Šéf hygieny měl velkou exekuci, předtím dluhy. Jsem důvěřivý blbec, říká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vladimír Možíšek se dal před pěti lety do služeb státu a od té doby udělal výraznou kariéru. Byl náměstkem ředitelky hygienické stanice ve Zlíně, už rok šéfuje hygienikům v Ústí nad Labem. A nyní se v konkurzu uchází o uvolněné místo ředitele v Praze.

Má také zároveň za sebou minulost, v níž se objevují značné dluhy. Jak zjistily Seznam Zprávy, až do loňského roku byl jako vysoce postavený státní úředník v exekuci ve výši pěti a půl milionu korun. Zažehnal ji až současně s nástupem do křesla ředitele ústecké hygieny.

„Mám na čele napsáno: Blbec. Ale poctivě jsem všechno nahradil a přišel kvůli tomu o byt,“ říká k tomu Vladimír Možíšek, který se po odchodu od policie v 90. letech živil poradenstvím nebo obchodem s pohledávkami.

Šedesátiletý uchazeč o další významný post ve státní správě také říká, že spadl v roce 2016 do exekuce právě kvůli jednomu nepodařenému obchodu, kdy chtěl vydělat peníze na přeprodání pohledávky.

Převzal prý kvůli tomu v insolvenčním řízení ručení za jistého dlužníka, ale celá transakce se - podle Možíška kvůli podrazu druhé strany - zhroutila. Možíškovi tak zůstal na krku dluh, následovala exekuce ve výši 5,7 milionu, plus další víc než dva miliony činilo příslušenství. Od té doby vedl o dluh spor u soudu, který zakázal v exekuci pokračovat (takzvaně ji odložil), než se případ vyřeší. Podle Možíška navíc přestala protistrana komunikovat a blokovala rychlé vyřízení.

V roce 2019 nastoupil Vladimír Možíšek do služebního úřednického poměru na hygieně ve Zlíně, kde později povýšil na náměstka. Měl na starosti mimo jiné stomilionovou rekonstrukci tamního sídla hygieniků.

Letos v lednu se stal ředitelem hygieny v Ústí nad Labem. Už rok před tím, jak ukazují dokumenty, které Seznam Zprávám sám poskytl, uzavřel v kauze svého dluhu s protistranou soudní smír s tím, že jí převede byt. Tak se dluhy vyrovnaly a exekutor loni v lednu celé řízení zastavil.

Vladimír Možíšek dnes potvrzuje, že exekuce u jeho jména „svítila“, a proto ji musel vyřešit, aby ho nebrzdila v další kariéře.

Do úřednické služby si však Možíšek přinesl z minulosti ještě jeden starší problém: do roku 2014 splácel přibližně milionový dluh.

Jeho největší část vznikla při zprostředkování obchodu mezi majitelkou pozemků ze Zlínska a Ředitelstvím silnic a dálnic, které půdu potřebovalo pro vybudování dálnice. „Geodézie, smlouvy, převody smlouvy,“ vyjmenovává Možíšek, co vše zařizoval.

V roce 2004 si za to vzal od majitelky předem 500 tisíc, ale později se s ní dostal do sporu, že zaplacenou práci neodevzdal celou. „Je to dost peněz, přiznávám. Také jsem nakonec řekl: Dobře, když je to moc, tak to vrátím,“ vysvětluje Možíšek.

Peníze postupně uhradil poté, co si majitelka pozemků najala vymahače. Jak Vladimír Možíšek dokládá smlouvami, půlmilion vrátil. A ve splátkách navrch dalších 100 tisíc na úrocích, jak vyplývá z písemných dohod s věřiteli.

„Domluvili se, že to zaplatí - plus něco navíc za nemajetkovou újmu, protože těm lidem způsobil velké problémy. Splácel pak několik let,“ říká Jaroslav Krejčíř, který pohledávku za Možíškem tehdy vymohl.

A že se události odehrály právě takhle, potvrdila Seznam Zprávám i dcera majitelky pozemků.

Vladimír Možíšek uznává, že to byla jeho chyba. „Špatně jsem tehdy připravil smlouvu,“ vysvětluje, proč došlo k dohadům, jakou práci za provizi ve výši několika set tisíc korun odvedl.

Přiznává zároveň, že podobně - tedy pod tlakem vymahače dluhů - se musel v té době vyrovnat ještě v dalších dvou případech. Od zedníka, který u něj pracoval, si Možíšek půjčil 300 tisíc, a nesplácel. Třetímu člověku zaplatil dlužných 80 tisíc.

Vladimír Možíšek dnes říká, že byl - a vlastně stále je - pod „bestiálním tlakem“ vymahače Krejčíře, mimochodem jeho bývalého kolegy z let policejní kariéry.

Tvrdí, že ho vymahač vydíral a vyhrožoval mu, aby dluhy uhradil. A že poté, co Možíšek v roce 2019 nastoupil do státní služby na zlínskou hygienu, pravidelně posílá nadřízeným dopisy s upozorněním na jeho minulost. Podal i trestní oznámení (i to Možíšek Seznam Zprávám ukázal), policie ho však odložila a ani ho neposlala k projednání jako přestupek.

Vymahač Krejčíř tlak na Možíška potvrzuje, nikdy ale podle něj nepřekročil běžné metody, které se při vymáhání peněz používají. Krejčíř se také hlásí k e-mailům, v nichž vedení zlínské hygieny i Ministerstva zdravotnictví v minulosti opakovaně informoval o Možíškově exekuci a splacených dluzích.

„Ano, psal jsem je. Protože si myslím, že takový člověk nemá ve státních službách co dělat,“ říká Krejčíř.

Jedno z takových podání ministerstvo postoupilo k prošetření na zlínskou hygienu. Výsledek ale zněl, že Možíškovy dluhy a exekuce vznikly ještě před vstupem do státní služby. Tudíž se jimi z pohledu zákona není možné zabývat.

„Nedošlo k porušení služebního zákona,“ řekl Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Odboráři hygieny ve Zlíně si ale myslí, že Možíškova minulost problematická je.

„Pokud se uvedeného jednání Vladimír Možíšek skutečně dopustil, nebo kdyby se obdobného jednání dopustil jakýkoliv jiný zaměstnanec ve služebním poměru, potom je takové jednání v přímém rozporu s etickým kodexem státního zaměstnance a je neslučitelné s výkonem řídící funkce ve státní správě,“ uvedly odbory ve svém vyjádření.

Etický kodex totiž říká, že se úředník má i v soukromí vyvarovat jednání, které „by mohlo snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti“.

Vladimír Možíšek, který užívá titul JUDr. ze soukromé školy Danubius ve slovenském městečku Sládkovičovo, opakuje, že všechny dluhy splatil do poslední koruny. Dokládá, že za několik let ve státní službě prokázal, že je schopným manažerem: hygienickou stanici v Ústí prý už od začátku roku stačil dát do pořádku. „Je v plusu. Pracuji 16 hodin denně,“ vypočítává své plusy.

Na schůzce s reportérem Seznam Zprávy také ukázal ocenění: čestné uznání Krajské stavební společnosti Zlínského kraje za rekonstrukce budovy zlínské hygienické stanice a písemnou pochvalu „za dosavadní práci a výkon služby“ od státního tajemníka Ministerstva zdravotnictví.