Článek
Všech pět členů Etického panelu České televize, ve kterém byli akademici a novináři, rezignovalo. Jako první o tom informoval server Novinky.cz.
Ředitel veřejnoprávní televize na odchod členů svého poradního orgánu reagoval oznámením, že v nejbližší době bude navrhovat jména nových členů panelu a předloží je Radě České televize.
„Poradní orgán považuje generální ředitel za klíčový, zároveň respektuje rozhodnutí stávajících členů rezignovat. Všichni byli navrženi bývalým generálním ředitelem Petrem Dvořákem,“ zprostředkovala ředitelův postoj mluvčí televize Vendula Krejčová.
Důvodem, proč členové Etického panelu ČT rezignovali, je podle jednoho z nich - akademika Nikolaje Savického - to, že nebyli schopni dostát požadavkům, které na ně nový ředitel měl. Podle nich má orgán fungovat jinak.
„Na základě posledních jednání a Vašeho dopisu ze dne 14. března jsme jednomyslně dospěli k závěru, že se naše představy o poslání Etického panelu České televize významně odlišují od názoru, který na účel tohoto grémia máte Vy,“ napsali členové poradního orgánu řediteli Součkovi v rezignačním dopise.
Podcast Mediální cirkus:
V čem konkrétně se jejich představy liší, nikdo z nich nechtěl říci. „Já nebudu konkrétnější. To je otázkou komunikace mezi námi - členy toho Etického panelu a panem generálním ředitelem,“ uvedl pro Seznam Zprávy odstupující člen panelu, novinář Petr Brod.
Ekonom Richard Hindls k tomu dodal, že pro něj bylo členství v panelu jen „epizodou“. Že by tato situace mohla nějakým způsobem ohrozit Českou televizi, si nemyslí. „Každý jsme nahraditelný,“ řekl Hindls.
Nespokojenost ředitele
Jistá animozita mezi poradním orgánem ředitele a jím samotným je cítit především z dopisu, který Jan Souček členům poslal 14. března a který odstupující členové panelu zmiňují i ve svém rezignačním dopise. Ředitel v něm píše, že mu nezbývá než vyjádřit „velké rozpaky“ nad principy činnosti panelu.
Rozpory podle všeho nastaly ve dvou případech.
Zaprvé když Jan Souček požádal o stanovisko k podání Institutu Václava Klause, který si stěžoval na vyjádření moderátora Václava Moravce v Deníku N, že Klaus je „gubernátorem Putina v České republice“. Etický panel to posoudil tak, že výrok nebyl v rozporu s Kodexem ČT. Řediteli ale zdůvodnění nestačilo a chtěl jej doplnit.
Jako druhý příklad, kdy nebyl spokojen s prací panelu, pak Jan Souček uvádí posuzování případu reportéra domácího zpravodajství Jiřího Hynka.
Seznam Zprávy přinesly na začátku března informace o tom, že tento investigativní reportér v komunikaci zachycené policisty při vyšetřování kauzy IKEM například sliboval bývalému náměstkovi ředitele Jiřímu Malému, že mu pomůže ovlivnit ministra zdravotnictví. Domlouval si s ním vyšetření pro svoje příbuzné nebo se také ptal na to, jaké otázky má jeho manželka podkládat tehdejšímu řediteli IKEM Michalu Stiborkovi v pořadu ČT Sama doma. Jiří Hynek tvrdí, že se tak snažil infiltrovat do tohoto lékařského prostředí.
Etický panel k tomu vydal usnesení, kde se píše, že členové neměli k dispozici stanovisko redakce zpravodajství ani vyjádření samotného Jiřího Hynka. Uvádějí, že i z důvodu, že záležitost ještě patrně vyšetřují orgány činné v trestním řízení, k tomu nemohou zaujmout žádné stanovisko.
A právě tomu se v dopise Jan Souček podivuje. Píše, že mu „není známo, že by bylo v dotčené věci vedeno trestní řízení proti Jiřímu Hynkovi, a připomíná, že role členů Etického panelu je „v posuzování etických parametrů stanovených Kodexem ČT“ a že případné kolize s kodexem „pak mají dopad v rovině pracovněprávní, a nikoliv trestní“.
