Razie kvůli kartelu. Metrostav je podezřelý, že ohýbal tendr za půl miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bylo krátce po půl desáté ráno, když v centrále Metrostavu začala překvapivá, tajená a zároveň pečlivě naplánovaná akce: lidé z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) – vyzbrojeni soudním povolením – začali vysokým manažerům stavební společnosti a některým klíčovým zaměstnancům stahovat data z telefonů a zprávy z mailových schránek.

Tento zásah, veřejně dosud neznámý, se podle zjištění Seznam Zpráv odehrál letošního 26. a 27. března.

A jak Seznam Zprávy vypátraly a ověřily, týkal se vážného podezření, že Metrostav vytvořil skrytou dohodu s některými dalšími společnostmi. A že se tak snažil zvítězit v boji o zakázku za 550 milionů na dostavbu depozitáře Národní knihovny v pražské Hostivaři.

Antimonopolní úřad, jak potvrzují dokumenty i zdroje Seznam Zpráv, možný kartel prověřuje kvůli podezřelým rozdílům v cenách, s nimiž šly firmy do soutěže. A také jeho experty zaujaly stejné chyby v nabídkách konkurenčních firem.

„Mohu potvrdit, že věcí se zabýváme, nicméně o průběhu vyšetřování kartelových případů nemůžeme poskytovat žádné podrobnější informace,“ uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.

Podle informací Seznam Zpráv objevil ÚOHS v jednotlivých cenových položkách takzvané indexy. Zjednodušeně: znamená to, že u dvou konkurenčních firem se dílčí ceny při bližším zkoumání liší vždy o stejný násobek.

Vysvětlením může být, že firmy byly předem dohodnuté, která nabídne v soutěži nižší cenu – a tudíž ve finále vyhraje. Dražší firma pak dělá pouze takzvané křoví. A aby její nabídka byla vyšší, účelově se „vyrobí“ dražší rozpočet: firma nacení stovky položek (aby si ulehčila práci a nemusela měnit cenu u každé položky rozpočtu zvlášť) vždy stejným indexem. Většinou s pomocí počítačového programu.

„U kartelů ve stavebnictví můžete krásně vidět, že se jednotlivé ceny položek, když jde například o odvoz zeminy nebo postavení lešení, od sebe v nabídkách firem liší třeba o koeficient 0,2,“ popsal tuhle praxi Petr Mlsna, předseda ÚOHS, už před třemi lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Do soutěže na depozitář Národní knihovny se přihlásili čtyři uchazeči. Společnosti Metrostav DIZ spolu s firmou Geosan, OHLA ŽS (je součástí španělské stavební skupiny), liberecký Syner a Gardenline z Litoměřic.

ÚOHS porovnal nabídky a zjistil například indexy u položek v nabídkách Metrostavu DIZ - Geosanu a společnosti OHLA ŽS. Třeba v části týkající se kanalizace se ceny obou firem lišily přesně o násobek 0,982. Jednalo se o 45 položek z 57.

„S žádným z uchazečů jsme nabídku nekoordinovali,“ reagoval Radim Mana, mluvčí skupiny Metrostav. Na další otázky odmítl reagovat s vysvětlením, že řízení ÚOHS stále běží. Každopádně podle zjištění Seznam Zpráv trval zásah ÚOHS v Metrostavu dva pracovní dny. Telefon a přístup do mailu musel kromě jiných odevzdat i generální ředitel Karel Volf.

Vedení OHLA ŽS o kauze zcela mlčí. „K vašim dotazům se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mluvčí společnosti Barbora Hocková.

Firma Geosan (do soutěže šla, jak už zaznělo, ve sdružení s Metrostavem DIZ) ujišťuje, že s konkurencí nabídky neladila. A že ani nemohla vědět, kdo další se o zakázku uchází, protože tyhle informace během běžící soutěže nejsou veřejné. „ÚOHS nás požádal o doložení způsobu ocenění několika vybraných položek předmětné nabídky. Odpověď jsme v požadovaném termínu odeslali,“ řekla mluvčí Geosanu Vlasta Končelová.

Indexy se vyskytují také v porovnání nabídek Syneru a OHLA ŽS. Rovněž Syner popírá jakoukoli zákulisní dohodu.

„Z předaných dokumentů musí být úřadu zřejmé, že naše společnost na finální odevzdané nabídce pracovala samostatně. Úřadu jsme nicméně taktéž poskytli obsáhlé vysvětlení možné podobnosti nabídek uchazečů, k níž může docházet u zakázek, jejichž specifické části umí provést velmi omezený počet subdodavatelů (třeba i jen jeden), jejichž kalkulace jsou pak součástí nabídek všech uchazečů o zakázku a mohou představovat i stovky položek v každé nabídce,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí skupiny Syner Group.

Násobky cen našli antimonopolní úředníci v menší míře také u firmy Gardenline, když porovnávali její rozpočet s ostatními. A to výhradně v oblasti slaboproudých rozvodů.

„Objev indexů byl pro nás obrovským překvapením, avšak u naší společnosti se objevil výhradně ve specifické profesi, na kterou naše společnost získala nabídku od jednoho z poddodavatelů, odborníků v dané oblasti,“ řekl Vít Koláček, obchodní manažer Gardenline.

Právě firma Gardenline zakázku začátkem letošního roku vyhrála a už na stavbě pracuje. Její nabídka byla ze všech nejvýhodnější – zněla 556,6 milionu.

ÚOHS přivedly k zásahu ve stavebních firmách ještě dva dokumenty související s nabídkami Metrostavu DIZ - Geosanu a OHLA ŽS. Firmy předložily v rámci nabídky povinné čestné prohlášení svých subdodavatelů (z oblastí hasicí techniky a vybavení archivů), že jejich manažeři nemají záznam v trestním rejstříku.

Jenže v prohlášení první firmy (té, co spolupracovala s Metrostavem) se píše, že nikdo z vedení druhé společnosti (subdodavatele konkurenčního OHLA ŽS) nebyl v posledních letech odsouzený.

Také tohle si ÚOHS vyložil jako možný překlep, který někdo udělal, když tajně ladil nabídky Metrostavu DIZ a OHLA ŽS. Navíc rozkliknutí vlastností obou dokumentů ukázalo, že obě prohlášení vznikla ve stejný den - a v počítači zaměstnance Metrostavu na pozici kompletátora nabídek do veřejných soutěží.

Na otázku, jestli se mu průběh zakázky nezdál jakkoli podezřelý, nechtělo vedení Národní knihovny odpovídat. Podle mluvčí knihovny Martiny Košanové má informace o zakázce jen hodnoticí komise. Její členové však musí dodržovat mlčenlivost.

ÚOHS v podobných případech většinou několik měsíců vyhodnocuje zajištěná data z e-mailů, telefonů a interních dokumentů k zakázkám. Poté rozhodne, jestli s firmami podezřelými z kartelu zahájí oficiální řízení. Při usvědčení z nelegální dohody mohou firmy dostat pokutu až 10 procent z obratu za účetní období.