Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kancléř Vratislav Mynář podal těsně před koncem ve funkci na podřízené trestní oznámení, podle něhož se ze skladu na lánském zámku ztratily lahve alkoholu z vlastní výroby.
Seznam Zprávy avšak odhalily, že větší nesrovnalosti souvisejí se skladem prezidentských darů, za který byl odpovědný právě bývalý kancléř.
Poté, co redakce popsala, jak se drahé dary rozdávaly i mezi Zemanovy příznivce, přichází další odhalení.
Tak například lahve tvrdého alkoholu určeného pro prezidenty pořizoval Hrad v Mynářově režii u zlínského autobazaru, který nemá na prodej lihovin koncesi - není tak garantován původ alkoholu a také lahve nebyly opatřeny povinnými kolky.
Šperky ze zlata či diamantů za 1,8 milionu zase dodala do skladu darů žena, která se jinak živí jako mediátorka a na Hradě se pravidelně scházela s Mynářem.
Jako dary pro státníky také Hrad nakoupil za stovky tisíc knihy od vydavatelství spoluvlastněného vydavatelem Parlamentních listů nebo sponzorem proputinovské strany.
Za to, aby prezidentský sklad darů naplnili, přitom Mynář v éře Miloše Zemana utratil více než 23 milionů korun.
Odhalení, jak Hrad rozdával dary:
Slivovice z autoservisu
Prezidentská kancelář pod vedením Vratislava Mynáře objednala za poslední dva roky celkem 412 lahví slivovice s etiketou a podpisem Miloše Zemana. U zlínské firmy Mammut Store za to zaplatila více než 1,1 milionu korun. Hrad od Mammut Store nakoupil i 320 lahví medoviny za dalších 700 tisíc.
Reportéři to zjistili z dokumentů získaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Z registru smluv, v němž má Hrad své nákupy obratem zveřejňovat, to však vyčíst nejde. Jednotlivé objednávky na lahve totiž Hrad rozdělil tak, aby se vždy vešly do padesátitisícového limitu, na který se povinnost uvádět smlouvu v registru nevztahuje.
Až díky nově získaným dokumentům se tak ukázalo, že lahve slivovice Hrad nakupoval u firmy, která jako náplň své činnosti uvádí autoservis a na prodej tvrdého alkoholu nemá potřebná povolení.
Dary bez soutěže
- Hrad při nákupech do skladu darů obšírně využíval výjimku ze zákona a napřímo oslovoval jen jednoho dodavatele. Nikdo jiný tak neměl šanci přijít s levnější nabídkou.
- Takovou možnost sice paragrafy připouštějí, ale jen při nákupu darů pro ústavní činitele jiných států, kteří navštíví Českou republiku, nebo naopak pro případy, kdy čeští ústavní činitelé konají návštěvy v zahraničí.
Firmu Mammut Store, jak se přesvědčili reportéři osobně, na adrese uvedené v obchodním rejstříku nikdo nezná. Z poslední zveřejněné účetní závěrky z roku 2021 vyplývá, že neměla žádného zaměstnance.
S oficiálním majitelem dodavatele slivovice pro Hrad se reportérům podařilo spojit, až když odpověděli na jeden z jeho inzerátů v internetovém bazaru ojetých vozů. A když Michal Mišurec přijel na smluvené místo schůzky, byl dotazem na dodávky slivovice na Hrad zaskočen.
Jeho firma není registrovaná u celní správy a jedním pohledem do obchodního rejstříku je možné ověřit, že postrádá i nezbytnou koncesi na distribuci alkoholu. Jako povinnou ji přitom zavedli zákonodárci v reakci na metanolovou aféru, při níž před 10 lety zemřelo na 50 lidí.
Prázdná lahev. Za tři tisíce jedna
„Počkejte… vteřinku,“ začal hovor s reportérkou Michal Mišurec. Při konfrontaci pak přišel s tím, že Hradu dodával jen „obalové materiály“, nikoliv jejich obsah.
Příjemky Správy Pražského hradu, které mají reportéři k dispozici, však deklarují něco jiného - že Hrad od Mišurcovy firmy převzal „lahve slivovice s etiketou a podpisem Miloše Zemana“. Nikoliv jen prázdné nádoby.
„To je moje chyba, to jsem špatně fakturoval já,“ reagoval na tento fakt majitel Mammut Store.
Nedokázal však vysvětlit, kde by tedy prezidentská kancelář vzala alkohol, který do lahví od jeho firmy následně nalila. Ani přehled nákupů do prezidentského skladu darů, který si reportéři vyžádali, nehovoří o tom, že by Hrad separátně jakýkoliv alkohol pořizoval.
A někdejší šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek na přímý dotaz popřel, že by mohlo jít o „domácí“ slivovici ze švestek pěstovaných kolem lánského zámku. Tedy o tu, kvůli jejímuž údajnému zmizení Mynář podával trestní oznámení.
Co řekl Ivo Velíšek:
Vyráběl si Hrad nějaký alkohol?
