Článek
Akademie věd před pár lety koupila služební vůz. K dispozici ho měla bývalá kancléřka Martina Bártová, která jej ale využívala i v soukromí. Najezdila takto desítky tisíc kilometrů. Za „soukromé“ kilometry platila méně než za „služební“. A nejen to.
Při jedné ze soukromých jízd kancléřka srazila srnu. Škodu na autě dodnes Akademie věd nedokázala vypořádat. Komise v Akademii věd, která se nehodou zabývala, dokonce navrhovala uhradit škodu z veřejných zdrojů. Navíc okolnosti autonehody doprovází řada pochybností, jak k ní vůbec došlo.
Jde o další příklad, kterým interní audit Akademie věd upozornil na podezření, že ve vědecké instituci, financované ze státního rozpočtu, docházelo k nehospodárnému či neoprávněnému nakládání s veřejnými penězi.
Šetření probíhalo od letošního ledna do července. Šlo o plánovanou kontrolu, kterou vedl Útvar interního auditu. S jeho závěry, o kterých v uplynulých dnech informovaly Seznam Zprávy a které auditoři označili za závažné, se nyní seznamuje jak vedení Akademie věd, tak Ministerstvo financí.
Srna, nebo Audi?
Dění kolem bývalé kancléřky Martiny Bártové, která na svou funkci rezignovala loni na podzim, věnovali auditoři při svém šetření značný prostor. Kritizovali jednak to, že Bártová mohla využívat služební vůz Akademie věd pro soukromé účely, tak okolnosti a vypořádání škody z nehody.
Podle auditu došlo k nehodě 6., nebo 7. prosince 2021. Loni v dubnu podepsala kancléřka Bártová protokol o škodě, ve kterém sdělila, že škoda na autě vznikla 7. prosince 2021 při srážce se srnou. K nehodě nepřivolala policii, což podle kontrolorů bylo chybné, protože se jednalo o škodu na majetku třetí osoby a nařizovala jí to i smlouva. Navíc bývalá kancléřka dle auditu příslušnou jízdu označila za soukromou.
To, že si auditoři nebyli jistí časovým údajem, kdy k nehodě mělo dojít, způsobil Bártové dopis z letošního března. Napsala, že škodu dne 6. prosince 2021 – tedy o den dříve, než uváděl výše citovaný protokol škody – způsobila řidička vozidla zn. Audi, s německou SPZ, v devět hodin ráno v Divadelní ulici v centru Prahy. Podle Bártové tuto nehodu prošetřila policie, která o tom sepsala protokol.
Auditoři do své zprávy napsali, že mezi výše popsanými vyjádřeními o vzniku škody na vozidle existuje rozpor. Upozornili zároveň, že výše popsané jednání mohlo být v konfliktu se zákony. „Pokud je tvrzení Mgr. Bártové v tomto dopise pravdivé, domnívá se Útvar interního auditu mj., že mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu dotační podvod,“ zmínili kontroloři.
Náklady na opravu škody podle pojišťovny činily 87 486 korun, přičemž z havarijního pojištění bylo uhrazeno 71 540 korun. Pět tisíc korun byla spoluúčast pojistného plnění a 11 tisíc korun činila úhrada DPH z opravy. Na tyto dvě položky vystavilo Akademii věd fakturu jí podřízené Středisko společných činností, které vůz vlastnilo.
Na začátku letošního roku proběhlo zasedání škodní komise Kanceláře Akademie věd (KAV), které doporučilo předsedkyni Evě Zažímalové odepsat škodu na vrub státního rozpočtu. „A to navzdory kvalitně zpracovanému právnímu stanovisku Mgr. Kovacevic, z něhož jednoznačně plyne povinnost AV ČR dát škodu Mgr. Bártové k náhradě,“ stojí v interním auditu.
Akademie věd pod lupou
Akademie věd České republiky je dle stanov organizační složkou České republiky. Její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky.
Akademie uskutečňuje prostřednictvím jí zřízených pracovišť výzkum v širokém spektru přírodních, technických, sociálních a humanitních věd, usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, vychovává vědecké pracovníky.
V čele Akademie stojí předseda, který jedná ve všech věcech týkajících se Akademie. Předsedu jmenuje a odvolává prezident z členů Sněmu na návrh Sněmu, který projednává a prezidentovi předkládá vláda. Od roku 2017 stojí v čele Akademie Eva Zažímalová.
