Stát opět Štiřín neprodal, spolumajitelé nechápou, že je nikdo neoslovil

I kdyby se státu nakonec podařilo prodat zámek Štiřín, nový majitel barokního objektu se nestane výlučným pánem zámeckého areálu, ale jen některých jeho částí.

Jak Seznam Zprávy zjistily z katastru nemovitostí, hned několik parcel uvnitř parku je napsaných na jiné osoby. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se ani nepokusil pozemky soukromníků scelit se svými. Vedení úřadu říká, že k tomu nemá oprávnění.

Týká se to v prvé řadě Debrného rybníka, který se nachází uvnitř parku a je už od 90. let v majetku zemědělské a rybářské společnosti Líšno z Konopiště, která ho využívá k chovu ryb na násadu. „My to víme, že je to problém, ale úřad s námi absolutně nekomunikuje, žádné oficiální jednání nikdy neproběhlo,“ uvedl na dotaz redakce František Kalous, člen vedení a spolumajitel této firmy.

Vyjadřuje obavy, jak bude koexistence s případným vydražitelem zámku vypadat. Snaží se prý věřit, že přístup k rybníku a právo hospodařit jim zůstanou zachovány, ale jistý si tím není. „Bude záležet, kdo to koupí a jaké bude mít právníky,“ poznamenal Kalous s tím, že rozhodně neplánují s využíváním rybníka skončit, protože je součástí celé rybniční kaskády.

František Kalous říká, že na toto téma měl jen neformální debatu se zástupkyněmi majetkového úřadu při vyměřování ploch v areálu, ale dostalo se mu jen informace, že vzájemné vztahy si budou muset vyřešit až s novým majitelem zámku.

Podle ÚZSVM nepřichází v úvahu varianta, že by soukromé nemovitosti úřad nejdříve vykoupil a potom je v jednom balíku nabídl do aukce.

„Úřad může nabývat pouze majetek, který potřebuje ke své zákonem vymezené činnosti. Nabývat úplatně nemovitou věc jen proto, aby byla následně prodána, zákon o majetku státu ÚZSVM neumožňuje,“ reagovala mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová. Přitom považovala za nutné sdělit, že za dobu, co zámek ÚZSVM spravuje (od června 2023), nebyli vlastníkem inkriminovaného rybníka „nijak kontaktováni“.

Státní úředníci jsou navíc přesvědčeni, že soužití nového zámeckého pána s odlišným vlastníkem vodní plochy může fungovat – prý jej to nebude nijak limitovat. Jenže nejde jen o jeden rybník, ale i o další „cizí“ nemovitosti, které se v areálu nacházejí. Patří dalším soukromníkům, obci i jiným státním organizacím.

Poměrně rozsáhlý pozemek o ploše přes 26 tisíc metrů čtverečních, který je i součástí zámeckého golfového hřiště, patří privátní firmě Safichem Invest, za níž stojí známý pražský podnikatel Tomáš Plachý a jeho syn. Ani tady se vlastnická změna nechytá. „V současné době nejednáme o žádném prodeji pozemku,“ reagoval stručně na dotaz redakce Plachý starší. Další dvě parcely ve štiřínském parku, nazývané Bártova louka, patří zase několika místním obyvatelům.

Vedle těchto privátních parcel se případný vydražitel musí připravit na to, že cesta skrze zámecký park patří obci Kamenice a deset lesních pozemků, které v součtu tvoří podstatnou část areálu, byl ÚZSVM nucen převést na státní Lesy České republiky. Některé z nich přitom úřad původně plánoval zařadit do prodeje – jak Seznam Zprávy popisovaly –, ovšem i ty nakonec po nedávném rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje musel jako „nezcizitelné“ převést Lesům ČR.

Takto roztříštěné vlastnické poměry na Štiříně mohou být jedním z důvodů, proč se o areál po několika kolech aukcí doposud nikdo nepřihlásil.

Jako problém, který kupce musí odrazovat, to vidí i Lucie Soukupová z realitní firmy Chateau.cz, jež se zabývá prodejem zámků a dalších historických nemovitostí. „Samozřejmě že když se to ještě před prodejem nevyřeší, vede to ke snížení ceny,“ uvedla Soukupová.

Ale vidí i další důvody, proč se tak dlouho nikdo do aukce nezaregistroval. „Investoři, kteří by na ten zámek měli, netouží po publicitě. A myslím, že mohou za mnohem příznivější cenu najít i jiné zámky, které jsou těsně po rekonstrukci. Na Štiříně budou určitě nutné další investice,“ soudí také. Sama prý o žádném zájemci, který by Štiřín měl zájem koupit, stále neví.

Do prodejnosti areálu a jeho tržní ceny může v nejbližších týdnech ještě promluvit i Ministerstvo kultury, které rozhoduje o podnětu spolku Kamenicko z roku 2023 vyhlásit celý zámecký park za kulturní památku. Má se jednat o rozšíření přírodně krajinářského parku o upravenou část navazující kulturní krajiny s průhledem na zámek.

Dosud byla totiž chráněna jen část parku. Ministerstvo tento záměr už loni v listopadu schválilo, ovšem samotný ÚZSVM se poté odvolal (podal rozklad). Správní řízení tudíž pokračuje – věc má nyní rozkladová komise a v dohledné době by měl rozhodnout ministr Martin Baxa (ODS).

ÚZSVM uvádí, že jeho rozklad se týká pouze už zmíněných lesních pozemků, které byly převedeny na Lesy ČR. Podle něj je totiž jejich ochrana už dostatečná, není třeba další. „Ze zákona jsou tyto pozemky nezcizitelné, tedy neprodejné,“ uvedla mluvčí Michaela Tesařová.

Michaela Valentová, předsedkyně navrhujícího spolku Kamenicko, si je prý vědoma, že kompletní památková ochrana parku může mít další negativní vliv na prodejní cenu Štiřína, jelikož odežene případné spekulanty či developery, kteří by chtěli v parku stavět. Takový výsledek by osobně viděla jako příznivý. Věří, že Ministerstvo kultury návrh brzy definitivně schválí, a to i se zmíněnými lesními pozemky, jelikož ani u nich prý dostatečná ochrana není.

„Celý štiřínský zámecký park, založený rodinou Ringhofferů, má unikátní historickou, biologickou i kulturní hodnotu,“ soudí předsedkyně spolku a dodává, že tyto hodnoty by měl stát nyní upřednostnit před maximalizací zisku, když už se i tak areál prodává pod cenou.

Pozn.: Do textu jsme zapracovali informaci o zrušené aukci.