Redakční radě časopisu ministerstva zahraničí šéfoval ruský špion

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednapadesátiletý Viacheslav (Vjačeslav) Morozov má ruské občanství. V roce 2010 se z Petrohradu přestěhoval do Estonska a odstartoval plodnou kariéru na Západě. Stal se profesorem evropsko-ruských studií na univerzitě v estonském Tartu, kde byl k putinovskému Rusku poměrně kritický.

Akademická dráha Morozovovi umožnila dostat se i do blízkosti českého ministerstva zahraničí. Už v roce 2017 profesorovi uspořádal v Praze přednášku Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV), který pod ministerstvo zahraničí spadá. O dva roky později stejná instituce přizvala Morozova do redakční rady svého v Praze vydávaného vědeckého časopisu Mezinárodní vztahy. A v roce 2021 už se ÚMV chlubil, že se Morozov stal rovnou hlavou redakční rady publikace, která se věnuje i evropské bezpečnosti, a že se těší na spolupráci s týmem.

Háček? Viacheslav Morozov byl 30 let špionem ruské vojenské rozvědky GRU. Estonský soud v úterý poslal Morozova na šest let a tři měsíce do vězení. Dle prohlášení estonské kontrarozvědky KAPO už v lednu ruský profesor skončil ve vazbě – tajná služba to zdůvodňovala obavou, že bude dále pro Rusy pracovat nebo že by mohl prchnout.

Morozova jako „spícího“ agenta Rusové probudili v roce 2010, když se rozhodl přestěhovat do Estonska, členské země NATO. Poskytli mu další detailní výcvik a úkol: Na konferencích, přednáškách, v pracovních skupinách či od kolegů měl shromažďovat někdy i na první pohled neškodné informace, které pak předával Rusům. Odhalili ho až Estonci, kteří informace o jeho činnosti zveřejnili a obhájili u soudu.

Kontakty se zajímavými informacemi nabíral Morozov i v Česku. Například na jeho přednášce na Malé Straně se v roce 2017 sešli zaměstnanci českého ministerstva, zástupci slovenské, norské či italské ambasády, ale také reprezentanti ruské krajanské komunity nebo Univerzity Karlovy.

Činnost akademika bude nyní chtít objasnit ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Pan ministr bude záležitost řešit s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů,“ uvedl bez dalších podrobností na dotazy Seznam Zpráv mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Ministerstvo se dušuje, že Morozov se v Praze k citlivým informacím nedostal. „Redakční radu si sestavuje Ústav mezinárodních vztahů, jejich pracovníci nemají přístup k citlivým informacím Ministerstva zahraničních věcí,“ dodal Drake.

Podobně mluví i vedení samotného Ústavu mezinárodních vztahů. Ten funguje pro ministerstvo jako výzkumná instituce.

„Pan Morozov s námi nespolupracoval na citlivých záležitostech, neměl přístup do žádných našich systémů, působil pouze externě v redakční radě časopisu. Skrze působení v redakční radě neměl možnost se dostat k žádným citlivým informacím,“ tvrdí ředitel provozu Ústavu mezinárodních vztahů Jiří Mach.

Redakční rada, kterou ruský agent řídil, má podle Jiřího Macha „za úkol zajistit vysokou kvalitu publikovaných článků“.

„Je pouze poradním orgánem, který má garantovat profil, strukturu a odbornou úroveň časopisu. V momentě, kdy jsme se dozvěděli o obvinění (Morozova), jsme jeho členství okamžitě pozastavili,“ dodal ředitel provozu.

„Smyslem rady je, aby poskytovala zpětnou vazbu redaktorům a zejména šéfredaktorovi, který je ten, kdo časopis skutečně řídí,“ doplnil v dodatečném vyjádření přímo ředitel ÚMV Mats Braun, co měl v popisu práce Morozov, nyní odsouzený spolupracovník GRU. Podle Brauna nedostával od ÚMV žádný honorář.

Estonci uvádějí, že ani doma neměl Morozov přístup k utajeným informacím. Přesto při svých cestách do Ruska, které zdůvodňoval návštěvami rodičů, podle obvinění předával například údaje a analýzy o bezpečnosti a slabinách země nebo informace o Estoncích, které mohli Rusové využít k náboru dalších cílů.

„Ruské tajné služby pověřily Morozova shromažďováním informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska, jakož i o osobách a infrastruktuře, které jsou s těmito oblastmi v Estonsku spojeny,“ uvedl estonský státní zástupce Taavi Pern.

Ústav mezinárodních vztahů angažmá ruského profesora hájí tím, že spolupráci s ním navázal kvůli jeho vynikajícím akademickým výsledkům.

„Pan Morozov byl předsedou redakční rady časopisu Mezinárodní vztahy během jeho působení na prestižní a solidní univerzitě v Tartu. Spolupráce byla externí a na základě jeho akademického působení a publikační zkušenosti v prestižních akademických časopisech,“ konstatoval Jiří Mach.

Univerzitní kolegové Morozova byli jeho zatčením zaskočeni, jak řekli médiím. Akademik totiž patřil ke kritikům současného Ruska. „Ruští agenti vždy skrývají své skutečné sympatie. Nedávají najevo, co si skutečně myslí, musí se chovat tak, aby to odpovídalo prostředí a bylo to v něm atraktivní,“ vysvětloval však estonský žalobce Margo Palloson.

Morozov sice podle informací zveřejněných estonskými bezpečnostními složkami od Rusů dostal malou částku peněz, ale motivaci měl jinou – prý je to ruský patriot, a i když nesouhlasil se vším, co Rusko dělá, tak pro něj pracoval.

Před ruskými operacemi v akademickém prostředí ve své poslední veřejné výroční zprávě z roku 2022 varuje i česká kontrarozvědka. Rusové tak dle ní cílí i na představitele ruské opozice.

„Vysoká konspirativnost ruských zpravodajských důstojníků a jejich spolupracovníků na jedné straně a značná otevřenost akademického prostředí, ve kterém se představitelé ruské opozice zpravidla pochybují, na straně druhé činí odhalení jakékoliv ruské operace vůči nim velmi obtížným,“ uvedla BIS.