Ředitel pražské policie: Jsme také frustrovaní, že vrah byl od nás kousek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S vědomím, že si to žádají nejen poslanci, ale hlavně pozůstalí a veřejnost, vysvětloval ředitel pražské policie Petr Matějček půl roku staré okamžiky. Ty, kdy do budovy filozofické fakulty přišla 21. prosince kolem půl druhé odpoledne policejní hlídka, avšak nezjistila, že muž, jehož hledá a který sem přišel vraždit, se už skrývá uvnitř.

Jak uvedl ředitel Matějček ve čtvrtek ve Sněmovně, policie v tu chvíli už věděla, že muž chce spáchat sebevraždu, může být ozbrojen a může být nebezpečný. To také lidem, se kterými na půdě fakulty mluvili, řekli. Muži zákona se zastavili a ptali po čtyřiadvacetiletém Davidovi K. nejprve na vrátnici a ukazovali i jeho fotografii.

Hlídka pak hovořila se dvěma proděkany, prohledala přízemí a první patro. Ve 13:50 se na studijním oddělení dozvěděla, že David K. má mít zhruba za 10 minut výuku v jiné budově fakulty v Celetné ulici a tam se také policisté přesunuli, aniž by prošli celou budovu na Palachově náměstí.

Policie nyní ví, že vrah se mezitím ve čtvrtém patře na toaletách chystal na útok, při kterém zemřelo 14 studentů a pedagogů. Ve 14:57 o tom podle policejního dokumentu o odložení případu přišlo první tísňové oznámení.

Ředitel pražské policie na to ve čtvrtek ve Sněmovně řekl, že postup policistů byl správný. „Je to standardní postup, jak reagovat na takzvaně horkou stopu,“ řekl Petr Matějček.

Proč se hlídka nepodívala na záběry z kamerového systému fakulty, které příchod vraha zachytily? Podle ředitele Matějčka je natolik zastaralý, že dostat z něj záznamy trvalo pracovnici fakulty nakonec několik hodin.

„Je to frustrující i pro nás, že jsme ho měli kousek,“ uvedl k situaci, za kterou je policie nejvíce kritizovaná, Matějček. „Chápu to a mrzí mě ta situace,“ dodal.

Na vysvětlení pražského policejního ředitele zareagovala na jednání o několik hodin později matka jedné ze zavražděných studentek Lenka Šimůnková. Policistům mimo jiné vyčetla, proč neprohledali celou budovu.

„Vy všichni jste fatálně selhali a víte to, ale neumíte se k tomu postavit. Já slyším lži, pane Rakušane, pane Vondrášku, pane Matějčku,“ prohlásila nešťastná žena, která jen stěží zvládala své emoce.

Ředitel pražské policie Petr Matějček na to odpověděl, že všichni dělali, co mohli podle „svého nejlepšího vědomí a svědomí“.

„Myslím si, že fatální pochybení tam nebylo. To je můj názor a vnímám vaši bolest,“ řekl k tomu policejní funkcionář s tím, že si celou věc musí ještě jednou promyslet a reflektovat.

Postup policie při pátrání po Davidu K. prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní prezident Martin Vondrášek informoval poslance o doporučeních, která policii inspekce dala.

Týkala se pěti oblastí. Policie by například měla zlepšit zjišťování a sdílení informací. Její prezident Vondrášek v této souvislosti mluvil třeba o tom, že policie potřebuje větší datové úložiště, více specialistů a že budují jednotný analytický nástroj, který by měl umožnit lepší analýzu dat.

Další oblastí je změna zbraňové legislativy, kde policie při jednání výboru zdůrazňovala především to, že se už nesmí stát, aby praktický lékař, který dává zdravotní potvrzení při žádosti o zbrojní průkaz, nevěděl o tom, že dotyčný je pacientem na psychiatrii.

„Je naprosto zásadní, aby docházelo ke sdílení informací mezi psychiatrem a praktickým lékařem,“ prohlásil policejní prezident Vondrášek.

Výtka GIBS se týkala i komunikace policistů směrem k lidem a fakultě. „Ta komunikace na filozofické fakultě nebyla úplně ideální,“ přiznal Vondrášek a zároveň poslancům slíbil, že do budoucna zlepší i psychosociální pomoc.

Státní zástupkyně Jana Murínová, která případ dozoruje, hovořila o psychickém stavu pachatele, jak ho zhodnotili znalci.

Znovu zopakovala, že vrah netrpěl žádnou duševní chorobou. Při spáchání všech tří hrůzných činů - tedy vraždy muže a novorozeněte v Klánovicích, vraždy vlastního otce a při střelbě na fakultě byl příčetný a jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly zachované.

Obecná zášť byla podle policie i motivem zabití otce. Šéf oddělení vražd pražské policie Aleš Strach večer na tiskové konferenci policie k tomuto případu uvedl, že pachatel neměl konflikt se svým otcem před tím, než ho zavraždil. „Stejně jako v těch ostatních případech vycházíme ze soudního znaleckého posudku, podle kterého ten motiv vychází z osobnosti pachatele,“ uvedl Strach.

Podle znalců však trpěl smíšenou poruchou osobnosti. Žalobkyně Murínová uvedla, že psycholožka v posudku napsala, že se cítil „odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný a provázely jej pocity křivdy a zášť“. Zároveň podle psycholožky toužil po pomstě a po jisté satisfakci.

Zlom v jeho jednání nastal na přelomu roku 2022 a 2023. Vše umocnila i sociální izolace, ve které se nacházel. Neměl kamarády, neměl partnerku, byl osamělý.

„On se uvařil sám v sobě. Měl problémy s kontaktem v okolí, v sociálních vazbách, v rodině a tak podobně. Nedokázal to řešit, neměl nikoho, s kým by je řešil. Rok předtím ukončil návštěvy u psychiatra a zaměřil se jen na to, jakým způsobem se bude realizovat,“ uzavřela Murínová.

Později doplnila pachatelův profil ještě sdělením ze znaleckého posudku: Že podle něj nebyl obětí domácího ani jiného násilí, ale byl jím fascinován.

Poslední část jednání výboru byla neveřejná. Podle ministra vnitra Rakušana se debata týkala taktických postupů policie. „Dotazů byla řada, pokusili jsme se všechny zodpovědět,“ řekl novinářům.

Poté přišla řada na závěrečné hlasování. To skončilo nakonec prostě. Sněmovní bezpečnostní výbor vzal informace, které mu poskytli zástupci policie, státního zastupitelství a policejního ředitelství, na vědomí bez dalších usnesení.

Hlasováním neprošly ani výzva ke zřízení sněmovní vyšetřovací komise a rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana ze strany opozičního hnutí ANO ani návrh na poděkování policii a záchrannému sboru za zásah či ocenění transparentního informování. Ty vznesli zástupci koaličních stran.