Realitní firmy proti neziskovce: „Jsme možná spekulanti, ale oni paraziti“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pan Kovařík vlastnil malý kus lesa v jižních Čechách. Tak jako mnohým jiným, chodily mu do schránky nabídky od výkupových firem. Loni se po váhání nechal zlákat a les prodal za 42 tisíc korun.

Jak popsal, po necelých dvou měsících se mu ozval zástupce obecně prospěšné organizace Ruce pro pomoc, aby mu oznámil, jaký zisk z něj „spekulanti“ měli. „Smál se do telefonu a říkal mi, pane Kovaříku, víte, za kolik prodali ten váš les? Skoro čtyřikrát tolik. Vydělali na vás 100 tisíc,“ popisuje postarší muž, jak jej oslovila neziskovka.

Moc se mu prý už nechtělo prodej lesa znovu otevírat, nakonec se ale po několika měsících nechal přemluvit, aby výkupovou firmu zažaloval s poukazem na tzv. neúměrné zkrácení. Posléze se mu telefonicky ozval i advokát, že mu „udělá návrh smlouvy“.

Jde o případy, kdy občanský zákoník umožňuje extrémně nevýhodný kontrakt zpětně zrušit. Nebyl sám, kdo takto postupoval.

Realitní firmy už několik měsíců čelí tlaku desítek klientů, kteří se ve spolupráci právě s organizací Ruce pro pomoc a některými advokáty žalobou domáhají doplatku ceny či anulování smlouvy.

Seznam Zprávy v minulých měsících o neziskové organizaci Ruce pro pomoc opakovaně psaly v jiné souvislosti. Po celé republice se snaží přivlastnit – zatím neúspěšně – stovky pozemků, chat a dalších nemovitostí s tzv. nedostatečně identifikovanými vlastníky.

Tak jako u nemovitostí bez majitele, i v novém poli působnosti není ale zcela zřejmá motivace neziskovky.

Její současní představitelé se totiž vedle těchto aktivit souběžně věnují i realitnímu byznysu. Společně je lze najít v pražské firmě Ziken, angažují se ale i v jiných. To se týká hlavně mosteckého podnikatele Štěpána Šmejkala, který je nyní veden jako zakladatel a člen správní rady Rukou pro pomoc.

Ruce pro pomoc, jež na otázky Seznam Zprávy v minulých měsících vůbec nereagovaly, po urgencích nakonec potvrdily, že se případy neúměrného zkrácení zabývají.

A začaly se prý na tomto poli angažovat poté, co se při řešení dluhové problematiky opakovaně setkaly s případy, kdy vlastníci nemovitostí v obtížné ekonomické situaci „byli tlačeni k lichevním prodejům“ svých spoluvlastnických podílů. Nebo již za „směšné částky své nemovitosti či podíly na nich prodali“.

„V některých případech se nám podařilo vlastníky dohledat, informovat je o skutečné hodnotě jejich nemovitých věcí,“ stojí v nepodepsaném e-mailu, který přišel do redakce z adresy zmíněné organizace.

Jenže výkupové firmy jsou toho názoru, že Ruce pro pomoc žádné nezištné dobrodiní nekonají, sledují prý primárně byznysové cíle.

„My jsme možná spekulanti, ale oni paraziti,“ prohlásil Přemysl Kubáň, majitel výkupové společnosti Viagem, patrně největší firmy svého druhu v Česku. Mimochodem jde o tu samou, které svůj les prodal zmíněný pan Kovařík.

Kubáň uvedl, že celkově přijali už kolem 40 žalob či předžalobních výzev a za většinou stály právě Ruce pro pomoc. Kubáňova firma podala na Ruce pro pomoc minulý týden předžalobní výzvu, kdy tvrdí, že „nevybíravý nátlak“ na klienty, kteří se původně soudit vůbec nechtěli, nese rysy nekalé soutěže a dalších nezákonných praktik.

Majitel Kubáň k tomu mimo jiné uvádí, že Ruce pro pomoc si z vysouzených peněz nárokují provizi 25 %, dalších 25 % má dostat advokát a 50 % „poškozený“ klient, což podle něj dosvědčuje zištný charakter těchto aktivit.

Ruce pro pomoc uvedený princip dělení odměn nepotvrzují, ovšem ani nevyvracejí, údaje z „živých kauz“ prý není zvykem zveřejňovat. „Podmínky právního zastoupení si v každém jednotlivém případě dohodne klient se svým právním zástupcem,“ stojí v již jednou citovaném e-mailu Rukou pro pomoc.

Obecně prospěšná organizace považuje za nutné zdůraznit, že ačkoliv je vedena jako nezisková, musí i ona shánět peníze na svou činnost. „Ona ‚neziskovost‘ znamená, že společnost nevytváří zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele, ale vytvořený zisk musí zase vložit zpět do rozvoje společnosti a její činnosti. A to přesně dělá,“ napsaly do redakce Ruce pro pomoc.

Výkupové firmy ale namítají, že Ruce pro pomoc v roli zprostředkovatelů dohazují klienty úzkému okruhu spřátelených advokátů, což je podle jejich názoru porušením stavovských předpisů, jelikož advokát k náboru svých klientů nesmí používat služeb třetích osob.

Klíčovým mužem v tomto systému má být advokát Jiří Slováček, jenž od letošního března působí i v organizaci Ruce pro pomoc a zastává tam post ředitele. „Co se naší firmy týče, přímo pan Slováček stojí jako advokát za několika žalobami, které na nás podali naši klienti,“ uvedl Lukáš Polák ze společnosti Českomoravská pozemková.

Ruce pro pomoc se ale brání, že se zde o konflikt zájmů a porušení stavovských předpisů nejedná. Ředitel Slováček prý v nové roli už žádné případy poškozených klientů nepřebírá.

„Pan Slováček je advokát a zastupuje pochopitelně i své klienty, nicméně od okamžiku, kdy se stal ředitelem společnosti (Ruce pro pomoc), nepřevzal zastoupení žádného klienta této společnosti,“ tvrdí organizace Ruce pro pomoc.

Seznam Zprávy se opakovaně snažily kontaktovat přímo Jiřího Slováčka, a to i v jeho advokátní kanceláři, nicméně na otázky nikdy nereagoval.

Jakubu Střeštíkovi z realitní firmy Skayo Capital přijde na těchto žalobách, kterým se postupem času začaly věnovat i některé další subjekty, nepochopitelné hlavně to, že někdo aktivně obvolává lidi a podněcuje je k tomu, aby se soudili.

„To je stejné, jako kdyby vám někdo telefonoval domů – podejte žalobu na Tesco, protože vám prodalo rohlík o devadesát haléřů dráž než Kaufland,“ použil Střeštík příměr.

Pro pana Kovaříka ale nakonec nová aktivita organizace Ruce pro pomoc jistá pozitiva přinesla. Za svůj les získal dodatečně více peněz i přesto, že soud nakonec neproběhl.

Jak uvádí, s výkupovou firmou se ve finále dohodl na smírném řešení. „Slíbili mi, že mi nějakou korunu přidají, a tak jsem tu žalobu stáhl,“ popsal muž, přičemž žádnou konkrétní částku už nezmínil.