Článek
Sankce vůči ruskému kapitálu a oligarchům by mohly být rozsáhlejší. Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Ministerstvo zahraničí s Ministerstvem financí řeší možnost rozšíření sankčních seznamů.
V některých státech – například Španělsku, Itálii či Velké Británii – úřady zmrazily majetek vybraným ruským velkopodnikatelům, známý je případ Romana Abramoviče, který přišel o londýnský fotbalový klub Chelsea.
České ministerstvo financí nyní řeší, jakým způsobem se postavit ke kapitálu ruských oligarchů či firem napojených na Kreml. Příkladem může být ruská společnost Gazprombank, která vlastní podíl v Ústavu jaderného výzkumu Řež. Nebo rakouský stavební kolos Strabag, který v Česku staví silnice či v Praze nové metro a v němž menšinový podíl vlastní oligarcha Oleg Děripaska.
Jaké kroky podniká Ministerstvo zahraničí v nastavení sankcí vůči ruskému kapitálu, oligarchům a firmám, které tu například usilují o veřejné zakázky či dotace?
Spolupráce ministerstev probíhá. Jde o ekonomické sankce, tudíž klíčovou úlohu má Ministerstvo financí.
Budou české úřady požadovat rozšíření seznamu sankcí EU? Budeme mít vlastní návrhy?
Mohu potvrdit, že diskuse s Ministerstvem financí nad jmény probíhají. Řešíme, jaký pohled vůči Rusku v tomto ohledu zvolit. Zavřeli jsme dva konzuláty, které tu Rusko mělo, těch aktivit je řada. Více ale prozrazovat a komentovat v tuto chvíli nemohu.
V EU se pohled na přísnost sankcí liší. Jste pro striktnější variantu zákroku vůči ekonomickým zájmům Ruska?
Česká republika patří k zemím, které požadovaly a požadují přísnější sankce. Tak, aby je Rusko pocítilo co nejdřív. Byli jsme jedni z prvních, kdo požadoval, aby ruské banky byly odpojeny od systému SWIFT.
Slovenská policie odhalila, jak tamní dezinformátoři brali peníze od ruských agentů působících na ambasádě. Jak reálné je, že něco takového odhalíme i u nás?
Je to spíše otázka na tajné služby a policii. Vidíme a víme, že tu působí dezinformátoři. A není až tak důležité, zda pisatelé jsou v uvozovkách jen hloupí, či ve službách nepřátelské moci. Důležitý je výsledek, kterým je šíření dezinformace. Naše služby a vyšetřovatelé vše sledují, dlouhodobě upozorňujeme, že šíření dezinformací a lží jsou strategickou zbraní Ruska.
Je podle vás ve hře scénář, že EU přestane z Ruska odebírat ropu a hlavně plyn? Zajde sankce takto daleko?
Záležet bude na vývoji války. Jisté je, že Evropa bude chtít omezit svou závislost na ruské ropě a plynu. Bude to opravdu důležité pro naši bezpečnost. Pojí se to i s dalšími záležitostmi, jako je třeba výstavba jaderných bloků v Dukovanech. Pro bezpečnost je důležité, že firmy z Ruska a Číny se nemohou účastnit našich jaderných tendrů.
Ministr průmyslu a obchodu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl, že se v důsledku možného omezení dodávek ruského plynu budeme muset možná uskromnit a vzdát se části našeho komfortu. Vidíte to podobně?
Musíme si uvědomit absurdnost této diskuse. Pár set kilometrů od našich hranic umírají kvůli ruské agresi nevinní lidé. Takže řešit, jestli chceme vytápět byty na méně stupňů, je absurdní. Je třeba se zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, jinak to zkrátka nepůjde. Pro naši bezpečnost to bude důležité. Možná zaplatíme 50 korun za litr benzínu. Válka je kousek od nás a je naivní si myslet, že můžeme žít bez jakéhokoliv omezení. Buďme rádi, že jde jen o finanční a ekonomická omezení.
Podílel jste se na přípravě vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Čekal jste, že se proces takto zrychlí?
Odchod z těchto bank je důkazem, že jsme začali aktivně vystupovat na mezinárodním poli. Mohu jen spekulovat, proč tak neučinili v případě zmiňovaných bank už naši předchůdci. Putinova agrese na Ukrajině proces zrychlila. Původně jsme chtěli jít cestou podrobné přípravy a analýzy, po vypuknutí války bylo ale třeba učinit okamžité kroky. Jsem rád, že se nám povedlo k takovému kroku přesvědčit i několik dalších států. Z analýzy jsme přeskočili rovnou k exekuci výstupu.
Máte zpětnou vazbu od spojenců v NATO, kteří po loňských volbách tlačili na to, abychom dané banky opustili?
Máme samozřejmě pozitivní odezvu, u takového konstatování bych ale nyní zůstal.
V České republice už je přes 200 tisíc ukrajinských utečenců. Máte propočty, kolik uprchlíků může do Česka celkově dorazit?
Netušíme, kolik jich přijde. Záleží na tom, jak dlouho válka bude trvat. Když se podaří dosáhnout v dohledné době míru, příliv se zastaví. Hlavně si myslím, že spousta Ukrajinců se po uzavření míru vrátí na Ukrajinu, aby pomohla postavit zemi zpět na nohy. Nebudou se chtít dívat na to, jak po konci ruské agrese jejich země strádá. Nenastavoval bych nyní žádné limity nebo kvóty, navíc jsme jako země proti kvótám dlouhodobě vystupovali. Ukázalo se, že jsme solidární a umíme se o uprchlíky postarat. Vzedmuli jsme se k obrovské solidaritě.
Putinovi se nepodařilo Ukrajinu bleskově obsadit, ruská armáda má značné ztráty. Lze předpovědět, že tuto válku nevyhraje?
Vítěz se určuje na konci, tam bohužel ještě nejsme. Ukrajina prohrává tím, že ruská vojska zemi ničí. Země trpí. Prohrává i Rusko, pro které bude mít válka nedozírné ekonomické důsledky. Nikdo nechce, aby se vítězem stal Vladimir Putin. Každopádně je jisté, že to prohrají obyčejní lidé.
