Hlavní obsah

Rok od hrůzné střelby na fakultě. Ruská stopa zůstává zahalena

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Obrázek ze 21. prosince 2023. Od střelby na filozofické fakultě (v pozadí) uběhl rok. Policie dosud některé okolnosti nevysvětlila.

Ani po roce od tragédie, která loni před Vánoci zasáhla celý národ, nevysvětlila policie veřejnosti všechna „bílá místa“ případu střelby na filozofické fakultě. Co ještě nevíme a v čem policie neříkala celou pravdu?

Článek

Byl to vražedný útok s nejčernější bilancí v dějinách samostatné České republiky a třetí nejhorší případ tohoto druhu v Evropě za posledních 15 let.

Datum 21. prosince 2023 je tragické především pro rodiny 14 obětí masové vraždy, kterou spáchal čtyřiadvacetiletý student historie David K. přímo v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vyšetřování, které definitivně skončilo v listopadu po více než 10 měsících, sice odpovědělo na otázku, kdo je pachatel a jaký měl motiv, a přece zůstává několik otázek, na jejich vyřešení veřejnost nadále čeká.

Co tedy v mnohokrát popisovaném případu není dosud jasné?

Bilance případu:

  • Čtyřiadvacetiletý student historie David K. loni 21. prosince v budově filozofické fakulty v Praze zastřelil 14 studentů a pedagogů, dalších 25 zranil.
  • Předtím zavraždil v rodinném domě v Hostouni svého otce.
  • Na svědomí má (šest dní před tím) i smrt muže a jeho dvouměsíční dcery v Klánovickém lese.
  • Potvrdilo to vyšetřování policie, které na konci listopadu definitivně uzavřelo Vrchní státní zastupitelství v Praze, když odmítlo stížnost jednoho z příbuzných obětí.

Oznámil vraždy předem?

K otazníkům případů patří vzkaz, který jedenáct dní před tragickým dnem někdo napsal na sociální síti Telegram. Z profilu na jméno Davida K. informoval, že plánuje střelbu ve škole.

Krátký „deník“ tohoto člověka byl psaný dobrou ruštinou. Dotyčný se v něm svěřoval, že ho k rozhodnutí definitivně motivovala čtrnáctiletá Ruska, která loni začátkem prosince na gymnáziu v Brjansku zastřelila jednu dívku a pět studentů zranila. Pisatel na síti líčil i to, že ho všichni nenávidí a „že je to vzájemné“.

Policie provozovatele ruské platformy, který má sídlo v Belgii, požádala o ověření, zda účet skutečně patřil českému vrahovi. Avšak marně.

Co se vyšetřovalo

  • Vyšetřování mělo objasnit jednak zločiny - vraždu v budově školy, vraždu pachatelova otce a dvojnásobnou vraždu v Klánovickém lese, ale také postup policie, když po vrahovi před střelbou na fakultě pátrala a když ho pak eliminovala.
  • Druhou z věcí prověřovalo oddělení vnitřní kontroly Policejního prezidia, Generální inspekce bezpečnostních sborů a nakonec i zvláštní komise Poslanecké sněmovny.
  • Výsledky prvních dvou prověřování byly zveřejněny, závěry poslanecké vyšetřovací komise nikoli. Měly by být prezentovány snad na konci ledna na plénu Poslanecké sněmovny.

„Co se týká telegramového účtu, odpověď nám zatím nepřišla,“ odepsal Seznam Zprávám mluvčí pražské policie Jan Daněk. Paradoxně dodal, že i kdyby ji z Belgie měli, výsledek by - vzhledem k výzvě poslanecké vyšetřovací komise k mediální zdrženlivosti - nesdělovali.

„Mediání zdrženlivost“ drží policie už několik měsíců, ačkoli nemá ze zákona žádnou povinnost poslance v této věci poslouchat. A tak po roce je ve věci Telegramu k dispozici pouze komentář šéfa oddělení vražd pražské kriminální policie Aleše Stracha - letos v červenci pro Deník N řekl, že vyšetřovatelé se přiklání spíš k verzi, že text psaný na Telegramu, skutečně psal David K.

Zda uměl tak dobře rusky nebo ne, není zcela jasné.

