Článek
1. Sektáři všech zemí
Roku 2023 jsme na Seznam Zprávách otevřeli jedno z velkých, dlouhou dobu opomíjených témat, které se týká působení náboženských sekt v Česku. Soud začal projednávat případ kutnohorské sekty, který zřejmě vstoupí do dějin práva a psychiatrie. Na lavici obžalovaných se totiž ocitly dvě vysokoškolsky vzdělané ženy obžalované z vraždy jejich gurua, který jim měl sám přikázat, aby ho zabily. Přitom jim namluvil, že po smrti jeho tělo zmizí.
Ukázalo se, že příběhy zmanipulovaných lidí, kteří uvěřili, že najdou spásu v pochybném náboženském hnutí, nejsou ani v Česku neobvyklé. V naší zemi působí bez většího povšimnutí veřejnosti desítky takových sekt. A často k nám přicházejí ze zahraničí.
V případě dánské komunity Dům otce, která ve své zemi čelí podezření z bití a psychologického násilí na dětech, je to asi kvůli tomu, že u nás zákony fyzické trestání dětí nezakazují. Ostatně sídlí u nás i členové Dvanácti kmenů, kteří k nám utekli z Německa, kde je soudili právě kvůli bití dětí.
V našem speciálu o sektách jsme ale objevili například i to, že k nám mezinárodní jogínské hnutí MISA vozilo ženy z cizích států, aby zde natáčely sex chaty. A že české studentky jógy jezdily za guruem, zadrženým nedávno ve Francii, na sexuální zasvěcení.
Sekty mají mnoho podob a cílů. Proti proruské sektě AllatRa udělali nedávno na Ukrajině velký policejní zátah. My jsme vypátrali, že její vůdce se skrývá na Slovensku a natočili jsme s ním rozhovor.
2. Korupce pod „dohledem“ BIS
V polovině května Seznam Zprávy popsaly podivnou roli civilní kontrarozvědky BIS v kauze korupce na Ministerstvu zemědělství.
Tajná služba detailně zmapovala, jak úředníci vybírali úplatky za IT zakázky. Jenže svá zjištění si nechala pro sebe.
Policii informovala, až když padla vláda Andreje Babiše, kterou by kauza poškodila. „BIS nepřihlížela, nýbrž mimořádně úspěšně zmapovala a popsala korupční jednání na Ministerstvu zemědělství. I díky tomu mohla složka policie zodpovědná za boj proti ekonomické kriminalitě zahájit úkony trestního řízení,“ tvrdil mluvčí tajné služby Ladislav Šticha.
Jenže realita byla jiná. Policie sice skutečně zahájila své šetření, jenže kvůli časové prodlevě přistihla jen řadové úředníky a obvinila pouze dva z nich. Exministr Miroslav Toman (ČSSD), v jehož éře se zakázky odehrály a v jehož vile udělali policisté prohlídku, vyvázl. A to přesto, že BIS měla informace o jeho údajném zapojení z první ruky.
„Nejpozději v říjnu 2020 vzniklo uzavřené společenství lidí zaměřené na soustavné páchání trestné činnosti. Účastni byli ministr zemědělství Miroslav Toman, státní tajemník Jan Sixta, poradce ministra Oldřich Černoch s ředitelem oboru informačních technologií Olegem Blaškem a další zástupci IT firem,“ píše se v úředním dokumentu, který obsahuje informace BIS.
Zpravodajci přitom mohli policii předat informace daleko podrobnější. V celé skupině měli totiž svého „krtka“. Byl jím pražský podnikatel Martin Horák, který se dokonce některých schůzek na pokyn BIS účastnil.
„Dostal jsem za úkol dostat se na Ministerstvo zemědělství, to jsem přes své kontakty udělal a u některých korupčních jednáních jsem byl osobně,“ přiznal Horák Seznam Zprávám.
Celá kauza o čtyři měsíce nabrala tragický obrat. Martin Horák zemřel v Dubaji v pátek ráno 29. září. Nečekaně. A za zvlášť podezřelých okolností. Podle první oficiální verze měl spáchat sebevraždu skokem z balkonu hotelu, kde se svou nezletilou dcerou bydlel. Proč takový akt zoufalství neměl logiku, jsme rozebrali v Horákově zevrubném profilu.
