Soud sepsal 11 podezření v kauze Čapí hnízdo. Na odsouzení Babiše to nestačí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I když měli vyšetřovatelé důvodné podezření, že se bývalý premiér a poslanec ANO Andrej Babiš a bývalá manažerka Agrofertu Jana Nagyová dopustili trestného činu, na odsouzení to nestačí.

Soudce Jan Šott v kauze Čapí hnízdo to zmiňuje, když v písemném zpracování rozsudku vysvětluje, proč oba v polovině února podruhé zprostil obžaloby. Případ musel znovu řešit poté, co původní verdikt z loňského ledna zrušil odvolací pražský vrchní soud.

Nový písemný rozsudek má 159 stran a Seznam Zprávy ho mají k dispozici. Soudce Šott v něm zmiňuje i jedenáct konkrétních podezření, kterými se v tomto případě opakovaně policie, žalobce i soud zabývaly.

Jan Šott je sepsal na jednu celou stránku v závěru svého rozsudku. Bod po bodu rekapituluje jednotlivá podezření, na kterých postavil žalobce Jaroslav Šaroch obžalobu. V ní tvrdí, že Andrej Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 účelové vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce, aby farma zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.

Jenže podle soudce Šotta se v těchto jedenácti podezřeních nepodařilo vinu obžalovaných prokázat. „Jedná se ve všech případech o důkazy toliko nepřímé, naznačující sice možný závěr o vině obžalovaných či některého z nich, ale ani ve svém souhrnu ve skutečnosti tuto vinu neprokazující,“ uvedl Šott.

Oproti původnímu rozsudku soudce změnil názor na roli Babišova syna v kauze. Andrej Babiš mladší měl vlastnit nejdříve pět - a později čtyři - akcie společnosti Farma Čapí hnízdo. Jenže u soudu řekl, že to nebyla pravda.

„Žádný z relevantních dokumentů nepodepsal, neměl žádný zájem o podnikání v rámci daného projektu, o svém údajném zapojení do něho a souvisejících dokumentech nic nevěděl,“ zopakoval Šott slova Babiše mladšího.

V prvním zprošťujícím rozsudku soudce uvedl, že Babišův syn v této souvislosti sehrál roli takzvaného bílého koně. Nyní však po výtce odvolacího soudu názor změnil.

„Obžalovaný (Andrej Babiš) žádného bílého koně k ničemu nepotřeboval a nic mu nebránilo akcie přepsat pouze na svou dceru a družku, které se o projekt nepochybně reálně zajímaly a měly k němu vztah,“ uvedl Šott.

Pražský vrchní soud navíc soudci vytkl, že se nezabýval některými důkazy. Upozornil ho třeba na to, že Babiš zaplatil za svoji rodinu nákup akcií firmy Farma Čapí hnízdo až poté, co dotaci ve výši necelých padesáti milionů korun z Evropské unie získala.

„Dovozovat, že obžalovaný vyčkával s platbou na rozhodnutí o poskytnutí dotace, jak by platbu neučinil, a od smlouvy o prodeji akcií by mohlo být odstoupeno, by soud považoval za zcela spekulativní,“ uvedl k tomu Šott.

Dále soudce odvolací soud kritizoval za to, že do hodnocení důkazy nepromítl závěry bruselského úřadu pro vyšetřování podvodů OLAF. Ten kauzu Čapí hnízdo uzavřel v prosinci 2017 s hodnocením, že přidělením padesátimilionové dotace pro Farmu Čapí hnízdo byla porušena evropská legislativa. Navíc podle OLAF došlo k podvodu a zpronevěře fondů Evropské unie.

„OLAF posuzoval věc z hlediska právního, nikoli trestního práva,“ uvedl však soudce Šott.

Kauza Čapí hnízdo však vyhotovením písemného verdiktu nekončí. Předminulý týden podal žalobce Jaroslav Šaroch odvolání. Případ tak bude znovu řešit pražský vrchní soud.

„Státní zástupce se po prostudování rozsudku neztotožnil se závěry soudu a též s přihlédnutím ke skutečnosti, že je ve věci vázán právním názorem nejvyššího státního zástupce, přistoupil k podání odvolání,“ zdůvodnil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.