Reportérka Seznam Zpráv prostudovala část vyšetřovacího spisu. Zjistila, že jedna z jeho bývalých spolužaček z gymnázia při výslechu uvedla, že měl velký dar na jazyky, uměl číst staropolsky a uměl velice dobře rusky. „Ruštinu ovládal opravdu skvěle,“ řekla policistům. Naopak jeho matka prohlásila, že její syn měl ruštinu jen jeden rok ve škole a „byl to boj“. Podle ní uměl pouze základní fráze.

Proč lustrace trvala půl hodiny

Když postup policistů před a během zásahu na filozofické fakultě už v lednu zkoumala vnitřní kontrola Policejního prezidia, došla k závěru, že policisté chybu neudělali. Ale že by měli zlepšit komunikaci s institucemi, kterých se může týkat nebezpečí.

Zpráva policejního úřadu v detailní časové ose sledu událostí popisuje, jak policie přijela k domu v Hostouni hledat muže, který své kamarádce naznačil, že chce spáchat sebevraždu. V obývacím pokoji našla mrtvé tělo a následně zjistila, že to věkově nesedí.

„Hlídka OOP Unhošť bezprostředně kontaktovala IOS 12:53 s tím, že zemřelý je pravděpodobně otec osoby se sebevražednými sklony,“ uvádí se ve zprávě úřadu vnitřní kontroly. Následně se rozběhlo pátrání po studentovi filozofické fakulty, policisté od matky zjistili, že měl jet do Prahy na přednášku.

Informace o provedení lustrace na zbraně se ale v systému hlídkám objevila až skoro o třicet minut později. „13.20 vložena informace o lustraci David K., při které zjištěno, že je držitelem několika střelných zbraní,“ zaznamenali kontroloři policejní postupy.

Kolem půl druhé také v policejní komunikaci proběhla možnost, že by hledaný David K. mohl být vrahem z Klánovic: „13:28 IOS KRPS upozorněno IOS KRPA, že má na sebe psáno hodně zbraní a i pistoli Glock, která je spojována s případem v Klánovicích.“

Lékařka se neprovinila

Se zbrojním arzenálem, kterým vrah disponoval, se pojí i příběh, jak se k němu jako docházející za psychiatrem dostal.

Ukázalo se, že zdravotní posudek na zbrojní průkaz vystavila Davidu K. lékařka, která do ordinace v Hostouni dochází jen jednou týdně. Jinak se věnuje čínské medicíně a akupunktuře. Kriminalisté upozorňovali na to, že mladík byl registrovaný u její kolegyně a tato byla jen „zastupující lékařkou“. Revizní komise České lékařské komory na žádost policie o prověření došla k závěru, že vše bylo v pořádku. Doktorka podle mluvčího komory Michala Sojky nebyla zástupem, ale plnohodnotnou lékařkou dané ordinace. Pacient byl registrovaný právě na jméno ordinace, ne lékařky.

Proč to trvalo půl hodiny, než se tato informace objevila v systému, je další otazník, který po roce nad střelbou zůstává.

Tiskové oddělení pražské policie nechce s odkazem na už zmíněnou „mediální zdrženlivost“ tuto věc probírat. Neodpovídá dokonce ani na otázky obecného charakteru - jak lustrace zbraní probíhá.

Chybná lokalizace telefonu

David K. vešel do budovy na Palachově náměstí ve 13.23, tedy zhruba hodinu a půl před tím, než začal zabíjet. Za tu dobu ho mohla policie lokalizovat podle mobilního telefonu - kdyby si ho na dlouho dobu nevypnul.

Tlačítko „on“ zmáčkl znovu až ve dvě hodiny odpoledne, tedy v budově fakulty. Hodinu před střelbou. A tím dal v podstatě policii šanci ho najít.

Jak však už Seznam Zprávy informovaly, právě při lokalizaci telefonu si policisté nepočínali správně. Operátora, který může hledat polohu telefonu jen na přímou žádost policie, se totiž v době, kdy už měl hledaný student telefon zapnutý, zeptali na lokalizaci jen jednou. A to je v podmínkách centra metropole nedostatečné.