3. Azbest i pod cyklostezkou
Na jaře přinesly Seznam Zprávy jako první kompletní informace o ekologicko-kriminální kauze, která rozsahem nemá v Česku obdobu: lesy v okolí středočeských Milovic jsou zamořené rakovinotvorným azbestem.
Několikasethektarové území okupované za komunismu sovětskou armádou pronajal před lety Středočeský kraj firmě, která měla zbourat vojenské budovy a odevzdat prostor vyčištěný – připravený k investicím. Policisté ale dva roky skrytě dokumentovali, že ve skutečnosti byl stavební odpad jen rozhrnutý po lesích: včetně eternitu, střešní krytiny vyráběné právě z azbestových vláken, jež se při drcení eternitu mohou dostat do plic a tam působit smrtelné komplikace.
Úlomky eternitu našli policejní experti i v podloží nedávno zbudované městské cyklostezky. Seznam Zprávy napsaly – s odkazem na předběžné odhady znalců –, že vyčištění zasaženého území bude stát přes miliardu. Detektivové zatím nikoho neobvinili, vyšetřování dál běží.
4. Válka lékařských elit
Michal Stiborek býval ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny, zodpovídal tak za chod nejprestižnější české nemocnice s miliardovým rozpočtem. Pátrání Seznam Zpráv ale odhalilo, že se paralelně věnoval ještě druhému byznysu – půjčování peněz na horentní úrok.
Desítky milionů mu na to podle Stiborkova tvrzení půjčil vymahač odsouzený za násilí. Stiborek přitom půjčky poskytoval přes dalšího muže, který je dnes ve vězení. Stiborek původně lhal, v rozhovoru s reportéry nakonec pod tíhou důkazů celý systém přiznal.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ho nejprve hájil. Tři dny po zveřejnění investigace ale nakonec Stiborka přiměl k rezignaci. Tím ale skandál v IKEM neskončil.
V institutu následně udělala razii protimafiánská centrála a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého detektivové obvinili z vydírání podřízených lékařů. Když o tom reportéři informovali, ve funkci prozatímního ředitele skončil i Malý. Detektivové zároveň dále prověřují i Stiborkovo podnikání s úvěry a původ desítek milionů, které do něj investoval.
5. Týrání pod „dohledem“ úřadů
Na podzim vynesla investigativní sekce Seznam Zpráv na světlo otřesný případ týrání dvou malých chlapců. Kauza bez zájmu médií doputovala k soudu, který poslal jejich matku Lenku K. na šest let do vězení. Navíc jim má zaplatit odškodnění v celkové výši 1,75 milionu.
Podle nepravomocného rozsudku je se svým partnerem Ivanem F. oba bila pěstmi nebo vařečkou, škrtila je a zavírala na noc do sklepa, kde je nechávala spát bez přikrývky na pytli vycpaném slámou. V případě Ivana F. zatím verdikt nepadl. Muž je nyní na Ukrajině, jejímž je občanem.
Seznam Zprávy podnikly v případu hloubkové pátrání, aby zjistily další šokující informace. K týrání docházelo několik let. A to přesto, že otec chlapců na zranění jeho synů policii a úřady opakovaně upozorňoval. Poté, co Seznam Zprávy pozadí příběhu popsaly, musely úřady zahájit zpětně několik kontrol.
V současné době se případem zabývá například Středočeský kraj, který již několik týdnů prověřuje, zda úředníci v minulosti nechybovali. Navíc v této souvislosti připravuje školení pro pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí z celého kraje se specialistkou na domácí násilí. „Bude se mimo jiné zabývat problematikou týrání dětí včetně včasného rozpoznání nestandardních situací,“ uvedl mluvčí kraje David Šíma.
6. Ulitý ruský majetek
Celý rok jsme se rovněž věnovali problematice ruského majetku ulitého v Česku a protiruských sankcí. Přinesli jsme například kauzu s ruským lékem Enterosgel vyvinutým v prostředí sovětské armády. Majitel firmy, která jej vyrábí v Jeseníku, se skrývá v neprůhledném řetězci, ale nitky vedou právě do Ruska.
