Článek
„Soud mě osvobodí,“ říkal přesvědčivě Jan Petržílek před dvěma lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby (BIS) byl v té době šestým rokem stíhán ve známé kauze úniku tajných odposlechů, které kontrarozvědka pořídila. Šlo o nahrávky hovorů mezi někdejším pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS) a jeho důvěrníkem a podnikatelem Romanem Janouškem. Do telefonu se oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“ – a řešili veřejné zakázky i developerské projekty.
V úterý došlo na Petržílkova dva roky stará slova. Pražský městský soud rozhodl, že je bývalý zpravodajec nevinný.
Obžaloba tvrdila, že jako důstojník BIS předal cédéčko s odposlechy pořízenými v utajovaném režimu Vítu Bártovi, tehdy majiteli bezpečnostní agentury ABL. To se podle obžaloby stalo v roce 2009, o rok později se Bárta stal jako lídr strany Věci veřejné členem vlády.
Petržílkovi i Bártovi za to hrozilo až osm let vězení.
Podle soudu ale chyběly důkazy. Celá obžaloba totiž byla vystavěna na tvrzení jednoho utajovaného svědka, který vypověděl, že byl u předání cédéčka. Což podle Petržílkova advokáta celé nedávalo smysl.
„Přišel by na schůzku, kde jsou lidé, které nezná, a řekne: ,Já jsem Jan Petržílek, podívejte se, tady vám nesu cédéčka s odposlechy.‘ Člověk nemusí být detektiv s třicetiletou praxí, aby mu došlo, že to asi není úplně běžný způsob páchání trestné činnosti,“ divil se v předloňském rozhovor Petržílkův obhájce Václav Němec.
Rozsudek zatím není pravomocný, státní zástupci se v podobných kauzách téměř vždy odvolávají v vrchnímu soudu.
Soud s Bártou a Petržílkem se odehrával také v utajovaném režimu, takže novináři nesměli slyšet celé znění obžaloby ani být u části výslechů, kde se probíraly citlivé informace. Tedy ani ten Bártův, bývalý politik nechtěl před novináři o své výpovědi mluvit.
Jednání se také musela odehrávat ve speciálně zabezpečené soudní síní. Telefony byly zakázané.