Upozornila je na to sama společnost O2 v dopise, ve kterém vyšetřovatelům odpovídala na otázku, proč telefon střelce lokalizovala v okolí Pařížské ulice, tedy zhruba 350 metrů vzdušnou čarou od školní budovy.

„Pro přesnější lokalizaci mobilního telefonu v krizových situacích bývá vhodnější žádat o sledování přístroje v delším časovém úseku, formou opakované průběžné lokalizace (např. s odstupy 5 až 10 minut),“ napsalo policii O2. 

Mlžení policejního ředitele

Vyplnit „bílá místa“ výjimečného případu by mohl ředitel pražské policie Petr Matějček. Z počátku také vystupoval na tiskových konferencích, když se však v polovině roku objevila kritika směrem k policii, začal se novinářů stranit.

Seznam Zprávy ho žádaly v létě i na podzim o rozhovor, ale vždy odmítl.

Přitom on sám je tím, kdo čelí doteď kritice v souvislosti s komunikací případu za nepřesné nebo nepravdivé výroky.

Nebyla tedy dosud šance se ho detailně zeptat, proč loni v prosinci a v lednu na tiskových konferencích tvrdil, že policie po Davidu K. pátrala s verzí, že chce spáchat sebevraždu. Avšak v červnu, když vyšetřovatelé případ uzavřeli, se z vyšetřovacího spisu ukázalo, že vážně pracovala s možností, že je to nebezpečný vrah, který zabil svého otce.

„Pro všechny hlídky zvýšená opatrnost, v případě toho K. Je to opravdu nebezpečný, velmi nebezpečný pachatel, podezřelý a je velká obava. Může použít kdykoli a kdekoli zbraň,“ ozývalo se v inkriminovaný den ve 14:04 na policejním kanálu Luna.

Jak měnil výroky o pátrání policejní ředitel Matějček

22. 12. 2023, tisková konference policie

„My jsme pracovali neustále s verzí, že je to člověk, který chce spáchat sebevraždu.“

A především nebyla možnost se Petra Matějčka zeptat, proč na sněmovním výboru pro bezpečnost v červnu tvrdil, že kamerový systém v budově fakulty na náměstí Jana Palacha je zastaralý a neumožňuje zpětné prohlížení.

Poslancům tehdy vysvětloval, že když policie později po činu chtěla nahrát záznam z těchto kamer, trvalo fakultě několik hodin, než jim ho dodala. „Takže opravdu ani toto jsme nemohli udělat, protože ten kamerový systém to neumožňuje,“ prohlásil Matějček.

Záhy se ovšem ukázalo, že slova ředitele pražské policie nebyla pravdivá. Vedení filozofické fakulty uvedlo, že záznam šlo jednoduše přehrát v jedné z kanceláří. Na dotaz Seznam Zpráv následně policie přiznala, že se policejní hlídka na záběry z kamer ten den ani nezeptala.

Petra Matějčka se přesto zastal policejní prezident Martin Vondrášek. Podle něj se tragické události nedalo předejít a zodpovědnost tedy nikdo z policistů nenese. Rodičům zastřelených studentů, kteří si na výroky Matějčka stěžovali, napsal, že se jim za něj omlouvá. „Ta vyjádření za mne byla řečená v obrovském stresu,“ omlouval tyto výroky policejní prezident Martin Vondrášek i tento týden v rozhovoru pro podcast Ptám se já.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že některé výroky policie byly nešťastné. „Já bych byl nerad, aby policie došla nějaké reputační újmy. Asi nejde říct, že se neudělala žádná chyba v komunikaci, ale rozhodně nemám pocit, že by policie cokoliv zapírala. Ne všechno bylo šťastné a musí to být ponaučení pro budoucnost. Když se jedná o tak citlivou záležitost, musí být komunikována přesně a každá nepřesnost bolí,“ prohlásil ministr.

V souvislosti se zásahem na filozofické fakultě, na kterém se podílelo až 230 policistů vedení pražské policie odměnilo 45 z nich a to částkou 10 tisíc korun. Seznam Zprávy si tuto informaci vyžádaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Petr Matějček, ani jeho náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování mezi obviněnými nebyl.

Doporučované