Přebytky ovoce - jablek, švestek a meruněk - jsme nechávali zpracovávat ve dvou oficiálních pálenicích. Od nich jsme pak dostávali už produkty v lahvích jako finální produkt. Uchovávali jsme je ve skladu zahradníků, to se evidovalo a vydávalo na akcích k propagačním účelům.
Měly tyto lahve kolky?
Měly kolky a jasné označení. Všechny lahve byly označené jako produkt z Pražského hradu i se jménem pálenice, která je vyrobila.
Poskytovali jste nějakou slivovici do skladu darů?
V případě slivovice, která byla ve skladu darů, se o náš produkt určitě nejednalo. Nikdy jsme ji tam nedodali.
Co tedy bylo v lahvi s podpisem Miloše Zemana?
Nevím. Předpokládám, že slivovice od dodavatelů, kteří dodávali do skladu darů.
Reportéři získali fotografii zboží od Mammut Store. Jde o jednoduchou skleněnou lahev s papírovou visačkou připevněnou provázkem. Z dokumentů plyne, že jedna lahev pro Hrad - podle Michala Mišurce prázdná - přišla daňové poplatníky i na téměř tři tisíce korun.
„Takovou marži bych chtěl mít také,“ usmíval se po konfrontaci s hradním účtem známý lihovarník Martin Žufánek. Cenu nad dva tisíce by podle něj mohlo ospravedlnit jen to, kdyby šlo například o patnáctiletou archivní slivovici. To ovšem vylučuje etiketa lahví, které reportéři viděli. Nese letopočet 2019.
A ještě více se Žufánek podivil tomu, že by tolik stála jen lahev. „To by musela být ručně foukaná někde v Moseru,“ dodal podnikatel.
Michal Mišurec však dává na těžko uvěřitelnou cenu za jednu lahev vysvětlení.
„Strávili jsme s tím spoustu práce. I ta doprava… Jsme rádi, že tu cenu akceptovali. Co vám na to mám říct. Nedělám cenotvorbu. Žena mi řekla - tohleto si cením na dva a půl tisíce korun,“ svádí Michal Mišurec pozornost ke své manželce, která je absolventkou luhačovické umělecké školy. Reportéři dohledali, že ve Zlíně provozovala masáže, pedikúru a manikúru.
Michal Mišurec ještě říká, že s manželkou jsou „obyčejní lidé, kteří se snaží prosadit“ a blíže neurčení lidé z Hradu si prý jeho lahve vyhlédli ve zlínské kavárně.
40 lahví pro emíra
Koho z hradního personálu mohly lahve paní Mišurcové zaujmout, není objasněno.
Bývalý šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář ani někdejší šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, kteří byli za prezidentské dary zodpovědní, nákupy tvrdého alkoholu ve zlínském autoservisu nevysvětlili, i když je o to redakce opakovaně požádala.
„S panem Krulišem jsem se viděl jednou, ve Zlíně na náměstí u krejčího,“ uvedl Mišurec. Vratislava Mynáře prý neviděl nikdy.
Slivovici ze zlínského autoservisu rozdával podle získané evidence Miloš Zeman vysoce postaveným zahraničním činitelům. Loni například dostala deset lahví delegace polského prezidenta Andrzeje Dudy, osm maďarská prezidentka Katalin Novák, dvacet pak izraelský prezident Jicchak Herzog.
A podle výdejky byla 20 lahvemi prezidentské slivovice a 20 lahvemi medoviny obdarována i delegace katarského emíra Tamima bin Hamad Sáního. Katar je přitom muslimská země a alkohol je tam přísně zakázaný.
NKÚ zásadnější pochybení ve skladu darů nenašel
- Kvůli korupčním podezřením hospodaření Hradu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. A to včetně zacházení se skladem darů. Výraznější pochybení ovšem nezjistil, jak plyne z části výsledné zprávy, kterou reportéři získali.
- Šéf NKÚ Miloslav Kala sám v době auditu obdržel z prezidentského skladu od Mynáře stříbrné manžetové knoflíčky, i když mu kodex přijímání darů zakazuje.
Alkohol z květinářství
Reportéři také z dokladů zjistili, že ještě před tím, než zásobování Hradu alkoholem převzal zlínský Michal Mišurec, dodala dvanáct lahví také Renáta Hlavatá, která provozuje v Hradci Králové květinářství.
Ani ona nemá na prodej alkoholu licenci a za jednu lahev si účtovala dva a půl tisíce.
Reportéři ji oslovili v jejím podniku v Hradci Králové. I ona byla dotazem zaskočená. „To já už si nepamatuju,“ uvedla Renáta Hlavatá s tím, že vůbec neví, o čem je řeč. „Já teď mám schůzku. Když tak mě navštivte jindy,“ ukončila květinářka hovor s tím, že si nepamatuje, jak se k dodávce darů do prezidentského skladu dostala.
Podle dokumentů však dodala ještě odznaky do klopy se státní vlajkou za více než 25 tisíc korun.
