Článek
Poslanci se k případu skartace tajné zprávy BIS na Pražském hradě vrátili po několika měsících. „Případ je vhodné uzavřít ještě za mandátu prezidenta Miloše Zemana, jehož spolupracovníků se to týká,“ uvedl na začátku jednání předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).
Jedním z dnešních pozvaných hostů na jednání výboru byl i ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Ten poslancům řekl, že prověřování podezření, zda došlo k ohrožení utajovaných informací, policie loni v listopadu odložila.
Na dotaz Seznam Zpráv, zda to znamená, že trestný čin se tedy nestal, řekl: „Ne. To by bylo odložení podle paragrafu 159 a) odstavec první. To by znamenalo, že skutek není trestným činem, ale ustanovení paragrafu pátého říká, že není dostatek podkladů k tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání. To se obvykle vykládá tak, že skutek se mohl stát, ale my nejsme schopni určit konkrétního pachatele.“
Podle ředitele Mazánka policie ještě některé poznatky předá správnímu orgánu pro podezření z přestupků.
Jak dříve upozornil Radiožurnál, zaměstnanci Hradu předloni na podzim narychlo v rámci „mimořádné skartace“ na příkaz kancléře Vratislava Mynáře zničili stovky tajných dokumentů. Mezi nimi i utajovanou zprávu o Vrběticích, ve které se uvádělo, že podle policie a BIS za výbuchy v muničních skladech stáli agenti ruské vojenské rozvědky GRU.
Zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky dokument zničili dříve, než bylo podle zákona možné. Později Hrad tvrdil, že se tak stalo omylem.
To, že byl utajovaný dokument na Hradě zničen, se ukázalo, když si pro něj přišli loni v lednu detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Chtěli z vrbětické zprávy odejmout otisky prstů nebo stopy DNA, aby zjistili, zda s ním nenakládal někdo bez potřebné bezpečnostní prověrky. Tu nemají například dva blízcí spolupracovníci prezidenta – kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý.
Pokuta za skartace
Skartacemi na Hradě se zabýval Národní archiv Ministerstva vnitra, který Kanceláři prezidenta republiky udělil pokutu 60 tisíc korun. Největší pochybení proti zákonu o archivnictví a spisové službě, které zaměstnancům vytkl, bylo, že v několika případech skartovali dokumenty předčasně, a to včetně tajných.
Vrchní ředitel sekce legislativy a státní správy Ministerstva vnitra Petr Vokáč na jednání bezpečnostního výboru řekl, že přestupkové řízení už je pravomocně ukončeno. Hrad původně dostal devadesátitisícovou pokutu, proti které se odvolal. Částečně uspěl a finanční trest mu byl snížen.
Petr Vokáč upozornil, že Kancelář prezidenta republiky ovšem ve svém odvolání nezpochybňovala samotná „skutková zjištění“. Uvedl také, že Hradu ministerstvo nabídlo „metodickou pomoc“, kterou využívá. Nabídku na další spolupráci už resort přednesl i budoucí kancléřce nového prezidenta Janě Vohralíkové.
Pokutu dostal Pražský hrad i od Národního bezpečnostního úřadu. Čtyři tisíce korun za to, že jeden ze zaměstnanců nezaznamenal do manipulační knihy dokument, který se týkal setkání s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Kche-čchin.
Členové výboru dostali také k dispozici dopis, který jim poslal ředitel Odboru legislativy a práva Václav Pelikán v reakci na slova předsedy Pavla Žáčka o tom, že zaměstnancům Hradu jejich nadřízení vyhrožovali kvůli vyšetřování okolností skartace tajných materiálů.
Trojice zaměstnanců Pražského hradu byla loni na podzim pozvána na jednání bezpečnostního výboru, ale nedostavila se. Předseda výboru Žáček pak sdělil, že důvodem byl nátlak a obava ze ztráty zaměstnání. Václav Pelikán v dopise nátlak vyloučil. Napsal, že všichni tři dotčení zaměstnanci písemně uvedli, že jim nikdo z nadřízených nevyhrožoval. Zároveň Hrad chce od poslanců vědět, od koho informaci o zastrašování dostali.
„Stojím si za tím, že jsem telefonoval s tou konkrétní zaměstnankyní a informace, které jsem vám tady tlumočil, byly od této osoby. To, že jsou teď ty osoby nuceny, aby podepisovaly, co podepisují, je zase jiná věc,“ uvedl k tomu na jednání výboru Pavel Žáček.