V lednu upozornil vedení Akademie věd i Útvar interního auditu na nesprávné doporučení škodní komise a doporučil škodu ve výši 16 tisíc korun nechat zaplatit bývalou kancléřku Bártovou. Akademie věd faktury za škodu na autě zaplatila Středisku společných činností letos v únoru a březnu. Bártová podle auditorů odmítla zmíněnou škodu vědecké instituci uhradit.
Bártová na dotazy Seznam Zpráv před vydáním článku nereagovala, rozhovor odmítla. „Omlouvám se a odkazuji na vyjádření z vedení Akademie věd,“ napsala pouze a dodala, že vítá prošetření závěrů auditu ze strany Ministerstva financí. Po vydání článku redakci poslala vyjádření, které publikujeme v plném znění. Ve svém sdělení Bártová se závěry auditu nesouhlasí, nepovažuje jej za objektivní a nezávislé přezkoumání.
Vyjádření Martiny Bártové
Interpretaci dopravních nehod vozidla z prosince 2021, jak je uvedena v článku, slyším poprvé. Pokud by byly hodnoceny úplné podklady k věci a veškerá dokumentace, která je na Akademii věd ČR k dispozici, bude doloženo, že první dopravní nehoda se stala 6. 12. 2021 a byla zaviněna řidičem vozidla zn. Audi, a druhá dopravní nehoda se stala 7. 12. 2021 a byla způsobena srážkou se zvěří.
Obě nehody byly na Akademii věd ČR ihned zaevidovány. K řešení zůstává škoda ve výši 15. 981 Kč. Tuto škodu jsem připravena uhradit, pokud nebude uhrazena ze strany pojišťoven, přičemž se čeká na dořešení uplatnění škody z povinného ručení vozidla zn. Audi - to bylo německého vlastníka, což vyřízení věci mohlo pozdržet.
Soukromé cesty jsem od počátku hradila měsíčně v plné výši, tj. náklady na palivo a amortizaci vozidla. Zároveň jsem měla za používání vozidla k soukromým účelům navýšen základ daně z příjmu, jak stanoví právní předpisy. Ve dvouleté době covidu byl rozsah pracovních cest pochopitelně nižší.
Pokud je mi známo, útvar interního auditu ve svém složení zpracovával svůj první audit. Na příkladu kauzy „auto“ je zřejmé, že si nezajistil úplné a nestranné podklady, které by poskytovaly objektivní a nezávislé přezkoumání a vyhodnocení auditovaných operací v AV ČR.
Na přelomu roku 2020 a 2021 proběhla v Akademii věd ČR hloubková veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí ČR, která řešila jak nastavení řídící kontroly a vnitřního kontrolního systému, tak zadávání veřejných zakázek, včetně smluv se SSČ, a neshledala žádná porušení právních předpisů ani žádná závažnější porušení postupů a operací. Jako ředitel Kanceláře AV ČR jsem tak neměla důvod pochybovat, že jsou nastavené postupy správné a funkční.
Informace zveřejněné jako materiál auditorů obsahuje nevybíravé pomluvy. S právním zástupcem řeším právní kroky na ochranu osobnostních práv.
Srna i Audi
Na rozpor ohledně doby, kdy a jak k nehodám došlo, se Seznam Zprávy zeptaly vedení Akademie věd. To tvrdí, že se obě kolize odehrály den po sobě – s německým vozem Audi i se srnou. Tedy opačně, než s jakými informacemi pracoval interní audit.
„Není nám známo, odkud existuje domněnka o dvou verzích toho, jak k nehodě došlo. Jednalo se o dvě dopravní nehody po sobě následující, s časovým odstupem jednoho dne,“ sdělil Seznam Zprávám Jan Martinek ze sekretariátu ředitele Kanceláře akademie věd.
Podle něho se první nehoda odehrála 6. prosince 2021, kdy kolizi způsobila řidička německého vozu Audi. Vše bylo zadokumentováno policií. O den později Bártová srazila srnu, což se policii podle vyjádření Akademie věd oznámilo až později. Policejní protokol z nehody nevznikl. „Fotodokumentaci pořídila pouze Mgr. Bártová z důvodu časové tísně před důležitým jednáním v Praze (polohu, čas i směr jízdy lze doložit z GPS ve vozidle),“ dodal Martinek.