Popsali jsme i případ byznysových aktivit ruských regionálních politiků, kteří si v Praze koupili dentální kliniku.
Bylo toho ale víc. Česká společnost Safina dlouho skrývala svého skutečného ruského majitele, jenž je blízký oligarchovi Viktoru Vekselbergovi.
Objasnili jsme také, proč se na český a evropský sankční seznam stále nedostal oligarcha Ivan Savvidis, který má fabriku u Slaného. Chrání jej řecký pas.
Bouřlivou debatu vyvolal text o ruské operní pěvkyni Anně Netrebko, která měla mít v Praze koncert, nicméně ten byl i po protestech ukrajinské ambasády zrušen.
7. Přetahovaná o insolvence
Zkoušky insolvenčních správců organizované Ministerstvem spravedlnosti jsou branou do oboru, v němž správci ovládají miliardy ze zkrachovalých firem. Seznam Zprávy rozkryly, že ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek učinil do této chvíle nevídaný krok – podal protikorupční podnět na náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava z ODS.
Benýšek upozornil, že Stanislav se za posvěcení ministra Pavla Blažka (ODS) pokouší dohled nad insolvencemi na ministerstvu ovládnout a jeho donutit k rezignaci. Stanislav přitom dle pátrání Seznam Zpráv už jednou z ministerstva odešel po podezřeních z manipulací zkoušek insolvenčních správců.
Den potom, co protikorupční podání Benýšek podal, vláda posvětila to, před čím by ho měl jako whistleblowera nový zákon chránit – při takzvané systemizaci mu vláda zrušila místo.
Ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) ale vznesená podezření nevadí. Naopak svého náměstka se zastává. A to i když Seznam Zprávy doložily, že se sedí na dvou židlích zároveň. Vedle svého ministerského angažmá ještě dojíždí řídit krajský domov pro seniory, odkud zakázky plynou i sponzorům ODS.
8. Hradní inventura
Před koncem prezidentování Miloše Zemana obnažily Seznam Zprávy, jak se jeho kancléř Vratislav Mynář choval k veřejnému majetku – jako kdyby byl jeho.
- Mynář nechal podřízené vztyčit u své sjezdovky v Osvětimanech hradní stan, který nechal odvézt až po dotazech reportérů Seznam Zpráv, kteří ho přistihli.
- Hradní auta Mynář využil jako soukromou autodopravu pro stromky, které obklopily jeho rezidenci tamtéž. Jejich dodavatel zároveň získal zakázku v prezidentské oboře.
- Z prezidentského skladu darů si Mynář odnesl zlaté šperky za statisíce, které zmizely neznámo kde.
- Opačným směrem mířily nekolkované lahve slivovice, které pro Hrad nakoupil od pochybného autobazaru za tři tisíce korun kus.
- Mynář a jeho známí také v Lánech stříleli zadarmo zvěř v milionové hodnotě. Vše doteď vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Po zjištěních reportérů také nová kancléřka Jana Vohralíková vypsala tendr na místo muže, který po Mynářovi na Hradě zůstal – ředitele Lesní správy Pavla Rusa. Toho obklopovala podezření kolem zakázek pro spolužáka, střelby syna v oboře nebo ubytování na loveckém zámečku.
Ale kontroverze v prezidentské oboře se nevyhnula ani novému prezidentovi Petru Pavlovi. Lovil tam totiž jeho velký sponzor a smlouva na to vznikla až po dotazech reportérů Seznam Zpráv. I tak dostal sponzor slevu 444 tisíc oproti ceníkové ceně. Hrad se hájil, že papírování zpozdila administrativní chyba a slevu by dal každému, jen se moc nikdo nepřihlásil.
9. Vykradené úschovy
Do té doby neznámé okolnosti kauzy advokátky Hany Sukové otřásly na podzim důvěrou v advokáty – i ve služby, které poskytují.
Seznam Zprávám se podařilo získat policejní dokumenty k případu advokátky Sukové, jež klientům zpronevěřila 150 milionů. Ukazovaly, že Finanční analytický úřad, instituce pro boj se špinavými penězi, už v roce 2017 varovala policii i Českou advokátní komoru, že Suková provádí s penězi klientů vysoce podezřelé machinaci. Například že finance vybírá v hotovosti, a pak je podle potřeby zase na vyluxované účty dosypává.
