Hlavní obsah

Spolupracovník Mlsnova úřadu dostal u soudu pět let vězení

Foto: LinkedIn Michala Petříka, Seznam Zprávy

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna (vpravo) vystupuje na placených konferencích odsouzeného Michala Petříka, dává mu rozhovory. Mlsnova místopředsedkyně pak sedí v redakční radě Petříkova časopisu.

Když Seznam Zprávy upozornily, že šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna spolupracuje s obžalovaným Michalem Petříkem, argumentoval ÚOHS presumpcí neviny. Petřík však teď za manipulace dotace dostal nepravomocně pět let vězení.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Michalu Petříkovi propůjčuje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna dlouhodobě kredit experta na veřejné zakázky. Vystupuje na Petříkových placených akcích, dává mu rozhovory. Mlsnova místopředsedkyně pak sedí v redakční radě Petříkova časopisu.

Nic na tom nezměnilo ani zjištění Seznam Zpráv, že je Michal Petřík obžalován ze zmanipulování dotace. Předseda úřadu Petr Mlsna mimo jiné řekl, že v kauze Petříka respektuje presumpci neviny, a následně pak zaštítil Petříkovu konferenci, kde sám vystoupil jako klíčový řečník.

V úterý však Michal Petřík odešel od Krajského soudu v Ústí nad Labem s nepodmíněným trestem. Za zmanipulování dotace dostal pět let vězení nepodmíněně. Trest je zatím nepravomocný. Účastníci se mohou odvolat.

„Byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí ústeckého krajského soudu Veronika Suchoňová. Doplnila, že podle tohoto rozsudku má navíc Petřík zaplatit peněžitý trest ve výši 500 tisíc korun.

Seznam Zprávy se pokoušely se žádostí o vyjádření k rozsudku kontaktovat i Michala Petříka. Ten však telefon v úterý ani ve středu nezvedal a ani na textové zprávy do vydání textu neodpověděl. Když mluvil s reportéry dříve, trval na tom, že soud ho očistí. „Jsem o tom naprosto přesvědčený,“ uvedl.

Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda na nový vývoj v Petříkově kauze reagoval mimo jiné větou, že na ÚOHS informaci o rozsudku „berou na vědomí“.

V kauze ROP Severozápad

Michal Petřík trest vyfasoval ve vedlejší linii největší dotační kauzy v historii, která se točí kolem ROP Severozápad. V hlavní větvi rozsáhlého případu jsou nyní obžalovány téměř tři desítky politiků a vlivných podnikatelů, škoda v celé kauze je v obžalobě vyčíslena na 14 miliard korun.

Michal Petřík je pak od dubna 2022 obžalován v souvislosti s dotací na rekonstrukci mosteckého hotelu Cascade ve výši zhruba 15 milionů.

„Michal Petřík byl spolu s dalšími devíti osobami postaven před Krajský soud v Ústí nad Labem pro zločin poškození finančních zájmů Evropské unie, pomoc ke zločinu zneužití pravomoci úřední osoby ve stadiu pokusu a zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky ve stadiu pokusu,“ shrnul už dříve žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx.

Vedle Petříka byl v úterý odsouzen také bývalý šéf dotačního úřadu Petr Kušnierz, který je ústřední postavou kauzy ROP Severozápad. Od soudu podle mluvčí Suchoňové odešel s 8,5 roku vězení a navíc má zaplatit peněžitý trest tři miliony korun, Ústeckému kraji pak škodu přes 19,3 milionu. Další obžalovaní dostali podmínky a peněžité tresty. Jen podnikatel Vladimír Repáč byl zproštěn obžaloby.

Petříkova obžaloba

  • Případ, za který byl Michal Petřík obžalován ve vedlejší linii kauzy ROP Severozápad, se týká dotace na rekonstrukci mosteckého hotelu Cascade. Jeho zástupce žádal o peníze z Evropské unie na opravu patra hotelu, která se však uskutečnila několik let předtím.

Končí spolupráce? Odpovědi se vyhnuli

Antimonopolní úřad v dřívějším už zmíněném prohlášení (globální novinářská organizace Reportéři bez hranic ho označila za pokus zastrašit novináře) uvedl, že „další spolupráci samozřejmě přehodnotí, pokud bude JUDr. Petřík pravomocně odsouzen“.

Nyní se mluvčí ÚOHS Martin Švanda odpovědi na dotaz, zda i nynější nepravomocný rozsudek k ukončení spolupráce s Petříkem povede, vyhnul.

„Bereme tuto informaci na vědomí. V tuto chvíli není pro rok 2025 plánována účast zástupců úřadu na vzdělávacích akcích a jiných aktivitách, které jsou organizovány subjekty spojenými s JUDr. Michalem Petříkem,“ řekl Švanda.

Reportéři už také popsali další nesrovnalosti kolem Petříka – jeho dřívější firma podle rozhodnutí dalších institucí opakovaně porušovala zákon i v případě tendrů, které pořádala pro ústecké hejtmanství. Kontroloři pak za zásadní porušení zákona dali sankce ve výši desítek milionů. Petřík se ale mezitím společnosti zbavil a ta skončila v likvidaci, aniž by sankce uhradila. Policie ale v tomto případě nikoho neobvinila.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

  • Předseda ÚOHS rozhoduje ročně jen o vyšších desítkách veřejných zakázek. Jedná se však o ty nejvýznamnější. Jejich průměrný roční objem je 40 miliard korun, tedy více než desetina všech zakázek v režimu zákona.
  • Od svého jmenování v roce 2020 už měl Petr Mlsna na stole alespoň jednu zakázku dvanácti ministerstev a deseti krajů (tedy naprosté většiny). Celkem už rozhodoval o zakázkách těchto úřadů nejméně 94krát. Toto číslo je navíc podhodnocené, neboť nezahrnuje běžící spory ani spory podřízených organizací (např. krajských správ silnic nebo firem v gesci jednotlivých ministrů – např. České dráhy, Česká pošta).
  • Každý ministr či hejtman má za funkční období zhruba 90% šanci, že aspoň o jedné zakázce jeho úřadu bude rozhodovat předseda ÚOHS. Tato rozhodnutí přitom mají významnou váhu nejen ekonomickou, ale i politickou. Na verdiktu předsedy závisí úspěch klíčových projektů typu dostavby metra nebo digitalizace stavebních úřadů. Rozhodnutím předsedy může dojít k jejich povolení, zdržení či úplnému restartu.
  • Předsedu na návrh vlády jmenuje prezident republiky. Vláda si tedy do značné míry volí vlastního kontrolora, případně rozhoduje o prodloužení jeho mandátu. Petra Mlsnu vybrala vláda Andreje Babiše (ANO) v neprůhledném tendru poté, co ho na Hradě přijal Miloš Zeman a vyjádřil mu podporu.
  • ÚOHS (nikoliv předseda) se může sám rozhodnout a kontrolovat jakéhokoli zadavatele veřejných zakázek – ať už z vlastní iniciativy, nebo na základě podnětu.

Zdroj: analýza Jiřího Skuhrovce, Datlab institut, z. s.

Doporučované