Dodejme, že dle výše uvedeného Bártová spěchala na důležité jednání a kvůli tomu nestihla nehodu se srnou řešit s policií. Jak ale uvádí interní audit, dle protokolu o škodě šlo o soukromou jízdu Bártové – ne pracovní.
Co se týká pojišťovny, podle Martinka provozní odbor Střediska společných činností sepsal obě nehody jako dvě samostatné pojistné události. Nakonec však podal jen nárok na pojistné plnění z druhé nehody – tedy té se srnou, protože nebylo možné spočítat, jakou škodu která nehoda způsobila.
„Likvidátorem pojistné události nám bylo písemně sděleno, že výše uvedeným způsobem bylo postupováno z toho důvodu, že v dané situaci nešlo validním způsobem odděleně zdokladovat výši škody způsobené první nehodou a výši škody způsobené druhou nehodou. V takových případech přistupuje pojišťovna k likvidaci pojistné události pouze z jedné nehody. Tudíž škoda vzniklá v rámci druhé dopravní nehody překryla škodu způsobenou první dopravní nehodou. Ze strany pojišťovny se jedná o standardní postup užívaný v takto vzniklých situacích,“ dodal Martinek ze sekretariátu ředitele KAV.
Vedení Akademie věd bude po Bártové požadovat, aby spoluúčast ve výši pěti tisíc korun uhradila. Zbývající částka bude podle Martinka uplatněna z povinného ručení viníka první dopravní nehody.
Dusno u kancléřky
Martina Bártová nastoupila do vedení Kanceláře Akademie věd na začátku roku 2019. V červnu roku 2020 Středisko společných činností (SSČ) koupilo za 770 tisíc Citroën C5 Aircross a uzavřelo smlouvu o výpůjčce s Akademií věd, svou nadřízenou organizací. Ta vozidlo poskytla své kancléřce, fakturu za užívání vozidla i pro soukromé účely jí ale vystavila až se značným zpožděním.
„První faktura za užívání vozidla byla vystavena až po 20 měsících od zahájení užívání tohoto vozidla ze strany AV ČR, a to zřejmě až poté, co na vozidle Citroën vznikla škoda v prosinci 2021 v souvislosti s autonehodou,“ popsali situaci auditoři.
Z účetních dokladů za září 2022 (poslední dostupné dle auditorů) zjistili, že na tachometru Citroënu svítilo číslo 47 196 kilometrů ujetých kilometrů. Z toho zhruba 40 tisíc kilometrů pro soukromé účely a přibližně 7000 kilometrů pro služební účely. Fakturovaly se ale rozdílně.
„Služebně ujeté kilometry jsou ze strany SSČ fakturovány Akademii věd jako služba s pevnou sazbou 9,075 koruny za kilometr, ale soukromě ujeté kilometry jsou ze strany SSČ pravděpodobně fakturovány přímo Mgr. Bártové se sazbou ve výši průměrné ceny spotřebovaných pohonných hmot za kilometr. Za měsíc září 2022 se jednalo o sazbu 2,987 koruny,“ spočítali auditoři.
Podle nich není možné, aby stát za identickou službu platil třikrát vyšší sazbu než fyzická osoba, které stát danou službu poskytuje jako zaměstnanecký benefit. Auditoři jsou přesvědčeni, že takové využívání vozu pořízeného za státní peníze bylo v konfliktu se zákonem o majetku státu a narušovalo veřejný pořádek.
To, že Bártová využívala služební vůz Akademie věd i v soukromí, v Kanceláři Akademie věd rezonovalo. Atmosféře nepomohlo ani to, jakým způsobem se po nástupu Bártové do funkce oslabily kontrolní mechanismy.
„Dne 18. 2. 2020 byl ze strany Akademické rady – navzdory stanovisku Ústavu státu a práva – opět podpořen návrh reorganizace Kanceláře Akademie věd, v jejímž rámci byla z kompetencí Kontrolního odboru odebrána možnost kontrolovat Kancelář Akademie věd,“ uvedli kontroloři.
Situace v Kanceláři Akademie věd v důsledku toho houstla. Audit připomněl, jak vedoucí tehdejšího kontrolního odboru Ladislav Pavlík po kritice reorganizačního plánu KAV obdržel od kancléřky Bártové vytýkací dopis za to, jak „neslušným způsobem hodnotil a kritizoval návrh reorganizace KAV, přestože k tomu neměl ani kompetence, ani potřebné znalosti“.
