Síla Seznam Zpráv: Přehled skandálů, v nichž jsme pomohli k nápravě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nezávislá a nestranná novinařina s logem Seznam Zpráv dokázala letos pohnout ledy. Tady je výběr 10 kauz s visačkou 2024, v nichž se podařilo investigativnímu týmu Seznam Zpráv dospět k nápravě věcí veřejných:

Seznam Zprávy poprvé poukázaly na nesrovnalosti premiéra Petra Fialy v osobních financích. Ve svých majetkových přiznáních „opomněl“, že byl v minulých letech vlastníkem podílu v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ). Redakce na to přišla při prověřování podezřelých finančních operací v tomto malém pražském peněžním ústavu. Fiala svou chybu uznal a omluvil se za ni. Jenže redakce následně přinesla sérii článků, které mimo jiné ukázaly, jak kampeličku v minulých letech využívali mnozí další politici z ODS. Přitom vyvstaly pochybnosti, nakolik důsledně záložna činila opatření proti praní špinavých peněz.

V březnu Česká národní banka oznámila, že s PDZ zahájila správní řízení směřující k odnětí licence. Důvodem mají být „přetrvávající závažné nedostatky v činnosti družstevní záložny“. Současně bylo kampeličce předběžným opatřením zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Celé řízení není dodnes ukončeno. „Do pravomocného ukončení správního řízení není ČNB oprávněna sdělovat jakékoli další informace,“ uvedla v minulých dnech mluvčí ČNB Petra Vlčková. Sama záložna ale oznámila své úvahy o likvidaci.

Pavel Tuleja (TOP 09) chtěl a měl být ministrem pro vědu. Nestalo se. Postu se musel vzdát ještě předtím, než ho prezident vůbec ministrem stačil jmenovat.

Reportéři SZ totiž zmapovali, že budoucí ministr, který má usilovat o dobrý zvuk české vědy, si své vlastní akademické hodnocení vylepšoval publikováním v pochybných časopisech, které na vědě parazitují. Zatímco seriózní vědecké publikace podrobují zaslané příspěvky tvrdým hodnocením recenzentů a mnohé texty odmítají, takzvané predátorské časopisy publikují téměř cokoliv. Často za peníze.

Tuleja, docent a bývalý rektor Slezské univerzity, pochybení přiznal a omluvil se. Jedním dechem ho ale svedl na svou někdejší doktorandku. Premiér Petr Fiala (ODS), sám bývalý rektor Masarykovy univerzity, reagoval prohlášením, že jeho nominaci stahovat nebude. I šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová Tuleju obhajovala a o jeho kauze publikování v predátorských časopisech hovořila jako o „velké drobnosti“, kterou vysvětlil.

Pak ale Seznam Zprávy přišly s pokračováním investigace. Se stejnou doktorandkou totiž Pavel Tuleja v roce 2014 prezentoval i účast na konferenci v Singapuru, kterou pořádala dnes už neexistující predátorská organizace. Navíc v predátorských časopisech společně s Tulejou publikovali i jeho nejbližší kolegové ze Slezské univerzity v Opavě.

Tuleja se tak ve stejný den, kdy Seznam Zprávy vydaly druhý text, nakonec nominace na ministra vzdal.

Předtím ho za jeho akademickou činnost tvrdě kritizoval stínový ministr (i) pro vědu z opozičního ANO Karel Havlíček. Reportéři následně přinesli zjištění, že podobný problém s publikováním ve vysoce pochybných vědeckých časopisech má i on. Docent Havlíček hojně publikoval například v řeckém periodiku se sídlem v rodinném domě, v jehož vedení sám seděl, ale také v Moskvě.

Po sérii podezření, které vynesly na světlo Seznam Zprávy, rezignoval náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Antonín Stanislav (rovněž ODS) původně opakoval, že se proti němu novináři spikli a dokonce před jejich dotazy prchl okénkem na záchodě. Sám ministr Blažek se ho zastával a držel ho ve funkci.

Pak ale v únoru Blažek uvedl, že Stanislav si bere několikaměsíční neplacené volno. Už v březnu ale Stanislav oznámil, že z funkce úplně odchází. „Rozhodl jsem se rezignovat na funkci náměstka ministra,“ napsal Stanislav na sociální síť X a zdůvodnil to údajným „mediálním tlakem a lynčem“ - ze strany Seznam Zpráv.

Stanislav opustil ministerstvo ve stejný den, jako se vrátil do funkce ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek, který na Stanislava podal protikorupční podnět a stal se prvním whistleblowerem podle nového zákona.

Protikorupční ředitel ministerstva Jiří Kapras Blažkovi doporučil, ať v kauze svého náměstka na základě podnětu Benýška podá trestní oznámení. Blažek to nakonec udělal. Královehradecké hejtmanství navíc předalo policii hospodaření v domově pro seniory Tmavý Důl, který Stanislav řídil paralelně se svým náměstkováním. I tam ale jako ředitel musel skončit.

