Soudcův byznys: Získal domy, které lidem kvůli pár tisícům dražili exekutoři

Jako soudce zlínské pobočky Krajského soudu v Brně rozhoduje Radomír Koudela nejzávažnější trestní kauzy. Na doživotí odsoudil pachatele z metanolové aféry nebo také kontroverzním výrokem poslal do vězení dva mladíky za ubití muže v obci Slopné na Zlínsku (více o případu v boxu níže).

Vedle kariéry v justici se však soudce s rodinou věnuje specifickému „koníčku“ – nemovitostem. On osobně, jeho manželka i bratr se v minulých letech účastnili řady dražeb, kde exekutoři prodávají nemovitosti dlužníků.

Ač soudci mají ze zákona účast na exekutorských dražbách zakázanou a nesmějí ani podnikat, z více než tříměsíčního pátrání reportérů Seznam Zpráv plyne, že soudce Koudela a jeho příbuzní vydražené nemovitosti dlužníků dále přeprodávali či je dodnes pronajímají.

Sám soudce Koudela se účastnil dvou exekučních dražeb, ze kterých na své jméno získal dva domy. Exekutoři je vydražili kvůli „bagatelním“ dluhům ve výši nižších desítek tisíc.

V minimálně dalších 14 případech získala od exekutorů nemovitý majetek Koudelova manželka, která pracuje jako asistentka ve škole. U sedmi z „jejích“ nákupů v posledních 12 letech však současní nájemníci nebo bývalí majitelé reportérům řekli, že se u toho Radomír Koudela významně angažoval – shodně uvedli, že jednali nikoli s Anežkou Koudelovou, ale s jejím manželem.

Že účast soudců v exekučních dražbách není přípustná, potvrzuje prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

„Podle občanského soudního řádu platí, že jako dražitelé nesmí vystupovat soudci. Smyslem daného ustanovení, které mimochodem obdobně platí také pro soudní exekutory, je v maximální míře vyloučit pochybnosti o korektnosti průběhu a výsledku dražby,“ reagoval na obecný dotaz Seznam Zpráv s dovětkem, že dané ustanovení zákona vnímá komora jako správné a žádoucí.

Proč takový paragraf existuje, vysvětluje prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Předpokládá se, že by hrozila obava ze zneužití interní informace,“ říká.

Ačkoli odpovídající paragraf je v zákoně už od roku 2001 a veškeré domy a byty Koudelovi vydražili až poté, Radomír Koudela původně odmítal, že by zákaz někdy překročil. „Chci zdůraznit, že jsem se nikdy nezúčastnil dražby v době, kdy soudci měli takovou činnost zakázanou,“ uvedl.

Tvrdí také, že nikdy nezneužil možnosti, kterou mu dává postavení soudce, aby informace o dražbách zjišťoval, a že v rodinném byznysu vycházel pouze z veřejných zdrojů.

V praxi se však dobře míněné paragrafy dodržují často obtížně. Jak popisují exekutoři, s nimiž reportéři mluvili, pokud to účastník dražby sám nenahlásí, není šance zjistit, že se účastní i někdo, komu je to legislativou zapovězeno.

Reportéři prošli více než tři stovky listin z katastru nemovitostí a ze soudů a z nich zjistili, že sám soudce Koudela v roce 2012 a 2013 v exekuční dražbě získal nemovitosti v Pačlavicích a v Kojetíně.

V první z obcí exekutor vydražil původní majitelce dům kvůli dluhu ve výši 10 500 korun a zlínský trestní soudce ho získal za 200 tisíc korun. Ve druhém případě byla jistina dluhu 45 866 korun a Radomír Koudela nemovitost vydražil za 890 tisíc.

Dům ve druhém případě – v Kojetíně na Přerovsku – pak soudce ještě ten samý rok prodal novému majiteli se ziskem 200 tisíc. Téměř 100 tisíc získal i na přeprodeji prvně zmiňované usedlosti v Pačlavicích na Kroměřížsku.

Když reportéři zjištění podepřená dokumenty soudci Koudelovi předložili, nebyl v obhajobě svého podnikání už tak kategorický.

„Nikdy jsem nekonal činnost, o které bych věděl, že není soudci dovolena,“ prohlašuje najednou. „Bohužel těch zákonů už je tolik, že málokterý právník zná i všechny ty zákony ze své oblasti,“ uvedl soudce s tím, že on je specialista na trestní právo nebo že množství zákonů je „liják, který nás posléze všechny utopí“.

Že skupoval majetek lidí, kteří měli zkraje jen bagatelní dluhy, obhajuje soudce tím, že šlo o lidi, kteří měli ještě další dluhy. „Pokud to není člověk na okraji společnosti, zaplatí. I kdyby si měl půjčit,“ vysvětluje soudce logiku svého pohledu na věc.

V posledních deseti letech už se soudce Koudela dražeb osobně neúčastní. Jeho manželce však paragrafy něco takového nezakazují. Ze získaných listin je zjevné, že většina nemovitostí, které po dlužnících vydražila, měla stejný příběh jako ty, které koupil přímo soudce – byly dále se ziskem přeprodány.

Svědectví někdejších majitelů nemovitostí získaných paní Koudelovou pak ukazují, že angažmá manžela-soudce je i v těchto případech velmi silné. A podobně je to u domů, které si Koudelovi po aukci nechali a pronajímají je.