Za Pavlíka se postavil ředitel ekonomického odboru KAV Petr Šimůnek, který na začátku roku 2021 kvůli dění v Kanceláři a oslabení vnitřního kontrolního systému na svůj post rezignoval. „Upozornil dále na skutečnost, že na jeho bankovní účet byly připsány finanční prostředky od Střediska společných činností, a to aniž by SSČ sdělil číslo svého bankovního účtu a bez právního důvodu pro tuto transakci,“ popsali auditoři.
Doplnili také, že Bártová v minulém roce tlačila na to, aby auditor Jan Blecha (jeden z autorů závěrů interního auditu) a vedoucí odboru veřejnosprávní kontroly Ladislav Pavlík, kteří v průběhu času kritizovali sesekání vnitřního kontrolního systému v Kanceláři Akademie věd, rezignovali na své funkce.
O napjaté situaci kolem Bártové nakonec auditor Blecha informoval nejužší vedení Akademie věd loni v září. Tento tlak už kancléřka neustála a na konci září 2022 na jednání nejužšího managementu AV oznámila rezignaci.
Šéfová hájí Akademii věd
„Vedení AV ČR obdrželo výsledky 20. 7. 2023, takže teprve v těchto dnech budou zahájeny oficiální konzultace vedení AV ČR ke zjištěním interního auditora. Závěry interního auditu nicméně bereme zcela vážně a budeme se jimi zabývat, i když je třeba uvést, že veřejnosprávní kontrola ze strany MF ČR z r. 2021 ani následná kontrola NKÚ žádná závažná pochybení v AV ČR neodhalily.
Pokud jde o samotnou zprávu, již nyní lze konstatovat, že s některými nálezy interního auditu nelze souhlasit. Namátkou lze uvést např. nález interního auditu týkající se nedostatečného zajištění povinnosti provádět průběžnou a následnou řídicí kontrolu, který neodpovídá skutečnosti (kontrola byla vždy prováděna, jen k tomu není vyhovující dokumentace), nebo nález ohledně údajného porušení rozpočtové kázně, který se rovněž rozchází s realitou (veškeré rozpočtové záležitosti podléhají detailní kontrole Akademické rady a Akademického sněmu, což lze kdykoli řádně doložit). Obdobně lze rozporovat i nález ve věci přesunu investičních prostředků do neinvestiční části nebo tzv. nehospodárnost a neefektivitu při zajištění některých služeb prostřednictvím SSČ.
V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že zpráva interního auditu v řadě bodů obsahuje pouze informaci o možném porušení zákona o finanční kontrole, nicméně nekonstatuje jeho porušení (v této věci musí proběhnout, jak je výše naznačeno, důkladná interní diskuze).
Vedení AV ČR si je přitom vědomo určitých nedostatků ve vnitřním kontrolním systému AV ČR a na jejich odstranění aktivně pracuje. Naše úsilí o dosažení transparentnosti a zajištění efektivnosti všech řídicích a kontrolních systémů AV ČR bylo i podnětem pro zadání zmíněného interního auditu č. 1/2023 (mj. v návaznosti na některá zjištění orgánů veřejnosprávní kontroly, tj. MF ČR a NKÚ).“
Doplňující vyjádření Jana Martinka ze sekretariátu ředitele Kanceláře akademie věd:
„Interní audit zadala sama Akademie věd ČR rozhodnutím Akademické rady na začátku tohoto roku a 20. 7. 2023 již zmíněnou Zprávu obdrželo vedení AV ČR. Dokument ovšem není závěrečnou auditní zprávou, obsahuje kromě jiného pouze návrh závěrů interního auditu. Podle standardních procesních postupů tento návrh musí být nejprve projednán s auditovanými útvary a s vedením AV ČR. Materiál neprošel stanovenými procesy, a to ani ve smyslu zákona o finanční kontrole a metodických materiálů Ministerstva financí ČR, ani podle interního manuálu o výkonu interního auditu v AV ČR. Nebylo tudíž možné popsané nedostatky vysvětlit a uvedené nepřesnosti opravit. Dokument tak neposkytuje objektivní a nezávislé přezkoumání a vyhodnocení.“
Aktualizováno 4. srpna o vyjádření bývalé kancléřky Akademie věd Martiny Bártové. Ta před vydáním článku na dotazy nereagovala, vyjádření zaslala až po publikaci článku.
