Článek
Odvolací soud zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia.
Martina Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci – novinářům řekla, že by to bylo „házení perel sviním“. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.
„Máme za to, že nalézací soud se nevyrovnal se všemi aspekty případu,“ zdůvodnila dnešní usnesení předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Připomněla, že podle evropské judikatury lze na učitele pohlížet přísnější optikou, co se týče svobody projevu a jejího omezení. „Učitel by měl mít vyšší míru odpovědnosti za to, co veřejně říká a zejména co říká před žáky,“ zmínila.
Případ objevily Seznam Zprávy.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Nahrávka ze třídy: „Jako nic se tam neděje,“ říká o Kyjevě učitelka.Video: Kristina Ciroková, Jan Pospíšil
Učitelka Bednářová vinu odmítá. Hájí se mimo jiné tím, že její výroky zazněly při hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.
Obvodní soud pro Prahu 6 ženu letos v červnu osvobodil s tím, že nespáchala trestný čin. Konstatoval tehdy, že Bednářovou nelze soudit za názor, který projevila. Zmínil ústavně zaručenou svobodu slova, která převážila nad tím, že obžalovaná zvolila k ovlivňování svých žáků nevhodné metody.
Státní zastupitelství pro češtinářku původně žádalo podmíněný trest a pětiletý zákaz práce s dětmi, nyní se domáhá vyslovení viny s tím, že od potrestání by bylo možné upustit. Společenskou škodlivost trestného činu spatřuje právě v tom, že se ho dopustila učitelka vůči žákům.
