Článek
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka se po odchodu z politiky stáhl do ústraní. Ozve se zpravidla jen v případě, kdy se řeší bezpečnostně-politické záležitosti země. Jako nyní, když se v Evropě řeší dodávky ruského plynu a energetická budoucnost České republiky.
Někdejší předseda ČSSD kritizuje minulou vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že nezajistila dostatečnou politickou podporu výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by nyní snížil závislost Česka na ruském plynu. Zemi by plynovod pomohl s dodávkami zkapalněného plynu ze severu Polska.
„Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala. Tím měla Evropská komise snazší plynovodní projekty vyškrtnout ze seznamu preferovaných staveb,“ řekl Sobotka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Důležitost severojižního plynového propojení zdůrazňují i experti. „Už zhruba před 20 lety jsem upozorňoval na to, že je potřeba mít z bezpečnostních důvodů plynovod nejen ze západu na východ, ale i ze severní Moravy na jižní Moravu. Potřebujeme to nejen my, ale i Poláci,“ řekl Seznam Zprávám šéf poradenské firmy ENAS Vladimír Štěpán.
Zeman, nebo chaos?
Sobotkova vláda spolupráci s Polskem vyjednala podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. Cílem bylo zvýšit šanci na zisk plynu, který nebude pocházet z ruských nalezišť. Podle Sobotky byla – ještě před první ukrajinskou krizí v roce 2014 a obsazení Krymu Ruskem – zařazena do takzvaného projektu společného zájmu EU dvě nová plynová propojení. Jedno do Polska s názvem Stork II, druhé do Rakouska označované jako plynovod BACI.
Poté, co krachla šance na zisk evropské dotace ve výši 75 procent celkové ceny, vlastník a provozovatel tuzemské distribuční sítě Net4Gas upustil od svých plánů.
„Já osobně jsem se ve funkci premiéra snažil o zlepšení plynového spojení s Polskem, protože náš severní soused začal stavět terminál ve Svinoústí. Sem tankery dovážejí zkapalněný plyn a odsud se distribuuje po Evropě. Cílem bylo diferenciovat cesty a zvýšit energetickou bezpečnost České republiky,“ popisuje expremiér důvody, proč se v projektu Stork II angažoval.
Sobotka je přesvědčený, že krach projektu za Babišovy vlády nebyl náhodný. „Myslím si, že to souviselo s tím, jaký vliv na zahraniční politiku měl prezident Miloš Zeman, kterému Andrej Babiš vycházel vstříc v rámci některých zahraničně-politických priorit. Nelze vyloučit ani variantu, že priorita realizace plynovodu Stork II se ztratila v chaosu, ve kterém Babišova vláda dlouhodobě rozhodovala. Takže, vidím to tak, že buď v tom byla Babišova vstřícnost vůči Zemanovi, nebo celkově chaotický přístup Babišovy vlády,“ uvedl bývalý předseda vlády.
Zajímal se prezident Miloš Zeman o česko-polský plynovod? Měl k němu výhrady? Takové dotazy obdržel prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, na otázky však nereagoval.
Když chybí priorita
Se Sobotkovou kritikou Babišovy vlády souzní někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, který se dle svých slov snažil o důležitosti plynovodu přesvědčit jak expremiéra Babiše, tak ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO).
„Rozumím výhradám pana Sobotky. Byla ohromná chyba, že Česká republika se v projektech Stork II a BACI více neangažovala. Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl Seznam Zprávám Míl, který ve funkci vládního zmocněnce pro jádro působil v letech 2019 až 2021.
Šéf hnutí ANO Babiš odmítl, že by jeho vláda projekt zpackala. V odpovědi na dotazy redakce přeposlal reakci exministra Havlíčka, který skrečování výstavby plynovodu Stork II přisoudil Polsku.
„My jsme byli připraveni na plynovod navázat, ale pokud není zájem ze strany Polska, není se logicky kam připojit. My jsme projekt podporovali. Důvodem váhání Polska byla rizikovost. LNG byl výrazně dražší, a tudíž se investoři do infrastruktury zkapalněného plynu nehrnuli. I proto dnes není dostatek terminálů ani v Polsku, ani v Německu,“ uvedl Havlíček, dnes místopředseda Poslanecké sněmovny.
V době Havlíčkova působení na Ministerstvu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl zastával funkci vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. O tom, že by Babišova vláda a Havlíčkův úřad o projekt Stork II nějak usilovaly, Míl pochybuje.
„Fakt je, že toto téma, k naší škodě, ani v odborném aparátu MPO nebylo prioritou. Pokud chceme posílit naši energetickou bezpečnost, musíme postavit plynovod z Polska přes naše území přímo do Rakouska. Jinými slovy severojižní propojení přes naši zem s napojením ať už na plovoucí, či na zemi vybudovaný terminál LNG,“ doporučuje dnes Míl.
Málo se snažili
Bohuslav Sobotka z funkce premiéra odešel na konci roku 2017. Po něm nastoupil do Strakovy akademie kabinet Andreje Babiše, který měl v projektu pokračovat. Podle Sobotky bylo třeba za potrubí Stork II neustále lobbovat a jevit zájem – jak na evropské úrovni, tak ve Varšavě. Poláci se totiž zpočátku stavěli k projektu rezervovaně. Sobotka je přesvědčený, že čeští vyjednavači měli být mnohem aktivnější i v Bruselu.
„Poláci věděli, jaký zájem o výstavbu projektu máme. Bylo důležité udržovat pozornost polské vlády a o projekt pečovat. Jenže to už byla otázka pro vládu Andreje Babiše, která nastoupila po nás. Podle mého měla vláda Andreje Babiše na podzim 2019 trvat v Evropské komisi na tom, že o projekt máme zájem a usilujeme o jeho finanční podporu z evropských zdrojů. Dnes mohly být tyto projekty výrazně dál v jejich realizaci,“ řekl expremiér v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Plány plynovodu Stork II.
Energetický expert Vladimír Štěpán rovněž lituje, že Babišova vláda nevyvinula větší politické úsilí. „Byla domluvená dotace z Bruselu. Pan Sobotka má pravdu v tom, že Stork II byl prioritní strategický projekt do budoucna. Česká vláda v tom měla vyvinout větší aktivitu, měla více šlapat na vlastníky distribuční sítě Net4Gas. Na úrovni vlády se mělo říct, že nejde o komerční projekt, ale projekt významný pro energetickou bezpečnost země,“ řekl Štěpán Seznam Zprávám.
Expremiér Sobotka připomíná, že plynovod Stork II se řešil v době, kdy horkým evropským tématem byla dostavba kontroverzního německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Expremiér projekt kritizoval, v čemž našel oporu právě u polské vlády.
„Po ruské invazi na Krym byl tento plynovod vyloženě proti zájmům Ukrajiny, Rusové si tímto projektem řešili své problémy. Obešli východní Evropu, zejména Ukrajinu, a rozhodli se pro přímý obchod s Německem a zeměmi, které se zapojily do výstavby Nord Stream 2. To jsem pokládal z pohledu energetické nebezpečnosti a pohledu vůči vztahu s Ukrajinou za chybné. Dodnes nerozumím, že Německo a Evropská komise připustily projekt Nord Stream 2,“ dodává Sobotka.
Současná vláda Petra Fialy (ODS) zatím chystá podrobnější plán, jak vyřešit energetickou budoucnost Česka. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na dotaz, zda neoprášit plány na výstavbu Stork II, v březnu pro Seznam Zprávy uvedl: „Tahle otázka je předčasná. V tuhle chvíli se diskutuje, kolik nových LNG terminálů bude potřeba vybudovat a kde.“
