Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, Česko kupuje do nouzových zásobníků ropu za 1,1 miliardy korun od kyperské firmy Normeston Trading, kterou ovšem ovládají prominenti režimu Vladimira Putina.
Podle šéfa Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra to nešlo udělat jinak, vlastníci firmy nejsou na sankčním seznamu EU. Podle Ministerstva pro místní rozvoj, které je za veřejné soutěže zodpovědné, nemusel však Švagr vypisovat soutěž podle zákona o veřejných zakázkách, ale mohl využít bezpečnostních výjimek.
A reportéři narazili i na další problém - dle sankčních pravidel EU nesmí mít dodavatel takto velké veřejné zakázky ani subdodavatele z Ruska. Kyperská firma se ale Česku zavázala dodat typ ropy REBCO, který se těží jedině v Rusku. Není tak jasné, kde ji vezme.
Správa státních hmotných rezerv to při tendru nezjistila. „Zadavateli není známo, že by dodavatel hodlal využít jakéhokoli poddodavatele,“ píše organizace ve zprávě o výsledcích tendru, po němž podepsala smlouvu s Normestonem.
Taková klička ale dle expertů Ministerstva pro místní rozvoj neobstojí. „Pokud zadavatel neví, odkud plnění, které má být dodáno, pochází, je oprávněn se na to dodavatele v průběhu zadávacího řízení doptat. Obecně platí, že za subdodavatele se považuje každá osoba, která se na plnění zakázky podílí. Pokud by tedy více jak 10 % dodávek pocházelo od sankcionovaných osob, neměla být smlouva uzavřena,“ řekla mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.
Smlouva, díky níž kyperská schránka získá 52 milionů dolarů od českého státu.
Pokud by se ukázalo, že Normeston skutečně získává ropu v Rusku, stát by podle ministerstva od smlouvy měl odstoupit, aby při jejím plnění k porušování sankcí nedocházelo.
Sankční pravidla sice také připouštějí, že by v případě ropy od ruského (sub)dodavatele Správa státních hmotných rezerv požádala o speciální pardon. Ten uděluje Finanční analytický úřad a musí ji odkývat i EU. To se ale nestalo.
Správa hmotných rezerv totiž trvá na tom, že vše udělala správně. „Firma, která nám má ropu dodat, byla prověřena jak zadavatelem zakázky, tak i dalšími relevantními státními orgány a podle tohoto prověření se na tohoto dodavatele přijaté sankce nevztahují. Vycházíme přitom z faktů, které máme k dispozici, ne ze spekulací. K žádnému porušení zákona nedošlo,“ reagovala mluvčí instituce Aneta Procházková.
Jedním z oficiálních spolumajitelů Normenstonu je kyperský právník Christodoulos Georgiou Vassiliades. Ten na dotazy Seznam Zpráv, kde firma ropu nakoupí, neodpověděl.
V síti ruský obchodník s ropou
Seznam Zprávy přitom ve spolupráci s protikorupční organizací Transparency International zmapovaly i to, že v síti firem, které ovládají Normenston, je kyperská firma Valna Holding. Ta zároveň podle ruského obchodního rejstříku vlastní i některé společnosti v Rusku.
„Normeston je majetkově propojen s Ruským holdingem NTK (nástupce petrochemické firmy SMART OIL). Pokud by ropu dodala například tato firma, půjde o porušení sankčních pravidel,“ okomentoval to Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá sankční analytikou.
Kyperská firma podepsala státu čestné prohlášení, že sankce neporušuje.
Stejně tak pokud by se ukázalo, že přímo za Normeston Trading Limited stojí firma se sídlem v Rusku, nebo ji vlastní z minimálně poloviny Rus, znamenalo by to porušení mezinárodních sankcí. EU totiž už v dubnu zakázala firmám ovládaným Rusy, aby získávaly jakékoliv velké veřejné zakázky.
A to bez ohledu na to, čím argumentuje šéf hmotných rezerv Švagr - tedy že na ruskou ropu dodávanou prostřednictvím ropovodu Družba má Česko na rozdíl od jiných západních zemí výjimku z obecného embarga.
Seznam Zprávy dokázaly identifikovat, že za Normeston Trading Limited reálně jako jeden ze spolumajitelů stojí Valery Subbotin, což je - jak správa rezerv zdůraznila- sice držitel kyperského pasu. Kypr je však v EU kritizovaný za to, že je možné si jeho občanství koupit, což bohatí Rusové využívají i k obcházení sankcí.
Subbotin je ale původním občanstvím Rus - bývalý viceprezident druhé tamní největší energetické firmy Lukoil a pozdější hlava jeho dceřiné firmy, které zajišťuje právě zahraniční obchody.
Společnost je totiž v současné době ovládána sítí dalších devíti společností a fondů z Kypru, Maďarska, Hong Kongu a Britských panenských ostrovů. V průběhu posledních let se přitom struktura opakovaně přeskupovala, a měnili se tak i deklarovaní vlastníci firem z daňových rájů.
Šéf ruské pobočky protikorupční organizace Transparency International Seznam Zprávám řekl, že právě ze Subbotinovy přítomnosti lze společně s dalšími náznaky usuzovat, že Normenston je ve skutečnosti krycí firma právě Lukoilu.
Druhým oficiálním spoluvlastníkem Normenstonu je výše zmíněný kyperský právník Christodoulos Georgiou Vassiliades, který podle britské vlády ruským oligarchům pomáhal vytvářet offshore struktury a trusty umožňující skrývat jejich majetek a vyhýbat se sankcím.
I proto právník Vassiliades skončil na sankčním seznamu Velké Británie, protože poskytuje služby podnikateli Alisherovi Usmanovi označovanému za nejbližšího Putinova oligarchu.
Vicepremiér: Uděláme opatření, neřekneme jaká
Porušení mezinárodních sankcí je v Česku trestný čin se sazbou až 8 let vězení. Zde české bezpečnostní orgány budou výše nastíněná zjištění Seznam Zpráv prověřovat, ale není jasné.
Správa hmotných rezerv podléhá vládě. Vyjádření premiéra se Seznam Zprávám získat nepodařilo. Petr Fiala (ODS) je na dovolené a komentář tak poskytl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ho zastoupil.
Jurečka ubezpečil, že zakázka podle jeho informací proběhla dle zákona. Argumentoval přitom stejně jako šéf správy rezerv Švagr.
„Do budoucna budeme jako vláda hledat řešení, abychom zajistili transparentnější systém kontroly vlastnické struktury firem, které se účastní strategických veřejných zakázek. Za nutnost to požadujeme zvláště vzhledem k přetrvávající hrozbě ze strany Ruské federace,“ dodal Jurečka.
Na doplňující dotaz, jak by takové řešení mělo vypadat a kdy ho vláda chce začít uplatňovat, už neodpověděl.
