Článek
Svou závěrečnou řeč si Ivan Elischer sepsal na 120 stran. Před soudem ji odříkával dva dny - rozebíral sebemenší detail, kdy podle něj pochybila policie, státní zastupitelství nebo soud.
Dalo se to čekat: jako soudce vrchního soudu s dvacetiletou praxí Ivan Elischer od začátku popíral vinu. Přesto v roce 2021 dostal devět let za korupci - za to, že ohýbal své rozsudky za statisícové úplatky.
Po dvou a půl letech příběh soudce Elischera, už tak tak trochu zapomenutý, znovu ožívá. V pondělí míří čtyřiašedesátiletý soudce opět před soud. Devítiletý trest vynesený u první instance mu totiž zrušil odvolací soud. Fakticky rozcupoval původní rozsudek – zpochybnil důkazy i způsob, jakým proces probíhal.
Takže je pravděpodobné, že další opakovaný rozsudek vyslechne Elischer až za několik měsíců. Nebo déle. Zatčený a obviněný byl přitom už v roce 2017.
Obžalovaný soudce přitom tvrdí, že sám by už chtěl mít proces uzavřený. Samozřejmě s výsledkem, že nic nespáchal.
„Za mě je to neprofesionalita justice. Je to, jako kdyby pacientovi po dvou letech řekli: Pane, ta operace se nepovedla, musíte ji znovu podstoupit. Já jsem ve stejné situaci. Po dvou letech mě začínají soudit skoro odznovu,“ líčí svoji situaci Elischer v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Zmírnit, když zaplatí?
Ivan Elischer, soudce specializující se na drogové delikty, je obžalovaný z toho, že bral úplatky od vietnamského prostředníka Hung Nguyen Quoce - za to, že zmírní některým obžalovaným Vietnamcům tresty.
Dva roky detektivové Elischera tajně odposlouchávali, v kanceláři přímo na vrchním soudu měl nainstalované dvě kamery a jeden mikrofon. Zachytili, jak za soudcem chodí právě spojka Hung, už dříve odsouzený za jiný zločin, a společně probírají konkrétní případy, jež měl Elischer na stole.
„Já je budu muset z vazby pustit. Co vy na to, když je pustím? Neutečou mi?“ ptal se soudce na jedné z nahrávek, kterou od soudu citoval server iDnes.cz. „Ne, určitě neutečou,“ ujistil ho Hung.
Rozhovor o vrchním soudu:
Nebo: „Tu holku můžete snížit na kolik?“ zajímalo Hunga v jiném případu. „Tu bych mohl pustit z vazby na základě toho, že on to bere na sebe. Pak bych jí to snížil. I pod sazbu by to šlo snížit, třeba na šest let,“ uvažoval nahlas Elischer. „Takže zkuste, jenom se zeptejte,“ dodal.
Ale co považují státní zástupci za nejhorší: Ivan Elischer podle nich nejenže vzal celkem přes milion za shovívavější rozsudky, ale jedné obžalované naopak trest zpřísnil – protože nezaplatila. „Kdyby chtěla, tak by to šlo samozřejmě jinak udělat, ale pokud nechce, tak to samozřejmě neuděláme… To dobře nedopadne,“ prohlásil Elischer na policejních nahrávkách.
Den poté u jeho domu zazvonili policisté s příkazem k zatčení.
Nevěří bankám
Při prohlídce Elischerovy kanceláře detektivové objevili několik obálek, bylo v nich 230 tisíc korun. Že ve své kanceláři počítal další statisíce, pak zachytily i kamery – jednu měl dokonce umístěnou přímo nad pracovním stolem.
Přesto - právě to, že se nechával uplácet, Ivan Elischer od začátku vehementně napadá. „Tohle je vlastně nejdůležitější bod: Žádné peníze u mě policie nenašla – protože jsem žádné nedostal,“ tvrdí dnes soudce.
Před soudem vysvětloval, že nevěří bankám, a proto si peníze schraňoval v hotovosti.
Vysvětlující odpověď má i na otázku, jak si jako soudce vrchního soudu mohl k sobě pustit spojku Hunga a řešit s ním konkrétní kauzy. Ivan Elischer říká, že má zkrátka takovou povahu: snaží se prý každému pomoci.
„Ano, neměl jsem s ním některé věci řešit. A vlastně se s ním ani potkávat. Ale já jsem vlídný člověk – když mě někdo požádá o radu, neodmítnu,“ vysvětluje soudce, který je postaven mimo službu a bere polovinu platu.
Připomíná to jiný případ obžalovaného soudce Vrchní soudu v Praze. Zdeňka Sováka zatkli v roce 2021, podle policistů chtěl až 150 milionů za to, že zařídí příznivý trest pro obžalovanou stavební společnost Metrostav. Na Sováka se zase nalepil mnohonásobný podvodník, jenž se podle obžaloby snažil pro sebe a Sováka úplatek dojednat.
Soud našel chyby
Proti devítiletému trestu vězení z roku 2021 podal Ivan Elischer odvolání a v něm vyjmenoval 112 námitek, proč je rozsudek Městského soudu v Praze a celý proces nespravedlivý. Část jich odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci (pražský vrchní soud byl z případu vyloučený, protože Elischera nemohli soudit bývalí kolegové) zamítl, ale s velkou částí souhlasil.
Mimo jiné proto, že prvoinstanční soud udělal naprosto zásadní chyby při vedení procesu - například nepoučil svědky, že můžou odmítnout vypovídat, takže jejich svědectví není použitelné. A také kvůli zmatenosti, justiční řečí řečeno „nepřezkoumatelnosti“ rozsudku.
Protože podle odvolacího soudu soudkyně první instance nevyargumentovala, na základě jakých konkrétních důkazů rozhodla o trestu. Nebo proč odmítla námitky obhajoby.
„V odůvodnění napadeného rozsudku není popsáno, jakými důkazy byl skutek prokázán,“ napsal odvolací Vrchní soud v Olomouci do usnesení, které Seznam Zprávy získaly. Olomoucký soud v něm vypichuje, že se v původním rozsudku zjednodušeně tvrdí Elischerova vina, ovšem bez odkazů na jasné důkazy – odposlechy, svědectví, dokumenty…
Jiné příklady: městský soud podle odvolacího senátu neobjasnil, jestli obžalovaný Elischer skutečně dostal úplatek a zda ho dostal tak, jak je napsané v obžalobě. A ani nevysvětlil, jak mohl soudce dostat trest za to, že ovlivnil ostatní členy svého senátu, aby odkývali jeho (podle obžaloby uplacený) rozsudek. Zároveň totiž podle odvolacího soudu nejsou v rozsudku o ovlivňování zbytku senátu důkazy.