Od podezření ke stíhání za zpronevěru
Datum | Co se stalo |
---|---|
7. prosince 2017 | FAÚ žádá Českou advokátní komoru o dokumentaci k úschovám advokátky Hany Sukové. |
18. ledna 2018 | Česká advokátní komora informuje FAÚ, že kontrola nenašla „žádné závažné nedostatky“. |
11. dubna 2018 | FAÚ oznamuje policii, že advokátka Suková nakládá s úschovami podezřele a proti pravidlům České advokátní komory. |
23. dubna 2019 | Policie předává případ České advokátní komoře a jejím kontrolním orgánům. |
18. dubna 2019 | Podnět dostává k vyřešení Kontrolní rada České advokátní komory. |
5. srpna 2019 | Česká advokátní komora informuje policii, že se podezření nepotvrdilo. |
14. září 2022 | Policie zahajuje trestní stíhání Hany Sukové pro zpronevěru. |
Advokátní komora sice provedla u Sukové kontroly, ale – jak tvrdí – nic závadného tenkrát nezjistila. Dnes se okradení klienti, většinou mladé rodiny, jimž Suková zpronevěřila miliony při prodejích bytů, chtějí odškodnění právě po České advokátní komoře. Mají za to, že komora konkrétní podezření popsaná FAÚ ve skutečnosti neprověřila. A kvůli tomu mohla dál Suková pracovat jako advokátka a dál okrádat klienty.
10. Ministr pod drobnohledem
Seznam Zprávy rozkryly, jak ministr spravedlnosti tlačil na dozorující žalobkyni brněnské bytové kauzy, v níž policisté vyšetřují či prověřují prominentní členy jihomoravské ODS, kterou Blažek vede.
Z kauzy si také za pomocí svých ministerských pravomocí vyžádával informace. Blažek zároveň tepe údajné úniky z policejních spisů. Reportéři ale vystopovali, že jemu samému jeho vlastní spolustraník část utajeného spisu bytové kauzy, v níž bylo i jeho jméno, donesl. A Blažek to nejen nenahlásil, ale detektivům GIBS pak jméno vynašeče ještě zapřel.
Reportéři také ministra spravedlnosti nachytali na oslavě Martina Nejedlého, poradce exprezidenta Miloše Zemana a také muže, který dlouhodobě prosazoval zájmy Vladimira Putina v Česku, kvůli čemuž ho monitorovala BIS. Blažek se hájil tím, že se v řecké restauraci pár stovek metrů od jeho bytu jen schovával před bouřkou. Seděli tam pět hodin, i v době, kdy už dávno nepršelo.
Premiér Petr Fiala (ODS) za to Blažkovi dal žlutou kartu. K odvolání Blažka vyzývá protikorupční organizace Transparency International i spolek Milion chvilek, který kdysi protestoval proti Andreji Babišovi. Členská základna vládních Pirátů si odhlasovala, aby její ministři usilovali o odchod Blažka z vlády. Premiér Fiala ho ale stále drží.
10 + 1. Zločin Slopné
Šestidílný investigativní podcast Slopné: Kdo je vrah? přinesl nový pohled na brutální vraždu seniora Miroslava Sedláře z malé vesničky Slopné na Zlínsku. Za čin sedí už 11 let ve vězení dva mladí muži – Maroš Straňák a David Šimon. Dodnes tvrdí, že jsou nevinní. Za vraždu jim soud určil výjimečné tresty přes dvacet let.
Reportérky Seznam Zpráv objevily nové důkazy, zpochybnily činnost dozorujícího žalobce a průběh policejního vyšetřování i soudního procesu. A předestřely jiný příběh „zapomenuté“ vraždy.
Na základě podcastové série, která vznikla ve spolupráci s týmem 5:59, se pochybnými kroky tehdejšího žalobce zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu i Ministerstvo spravedlnosti. Odsouzení navíc podali návrh na obnovu řízení. Soudní jednání se odehraje u zlínského krajského soudu na začátku února 2024. Soud chce vyslechnout i autorky podcastu Adélu Jelínkovou a Christine Havranovou.