Například manželé, kteří si od Anežky Koudelové koupili loni rodinný dům na Kroměřížsku, potvrdili, že o prodeji domu komunikovali s Radomírem Koudelou. „Já jsem měl telefon jen na něho. Jako mezi chlapy jsme se bavili,“ řekl redakci muž s tím, že na osobní jednání pak dorazila i Anežka Koudelová – avšak opět s manželem.

Podobný příběh líčí i žena z Uhřičic, jejíž dům Anežka Koudelová v roce 2014 vydražila za 500 tisíc a o rok později ho prodala za částku o 300 tisíc vyšší. Po dražbě si ovšem pro klíče od nemovitosti přijel manžel-soudce.

Ten podle svědků vyřizuje i záležitosti v případech, kdy vydražené nemovitosti Koudelovi dále pronajímají. Například lidé z Halenkova popisují, že soudce umí být v jednáních kolem „manželčiných“ domů velmi důrazný. „Přijel na kole i s manželkou, ta ale vůbec nemluvila. Řekl: Jsem soudce Koudela a já jsem majitel,“ popsala jednu takovou situaci majitelka domu, který s nemovitostí Koudelových sousedí, s tím, že došlo i na soudcovy výhrůžky.

Ty Radomír Koudela odmítá. „Nikdy bych nikomu nevyhrožoval,“ říká.

Podobně soudce Koudela popírá, že by v dražbách jeho žena vystupovala jen naoko, aby on jako soudce obešel zákon. Trvá na tom, že jde o podnikání jeho ženy a on jen pomáhá.

„Nikdy jsem nevystupoval jako vlastník nemovitostí manželky, vždy jsem uváděl, že jednám na základě plné moci, která může být předložena,“ uvedl. O tom, že by takový doklad nabízel, však nikdo z oslovených svědků nemluvil.

Anežka Koudelová se pak s reportéry bavit odmítla úplně. Když ji navštívili ve škole, kde pracuje, zabouchla před nimi dveře. „Zavolám pana ředitele, aby vás vypakoval,“ řekla ještě předtím.

A ačkoli přišli do její kanceláře v doprovodu asistentky školy, přijela následně na místo policie řešit údajný neoprávněný vstup reportérů do školy – na místě to však policisté vyloučili.

Nakonec dostala redakce stanovisko Anežky Koudelové e-mailem, odesílatelem byl její manžel. „Ne vždy se jedná o lidi vybraných způsobů, můj manžel dokáže osobním útokům lépe čelit. Ve svém profesním životě je verbálním útokům a vyhrožování vystaven neustále,“ vysvětluje se v zaslaném vyjádření, proč s „klienty“ jedná právě manžel-soudce. Dalším důvodem je prý to, že ona sama neřídí auto.

Sdílnější je o nákupu nemovitostí v exekučních dražbách soudcův bratr Vladimír. Podle svých slov velkou část života podnikal v pohostinství. Rovněž tvrdí, že v dražbách nakupuje za svoje peníze.

Seznam Zprávy vypátraly, že Vladimír od roku 2006 zvítězil celkem v 11 nedobrovolných dražbách. I v části těchto případů lidé přišli o domy kvůli předchozímu dluhu ve výši několika desítek tisíc.

„Kdybych to nebyl já, koupil by to někdo jiný,“ řekl Seznam Zprávám Vladimír Koudela. „Těm lidem já nepomůžu. Myslím, že já mám ještě lidské cítění. Znám jiné případy, kdy noví vlastníci přišli a vyhodili lidi z hodiny na hodinu. Nezajímalo je, jestli mají kde bydlet,“ dodává s tím, že zatímco on se byznysem s nemovitostmi živil, jeho bratr to měl jako koníček.

Společně s bratrem se nicméně v minulosti účastnil několika dražeb dobrovolných, kdy dlužníci dali svůj majetek do dražby sami. Redaktoři z dokladů vyčetli, že peníze za nemovitosti hradil většinou právě Vladimír Koudela. „Určitě jsme se nějak složili, ale jestli měl zrovna ten peníze, nebo ten…,“ řekl redakci soudcův bratr s tím, že si na společné dražby už moc nepamatuje.

Na dotaz, koho v rodině napadlo začít v dražbách nemovitostí, Vladimír Koudela odpověděl: „Kdybyste měla sourozence, vy s ním nebudete nic podnikat? Budete dělat třeba buchty se sestrou. Je to zvláštní?“

„Na to, aby člověk dostal nápad investovat do nemovitostí, nepotřebuje vystudovat Harvard ani radu od Viktora Koženého,“ doplnila pak Anežka Koudelová.

Sám soudce Koudela je přesvědčený, že nic špatného nedělá. „V případě nákupu nemovitostí, kde bydleli původní vlastníci, jim byl vždy nabídnut pro ně výhodný nájem. Jsem, stejně jako manželka, zastáncem využití příjmů i k sociálním účelům,“ uvádí soudce krajského soudu. „Vlastnictví majetku patří k základním lidským právům a věřím, že já i manželka majetek využíváme v souladu s etikou i sociálními hledisky,“ řekl Radomír Koudela.

Jeho nadřízený – předseda Krajského soudu v Brně – Seznam Zprávám prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že s Koudelou včera o jeho činnosti v oblasti realit hovořil. Ten mu řekl, že mu pošle komunikaci s redaktory a „další podklady“.