu v Bubenči napsanou oficiálně na jeho ženu. V roce 2018 na to upozornil magazín Reportér a podrobnosti posléze rozkryl investigativní novinář Jaroslav Kmenta v knize Rudý Zeman.

Martin Nejedlý označil v rozhovoru pro Seznam Zprávy svoje vztahy s Romaněnkem za historii. „Hezká, krásná, rád na ni vzpomínám,“ dodal s tím, že už Romaněnka několik let neviděl a že je tento bývalý kolega nejspíše mimo Česko.

Ohledně firmy Normeston Trading Limited reportérům Martin Nejedlý nejprve řekl, že ji nezná. Později připustil, že ji někde v paměti má, ale že s ní nikdy neměl nic společného.

„O tom, že by obchodovala se Správou státních hmotných rezerv, jsem neslyšel,“ uvedl Nejedlý. A začal se podivovat, že by za současné situace takový kontrakt firma mohla uzavřít. „V dnešní době? No tak to je úžasný. To jsou šikovní kluci,“ upřesnil.

Předseda správy rezerv Pavel Švagr je přesvědčen, že jeho organizace udělala maximum pro to, aby Česko strategické zásoby ropy úspěšně doplnila.

„Zakázku na nákup ropy jsme vypsali celkem šestkrát. Z toho pětkrát jsme ji museli zrušit. Buď se nikdo nepřihlásil, nebo firma nakonec nepodala finální nabídku. Důvodem byla nestabilní situace na trhu s ropou a také nejistota u dodavatelských řetězců,“ uvedl Švagr.

Normeston Trading podle něj napošesté vyhrál, protože nabídl nejnižší cenu. A porazil tak druhého účastníka – Orlen Unipetrol, s nímž stát uzavřel smlouvu na dodávku motorové nafty.

„Firma Normeston Trading splnila i kvalifikační kritéria, protože dodává ropu maďarské společnosti MOL nebo slovenskému Slovnaftu,“ dodal bez upřesnění dalších podrobností Švagr. Stát jí ropu zaplatí až po dodání, a pokud firma dohodu nesplní, chce ji sankcionovat.

Kde kyperská firma ropu pro české zásobníky vezme, není jasné. Oficiální spoluvlastník, kyperský advokát Vassiliades, ani na tento dotaz redakce nereagoval. Dle smlouvy jde ale o druh REBCO, který exportuje právě Rusko.

Pavel Švagr tvrdí, že tímto nákupem Česko neporušuje ani embargo na ruskou ropu, ač se na něm západní země dohodly. Česko je na ní ale kvůli malé kapacitě druhého ropovodu IKL/TAL dále závislé. Ruská ropa se tak dále ve velkém zpracovává i v českých rafinériích Unipetrolu.

„Embargo na ruskou ropu se v tuto chvíli vztahuje pouze na ropu dodávanou po moři. Na ropu dodávanou prostřednictvím ropovodu Družba má Česko výjimku, stejně jako okolní země,“ uvedl Švagr.

S přispěním Jiřího Pšeničky.