Článek
„Dá se říct, že když jsme se o případu dozvěděli, tak ho prozkoumáme očima českého systému a podíváme se, co je možné s tím dělat a jakým způsobem se pokusit posílit ten sankční režim jako takový,“ reagoval na zjištění Seznam Zpráv v rozhovoru Tomáš Pojar, který se od Nového roku stal poradcem pro národní bezpečnost.
Jde o novou funkci, v níž má koordinovat boj s hybridními hrozbami, dezinformacemi a dalšími bezpečnostními problematikami. Mimo jiné má zajišťovat spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek.
Rochalova prověrka může vyústit v zapsání na evropský seznam. „Jestli jsou pádné důvody, tak jeho můžeme navrhnout na sankční seznam Evropské unie,“ řekl doslova.
To je ale až případné finále. Předtím si musí české instituce vyměnit informace se zainteresovanými zeměmi. „V první řadě můžeme informovat relevantní organizace v relevantních zemích tak, aby se o tom člověku dozvěděly. Aby se dostal do hledáčku všech možných institucí, od zpravodajských služeb přes celníky po banky nebo bankovní dohledy,“ dodal Pojar.
Pátrání Seznam Zpráv ukazuje, že protiruské sankce jsou děravé a embargované zboží se stále dostává přes hranice.
Sám Rochal při skrytě nahrávaném rozhovoru tvrdil, že jen jeho organizace pašuje dvě desítky kamionů denně. A navíc využívá i lodní dopravu. „Můj společník pronajal od největšího ruského soukromého přepravce FESCO velké transportní lodě. Naložíme v Novorossijsku a přes noc přeplují do Istanbulu,“ řekl s tím, že zboží putuje i opačným směrem. „Do Ruska jsem dodal například helmy a neprůstřelné vesty z Číny a Izraele,“ uvedl mimo jiné (více čtěte ZDE).
Že uvalené sankce zůstávají částečně jen na papíře, nejspíš tuší i politici. „V rámci EU musíme i nadále pracovat na tom, abychom zaplňovali mezery v sankcích uvalených na ruský režim, musíme pracovat na jejich prosazování, abychom bránili možnostem, jak je obcházet,“ řekl k Rochalovu případu premiér Petr Fiala (ODS). „Zároveň musíme posilovat národní systémy, které budou obcházení sankcí efektivně bránit,“ dodal. Konkrétní návod, jak „zaplnit mezery“, ale nenabídl.
Skokový nárůst vývozu
Podle Jakuba Landovského, velvyslance Česka při NATO, se musí o vymáhání postarat jednotlivé státy evropského společenství. „Sankce na evropské i národní úrovni jsou vždy jen tak efektivní, jak účinné jsou mechanismy k jejich vymáhání. Evropa ukázala velmi slušnou politickou shodu na sankcích a ty hrají zásadní roli v úsilí o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině. Implementace národních a evropských sankcí je v rukou členských států, které musí na informace o možném porušení sankcí reagovat,“ uvedl.
Připomněl také, že v Česku od Nového roku začal platit zákon o národních sankcích. „Ten se hodí pro zahrnutí osob a korporací na evropské i čistě národní sankční seznamy,“ doplnil Landovský.
Obcházení sankcí jako zločin
EU před koncem loňského roku rozhodla o zařazení obcházení sankcí na seznam evropských zločinů. Nyní se ještě musí shodnout na podrobných pravidlech, která stanoví konkrétní provinění a možné tresty.
Podle návrhu Komise, který nyní bude posuzovat Evropský parlament a členské státy, by jednotlivcům obcházejícím sankce hrozil případný trest odnětí svobody v délce nejméně pěti let. Společnosti, jež by se trestného činu dopustily, by mohly dostat pokutu ve výši minimálně pěti procent jejich ročního obratu.
Indicií, že se obchod s Ruskem přesunul do šedé zóny, se přitom objevilo hned několik. Jeden příklad za všechny: český export do Ruska podle prvních statistik loni klesl o 60 procent, ale vývoz do Kazachstánu či Gruzie skokově roste. „Hodnota dodávek do Kazachstánu za leden až říjen dosáhla téměř 12 miliard korun, v meziročním srovnání se jedná o trojnásobný růst. Extrémní je případ autodílů, kde objem dodávek vzrostl 94krát na 1,4 miliardy korun,“ upozornil v minulých dnech Ekonomický deník.
Ministerstva: My ne!
Seznam Zprávy se přitom už pokoušely zjistit, které úřady by se věcí měly zabývat. A jak se zdá, i ministerstva v tom mají zmatek.
„Sankce a zvláštní opatření vůči některým zemím jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, proto se prosím obraťte na něj,“ reagoval Ondřej Krátoška z Ministerstva vnitra, pod něž mimo jiné spadá Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy česká rozvědka.
Jenže ani Ministerstvo průmyslu a obchodu se k problematice nehlásí. Odkazuje na Ministerstvo financí. „V působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu je Licenční správa, která má pravomoci v oblasti sankcí související pouze s vývozem zboží dvojího užití a dalšího s ním spojeného citlivého zboží. Doporučujeme kontaktovat Finanční analytický úřad,“ uvedl David Hluštík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu.