Seznam Zprávy totiž popsaly, že přiklepával zakázky svým blízkým a podporovatelům ODS. Zásadní porušení předpisů a zákona pak odhalil i krajský audit. Pod vedením muže, kterému Pavel Blažek svěřil protikorupční agendu státu, mizely miliony korun určené na péči o staré lidi. Dle auditu domova pro seniory například Stanislav kupoval iPhony za 40 tisíc za kus a falšoval dokumenty.

Už od roku 2017 několikanásobně odsouzený podvodník Ladislav Vaněček tajně stál za finanční skupinou IPC, která od Čechů sbírala stamiliony se slibem, že jim je zhodnotí. Reálně ale peníze z účtů IPC mizely neznámo kam za pomoci hotovostních výběrů, miliony pak IPC poslala například i do firem někdejšího mluvčího Václava Klause Petra Hájka, který provozuje web šířící ruskou propagandu.

Až když celé schéma popsaly Seznam Zprávy, následovala razie detektivů NCOZ, po níž byla letos v únoru obviněna v souvislosti s IPC čtveřice lidí. Právě Ladislav Vaněček je podle informací Seznam Zpráv mezi stíhanými –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s tím, že IPC „fakticky ovládal a řídil prostřednictvím dalších osob“ a společně provozovali takzvané Ponziho schéma. Za podvod Vaněčkovi v případě odsouzení hrozí až deset let vězení.

Vaněček přitom IPC mohl provozovat i proto, že za své předchozí podvody dostal čtyřikrát jen podmínku. Podnikatel se se stíháním a kolapsem IPC vyrovnal po svém. Na svém webu popisuje vraždění policistů i novinářů. Vyšetřovatelé to monitorují, ale nic s tím dělat nemohou. Vaněček totiž píše, že jde o připravovaný román.

Hájkův dezinformační server Protiproud, který tvrdě útočí na USA i NATO, přesunul své sídlo právě do Spojených států.

Jiří Rezek vládl ve Zlatníkách-Hodkovicích nepřetržitě 30 let, naposledy ho lidé zvolili na kandidátce hnutí STAN. Seznam Zprávy letos nejprve popsaly, že Rezek vládl v obci u Prahy tak trochu v gubernátorském stylu - postavil načerno silnici přes cizí pozemek a nedokázal vysvětlit, kdo a za jakých podmínek povolil vybudování vrchu Kamínek, výletního místa za vesnicí, které se tyčí do výšky několika desítek metrů. Ale hlavně: Rezek si nese zátěž exekucí z podnikání a kvůli nim se dostaly do exekuce i silnice ke stovce domů, jež Rezek vybudoval před lety jako developer.

V květnu tento starosta, který do té doby neměl v obci silnou opozici, pod tlakem veřejnosti odstoupil. A policie rozjela vyšetřování zakázek a dalších podezřelých akcí. Audit od renomované společnosti KPMG, jež si zadalo nové vedení obce, nedávno potvrdil nesrovnalosti v řádech desítek milionů. Například že Rezek platil velké částky za pochybné služby úzkému okruhu navzájem propojených lidí a firem. Často bez smluv a bez dokladů, že obec uhrazenou práci skutečně dostala.

Na protest proti špatným podmínkám a mizerným platům přestali policisté v listopadu na týden rozdávat pokuty. A nedlouho poté ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že všem plošně přidá 2500 korun.

Předcházela tomu série článků, v nichž Seznam Zprávy - na základě rozhovorů s desítkami policistů - jako první ukázaly, jak dnes vypadá práce policistů na ulici. Těch, kteří vyjíždějí 24 hodin denně ke krádežím, rvačkám nebo dopravním nehodám. Podle hlavního organizátora protestu Martina Červenky je situace nejhorší za posledních 20 let. Jak se tahle krize projevuje? K vykradené garáži nebo uloupenému mobilu přijede hlídka až za několik hodin.

Policistů v terénu je po celém Česku tak málo, že se musejí zavírat oddělení - není, kdo by na nich sloužil za 27 tisíc čistého nástupního platu. Stotisícový Liberec střeží kvůli kritickému nedostatku policistů v noci jen tři autohlídky. A do toho jsou policisté pod neustálým tlakem nadřízených, kteří je úkolují, kolik pokut (a za jaké přestupky) musejí ze služeb přivézt. Jak řekl jeden z policistů: „Je to lov na lidi, aby vrchnost byla spokojená.“

Po článcích Seznam Zpráv začali politici - ač zpočátku neochotně - řešit citlivé téma: ve Sněmovně se s největší pravděpodobností šňupal kokain. Seznam Zprávy zjistily, že policejní ochranná služba politikům zatajila loňský nález zbytků kokainu na poslaneckých pánských toaletách.

