Článek
Po šesti letech se rýsuje možnost, že stát získá zpět miliardové pozemky, o něž přišel v největší restituční kauze české historie.
Nejvyšší soud podle nového zjištění Seznam Zpráv totiž zrušil rozsudek nad Evou Benešovou, bývalou ředitelkou Pozemkového úřadu, která spornou restituci pozemků za 1,4 miliardy podepsala a dostala za to loni podmínku. Trest byl mírný proto, že podle rozsudku šlo pouze o administrativní chybu.
Nejvyšší soud teď však nařídil, že Eva Benešová musí být souzena znovu. A výslovně prohlásil, že podle jeho názoru jednoznačně spáchala úmyslné zneužití pravomoci. A protože názor Nejvyššího soudu je závazný, měla by někdejší ředitelka Pozemkového úřadu v novém líčení dostat trest za úmyslný trestný čin.
A navíc: u úmyslných zločinů propadá takzvaný výnos z trestné činnosti státu. A protože v tomto případě jsou výnosem pozemky v Praze a okolí ve zmíněné hodnotě 1,4 miliardy, znamená to, že by se do vlastnictví státu vrátily.
Což je stav, o který policie i státní zastupitelství usilují od roku 2014, kdy se začala tato kauza vyšetřovat.
Případ se točí kolem restituce Bečvářova velkostatku, majetku největšího prvorepublikového podnikatele v zemědělství v Praze.
V roce 2012 Pozemkový úřad rozhodl, že dědicové velkostatku mají nárok na náhradní pozemky od státu – to proto, že na původních polích vyrostla za komunismu sídliště.
Úředníci však restituci nafoukli tím, že jednu z dědiček uznali za velkostatkářovu neteř, i když tato žena Bečvářovou příbuznou vůbec nebyla. A tudíž podle zákona neměla pozemky restituovat.
Mimo jiné i tyto pozemky se dostaly neoprávněně k restituentům. Sumy ukazují, jakou mohou mít tržní hodnotu.
Restituenti však díky chybnému rozhodnutí úředníků získali asi o třetinu víc parcel, než na které měli nárok. Často šlo o velmi lukrativní restituci, například o pozemky naproti pražské Thomayerově nemocnici, kde se v sousedství nyní chystá stavba stanice metra linky D.
Za to, že chybnou restituci umožnili, skončili před soudem ředitelka Benešová, právník úřadu Jan Horák a bývalý šéf úřadu Petr Chmelík. Jan Horák byl u soudů osvobozen, Petr Chmelík a Eva Benešová dostali podmínky.
„Měla jsem tolik práce. Jako první jsem přicházela, jako poslední odcházela,“ vysvětlovala loni u soudu Benešová chybný postup. A dodávala, že na případu neviděla nic podezřelého. „Byla jsem přesvědčena, že ta restituční kauza je naprosto v pořádku,“ tvrdila. Bránila se, že jen podepsala restituční rozhodnutí, které jí připravili podřízení.
Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu však důkazy ve spisu ukazují, že Eva Benešová se o kauzu zajímala, jednala se zástupci restituentů – zkrátka měla o ní dobré informace. Musela tak vědět, co nastane, když rozhodnutí úřadu bude nesprávné.
„Obviněná si byla dobře vědoma postupu, který v návaznosti na její rozhodnutí následoval, věděla o tom, že za (zastavěné) pozemky bude restituentům poskytována náhrada. Kdyby nedošlo k vydání předmětných rozhodnutí, nedošlo by ke vzniku škody na majetku České republiky,“ napsal do usnesení senát Nejvyššího soudu vedený předsedou Jiřím Pácalem.
Právě v tom vidí soudci Nejvyššího soudu úmyslný trestný čin: když úředník ví, jak vážný následek hrozí, a přesto rozhodne nedbale (v tomto případě tím, že podle rodných listů neprověřil, že restituentka není velkostatkářovou neteří), nejde podle soudců o chybu, ale o úmysl.
Restituenti získané pozemky převedli do akciové společnosti s anonymními vlastníky. Teprve až policie později vypátrala, že firmu a tedy i parcely vlastnili podnikatelé Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a lidé kolem stavební společnosti Syner z Liberce.
Detektivové se tak pustili po této stopě. Snažili se dokázat, že rozhodnutí úředníků nebylo chybou, ale předem dohodnutým plánem, jak Janouškovi a spol. přihrát cenné majetky. Nakonec ovšem obvinili pouze Benešovou, Horáka a Chmelíka.
Pozemky se sice kvůli restituci dostaly z majetku státu k Janouškovi a dalším podnikatelům. Fakticky s nimi však nemůžou nic dělat, kriminalisté nechali parcely už na začátku vyšetřování v roce 2014 na katastru zablokovat.