Perly a diamanty od mediátorky
Záhad je ale v seznamu dodavatelů do prezidentského skladu ještě více.
Lucie Lamačová se v profesním životopise na sociální síti LinkedIn prezentuje jako mediátorka a nabízí třeba mimosoudní řešení sporu. „Ve své 20leté manažerské praxi jsem využívala svůj komunikační potenciál při vyjednávání a dohodách jakéhokoliv typu. Jednání vedená s empatií a respektem k druhé straně přinášela vždy užitek všem,“ uvádí na svém webu.
Je však zároveň známou kancléře Vratislava Mynáře. Deník N zdokumentoval její jednání na Hradě v době, kdy byl Miloš Zeman v Lánech.
Co se na schůzkách s Mynářem domlouvalo, nechtěla Lucie Lamačová komentovat. Jisté ale je, že od roku 2015 Hradu dodává zlaté šperky. Celkem jí Hrad do konce Zemanova mandátu podle nákupních dokumentů poslal více než 1,8 milionu korun.
Prodala mu i perlovou šňůru s diamanty za 30 tisíc nebo zlaté manžetové knoflíčky se lvem v podobné hodnotě.
Kde Lucie Lamačová klenoty vzala, neobjasnila. Na telefonáty nereagovala. Nakonec odpověděla stručnou SMS.
„V době započetí spolupráce s Hradem jsem vlastnila obchod a podnikala jsem v oblasti výroby a prodeje šperků. Hrad si mě vybral pravděpodobně proto, že se jim líbila nabídka velmi kvalitních výrobků za přiměřenou cenu,“ napsala Lamačová s tím, že Mynáře poznala až na Hradě a své vyjádření tímto považuje za dostatečné a dále se vyjadřovat nebude.
První šperky ovšem dodala Hradu až čtvrt roku poté, co dle rejstříku firmu nabízející perly opustila. Poslední klenoty prodala do prezidentského skladu ještě loni v prosinci, sedm let po ukončení svého byznysu.
V registru smluv opět většina kontraktů s Lamačovou chybí. Prezidentská kancelář tam zveřejnila jen trojici objednávek na manžetové knoflíčky za 270 tisíc. V dalších případech opět jednotlivé objednávky rozdělila tak, aby zůstaly těsně pod limitem ke zveřejnění.
Od koho Hrad nakupoval další dary
- Správa Pražského hradu si v roce 2015 sama vydala knihu o sídle prezidenta s fotografiemi Herberta Slavíka, jinak také autora oficiální fotografie hlavy státu, která například visela ve školách. Hrad pak do svého skladu darů objednal 500 kusů knihy.
- Kvůli jejímu pořízení v tomto roce hradní rozpočet určený na nákupy darů nabobtnal na více než čtyři miliony. Dvojnásobek obvyklé roční výše.
- Knihu tiskla Slavíkova firma WWA photo, za což jí úřad Miloše Zemana vyplatil ze státního rozpočtu zhruba 930 tisíc korun. Jedna kniha tedy daňové poplatníky přišla zhruba na 1800 korun. Předloni Hrad objednal dotisk publikace u konkurence. Jedna kniha tehdy vyšla na pětistovku.
- „SPH, která zajišťovala výrobu knihy, objednávala tisk, určovala počet kusů a pravděpodobně také jednotkovou cenu. Ale pokud vím, tak kniha není v běžné distribuci, tedy její cenu neznám,“ reagoval Slavík.
- Ve skladu darů po Zemanovi zůstalo jen málo věcí. Patří k nim ale i stovka knih o Lánské oboře, které mají na jedné z předních stran obří fotografii někdejšího ředitele Lesní správy Miloše Baláka, dvakrát odsouzeného za manipulace zakázek Hradu.
- Hrad původně za vydání publikace a další služby zaplatil 1,4 milionu korun čtyřiadvacetiletému živnostníkovi. Reálně ale knihu v roce 2018 vydala jako svou jedinou publikaci firma, která následně sponzorovala proputinovskou stranu Řád národa.
- Od stejné společnosti pak Hrad knihu dokupoval do skladu darů. Za dalších 200 kusů navrch zaplatil 88 tisíc. Dalších 250 kusů za 120 tisíc koupila ještě Lesní správa v čele s Balákem.
- Ve skladu zbylo i 90 knih Futorologie, jejímž autorem je Miloš Zeman. Původně Hrad do skladu darů dle svých listin nakoupil 300 kusů za 90 tisíc. Publikaci vydalo nakladatelství Olympia, které spoluvlastní vydavatel Parlamentních listů.
- Nakladatelství ale tvrdí, že dodalo jen 100 kusů, nikoliv 300. „Na odběr existuje řádná objednávka, smlouva i faktura. Správa Pražského hradu ani žádný jiný subjekt nebyli partnery publikace a kniha vyšla bez vnější finanční podpory,“ uvedl šéfredaktor a manažer výroby nakladatelství Olympia Tomáš Hejna.