Bodyguardům tehdy přišlo podezřelé, že během noční schůze Sněmovny slyší zpoza zdi pravidelné ťukání - jako by někdo porcoval takzvanou lajnu. Policisté pak na toaletě našli stopové zbytky bílého prášku.

Když Seznam Zprávy o téhle události na jaře napsaly, politici z vedení Sněmovny postup ochranné služby hájili: nebylo prý nutné o nálezu kokainu informovat. Později, když se událost dostala na jednání Sněmovny, otočili a šéf služby Jiří Komorous musel slíbit, že příště bude podobné incidenty hlásit.

„Pro mě to mělo stejnou hodnotu, jako kdyby tam byla nalezena nedopitá flaška vodky,“ vysvětloval Komorous v rozhovoru pro Seznam Zprávy, proč jeho útvar nález kokainu dál neřešil. Každopádně Generální inspekce bezpečnostních sborů nyní prošetřuje, jestli ochranná služba neporušila zákon. Zabývá se i dalšími podezřeními, například zda si důstojníci útvaru nepřikrádali přes fiktivně odsloužené směny.

Případ otce, který roky marně upozorňoval úřady, že jeho bývalá žena s druhem zřejmě týrají jejich dva syny, měl na sklonku letošního roku trestní dohru. Policie, která se vyšetřováním práce úředníků začala po článcích Seznam Zpráv zabývat, obvinila bývalého pracovníka Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) z Brandýsa nad Labem. Muž, který měl rodinu chlapců v době, kdy je jejich matka s přítelem surově bili, škrtili a zavírali do sklepa, na starost, si vyslechl obvinění z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Hrozí mu až jeden rok vězení nebo zákaz činnosti. Na brandýské sociálce už nepracuje, sám odešel.

Matka chlapců si už ve vězení odpykává trest sedmi let a osmi měsíců. Její partner utekl před stíháním na rodnou Ukrajinu. Krajský soud v Praze mu nejprve v nepřítomnosti vyměřil sedmiletý trest, odvolací soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil zpět.

Reportérka Kristina Ciroková se v září kvůli svým článkům a podcastům o sektách dostala do hledáčku slovenské Krajské prokuratury v Žilině. Ta ji podezírala ze zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení základních práv a svobod. Hrozilo jí 6 až 8 let vězení. Stíhání proti ní vedl náměstek krajského prokurátora Martin Kováč. S „vyšetřováním“ mu pomáhala vedoucí oddělení boje s organizovaným zločinem Lucia Pavlaninová, která osobně přijela na výslech Cirokové do Prahy.

Poté, co Seznam Zprávy případ zveřejnily, se ukázalo, že Pavlaninová sama v minulosti propagovala sektu. Konkrétně hnutí AllatRa a jeho projekt Tvořivá společnost. Přitom právě jeden ze stoupenců AllatRa stál za trestním oznámením, které odstartovalo vyšetřování.

Lucia Pavlaninová rezignovala na vedoucí funkci v rámci prokuratury a čeká ji disciplinární řízení. O funkci přišel i Martin Kováč. Slovenský generální prokurátor navrhl jeho odvolání poté, co si jeho úřad prostudoval trestní spis a stíhání zastavil. (Rozhodnutí není ještě definitivní, protože proti němu byly podány dvě stížnosti.) Kováč ještě před odvoláním z pozice náměstka sám odstoupil.

Následně trestní spis odhalil, že žilinští prokurátoři v rámci vyšetřování převzali konspirační teorie šířené hnutím AllatRa, když reportérku Seznam Zpráv podezírali i z toho, že svými články kóduje lidem mysl tak, aby se z nich stali teroristi.

Na počátku všeho byla přitom reportáž, v níž Kristina Ciroková odhalila, že se na Slovensku skrývá vůdce AllatRa Igor Danilov. Podařilo se jí s ním natočit i rozhovor. Danilova a dalších pět představitelů této sekty na Ukrajině, odkud pocházejí, policie podezírá z šíření proruské propagandy a schvalování ruské agrese na Ukrajině. Za několik trestných činů jim hrozí až doživotní vězení.

Shromáždili jsme svědectví pěti žen, které obviňují známého faráře a dlouholetého vězeňského kaplana Aleše Jalušku z obtěžování či přímo sexuálního zneužívání.

Husitský kněz nejprve připustil pouze masáže, biskupovi už ale přiznal „nevhodné jednání“. Proto s koncem letošního roku svlékne kněžský talár. Světskému trestu ale podle všeho unikne. Jak jsme však zjistili, Jaluškovi nadřízení měli vážné signály už dříve. Rozsah jeho „nevhodností“ mohl být daleko širší, než jsou on a církev ochotni připustit.

Ženy, které se rozhodly promluvit, už samotné zveřejnění vnímaly jako terapeutický milník. „Nevím, zda si plně uvědomujete, jak jste mi pomohl. Vážím si vašeho spojení profesního a lidského přístupu,“ napsala Janku Kroupovi jedna z obětí.